Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
poč. 15. stol. majtek pražské kapituly
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1. pol. 16. stol. bratři purkrabí z Donína své dědictví "dva člověky a taky poustku s krčmou svobodnou v Nenačovicích, s mlejnem, s lesy" prodali Mikuláši Sulkovi z Hrádku a na Chrášťanech a Štěpánu Voškobržskému z Voškobrh za půl sedma sta kop grošů
1568 Voškobržský prodal mlýn Kateřině Žďárské, ta jej držela deset let
1610 mlynář Havel
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1662 Jiří Kalous
1670 mlýn připojen k tachlovickému panství (hrabě Jáchym Breda)
1675 Václav Kalous, syn Daniela Kalouse z Kalousova mlýna
1684 Danielův syn Jiří Kalous si vzal Voršilu Lukšíkovou z Úhonic
Pavel Kalous, mládenec z Kalousova mlýna s oženil s Magdalenou, vdovou po Bartoloměji Kotrbovi z Úhonic
1840 Jan Kalous
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
27. března 1863 zemřel František Kalous
na mlýn přicházeji František Vaněk a jeho syn Zdeněk
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
V roce 1930 mlýn patřil Josefu Vaňkovi.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
poč. 15. stol. pražská kapitula
1. pol. 16. stol. bratři purkrabí z Donína
Mikuláši Sulek z Hrádku a na Chrášťanech a Štěpán Voškobržský z Voškobrh
1568-1578 Kateřina Žďárská
1610 Havel
1662 Jiří Kalous
1675 Daniel Kalous
1840 Jan Kalous
-1863 František Kalous
František Vaněk
1930 - Josef Vaněk
1939 - Zdeněk Vaněk (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: