asi 1390 - Jindřich z Rožmberka
Mlýn patří k Novohradskému panství, které v roce 1390 zdědil Jindřich z Rožmberka.
Mlýn provozuje jakýsi Mikoláš, který si účtuje plat za opravy zařízení na rybníku zv. Forstmühl.
1390 - 1391 - V purkrabských účtech panství novohradského je uveden jako mlynář Lev Paur
1425 - Nové Hrady vypáleny Husity
Celé město včetně hradu vypáleno. Vzhledem k tomu, že se mlýn nachází cca. 1 km od města, tak není jisté, jestli byl vypálen i mlýn.
1530 - Majitelem je mlynář Filip
Z této doby je uchován dopis, který píše jakýsi služebník Baltazar Janovi III z Rožmberka ohledně stoky vedoucí z rybníka Fostmuhle na mlýnská kola. Dopis se týká práva lovu ryb v této stoce.
Léta Páně 1553
Novohradský mlejn vyhořel. V pátek v noci na sobotu před nedělí Invocavit /ze dne 17. na 18.2/ Nějakou nešťastnou příhodou mezi čtvrtou a pátou hodinou /Mezi 21 a 22 hodinou/ mlejn panský pod Novými Hrady vyhořel. Kamení mlejské se rozpukalo. A kdyby lidé k bránění byli se neseběhli, i dvoru by se bylo nechybilo.
1590- Mlýn je zmíněn v soupise soukromých mlýnů na novohradském panství.
Soupis byl pořízen v rámci hospodářských reforem, které na všech panstvích patřících Rožmberkům prosadil Jakub Krčín z Jelčan. Bártlovský mlýn je v soupise uveden jako první ležící na potoce Jedlice (dnes Veveřský a Novohradský potok) a se třemi moučnými koly.
1596 - Město Nové Hrady (od té doby název Městský mlýn)
Město obdrželo privilegia od Petra Voka z Rožmberka a povolení k nákupu Bártlowského mlýna (dnešní Zevlův mlýn). "Nynější mlejn slove Bartlowskej pod městem ležící k obci skoupiti a ten k užitku obecnímu obrátiti mohli". Mlýn byl vykoupen vrchností za 500 grošů míšeňských a dále přeprodán městu. Mlýn měl v té době tři vodní kola.
Z účtů města Nové Hrady jsou známi hospodářští správci mlýna vybíráni nejspíše z městské rady:
1595/1596 Hans Reinisch a Georg Pfeilschmied
1597/1598 Frans Hoffers a Karl Weiland
1598/1599 Hans Reinisch a Georg Pfeilschmied
1599 Mates Heher a Karl Glasser
1599/1601 Blažek Pletzer a Simon Dobl
1601/1602 Viktorin Pachner a Sebastian Schlierkehr
1602/1603 Karl Weilander a Pavel Sperrer
1605/1607 Mates Heher a Vencl Diermagen
1598 - V tomto roce byl mlýn městem přestavován. Město zaplatilo za přestavbu 201 kop grošů míšeňských a dalších 197 grošů za vybavení mlýna. Roční výnos mlýna v té době činil 150 až 400 kop grošů ročně. Zdrojem příjmů v té době byl nejen provoz mlýna, ale i hamernické zařízení, pila a sádky.
1757 - Jan Zaby
Město pronajímá mlýn Janu Zábymu. Nájem činil 450 zlatých. Ku příležitosti předání nájemci, byl pořízen podrobný inventář zahrnující i movité vybavení mlýna.
1814 - Vincenc Zaby
1820 - Dvůr, který byl dříve využívám mlynářem, byl zvlášť pronajat Janu Míkovi.
1821- pořízen soupis majetku
1828 - Václav a Františka Peškovi
1835 - Jakub a Marie Selbovi
Pocházel ze Soběslavi, oženil se s Marií Pastiňákovou z Frauenbergu. Dne 1.8 1835 koupili od rodiny Peškových mlýn, včetně dvora, pily a přilehlých pozemků za 6400 zlatých.
1850 - Požár mlýna
Dne 7. června vypukl ve mlýně požár a velká část mlýna byla poničena.
1851 - Mlynář již není povinen poskytovat naturální dávky místní městské škole a místo toho platí 16 zlatých a 40 krejcarů
1858 - Cena mlýna včetně dvora, pily a přilehlých pozemků je odhadnuta na 20 775 zlatých a 30 krejcarů rakouské měny
1864 - Václav a Anna Fechterovi
1865 - Václav Zevl
14. července uplatňuje Václav Zevl exekuční nárok na mlýn a dvůr v hodnotě 19 500 zlatých.
1867 - Martin a Josefa Zevlovi
Josefa byla dcera předešlích majitelů Jakuba a Marie Selbových.
1893 - Mlýnice přestavěna z obyčejného na umělecké složení
1908 - Jan a Marie Zevlovi
Martin a Josefa předávají mlýn synovi Janovi. Kromě vyplacení svých sourozenců (každému po 4000 korunách) bylo součástí předávací smlouvy i následující:
Martinu a Josefě Zevlovým přísluší následující doživotní právo:
1. K bydlení a užívání pokoj v budově čp. 143 v Nových Hradech, ležící v prvním poschodí s kuchyní a nezbytnými vedlejšími pokoji, jako půdou, sklepem a skladem na dřevo. Náklady na údržbu a případné rekonstrukce při živelných pohromách a opravy nese majitel domu. Jako roční naturální výměnek tři sta kilo pšeničné mouky číslo I (jedna), tři sta kilo žitné mouky číslo I (jedna), dvanáct litrů hrachu, patnáct hektolitrů brambor v pytli, šest litrů máku, deset kop vajec, půl hektolitru jablek nebo jako náhradu za ně dva hektolitry ovsa, jedno sto kilo vepřového masa, dvě kila ryb (kaprů) na Vánoce, dvanáct metrů krychlových palivového dříví, denně litr nadojeného mléka, 160 fr – 320 korun ročně v hotovosti, splatných v měsíčních splátkách, všechen potřebný dovoz včetně přivážení výminku, na zakoupené zboží se ale tento dovoz nevztahuje.
Dne 15.5.1915 narukoval Jan Zevl do rakousko-uherské armády a dne 3.9.1915 zemřel v Rusku na následky průstřelu břicha. O mlýn a dvůr se dále starala jeho manželka Marie Zevlová.
1919 - Nakoupeny dvě válcové stolice
1930 - Jan a Marie Zevlovi
1966 - Zavedení elektrického proudu do mlýna
1984 - Jan Zevl a Helena Loukotková
Syn a dcera předešlých
2011 - Jan Loukotka
