Je to příliš mnoho vína pro mši a příliš málo pro mlýn,
řekl kanovník - musí se tedy vypít.
(německé přísloví)

Zámecký mlýn

Zámecký mlýn
4
pod zámkem
Červená Lhota
378 21
Jindřichův Hradec
Jižná
49° 14' 49.0'', 14° 53' 3.1''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Mlýn se nachází v blízkosti zámku Červená Lhota. Je zachovalý a zrekonstruovaný.
v obci
Dírenský potok
40155/3-1957 (celý areál zámku)
přístupný po domluvě

Obecná historie:

Mlýn patřil rodu Schönburgů, na mapě stabilního katastru se objevuje již ve svém stávajícím půdorysném složení. K roku 1930 byl jako podnikatel na mlýně uveden Jan Hartenstein Schönburg.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1597 rytíř Vilém Rút z Dírné koupil od Jana Káby z Rybňan tvrz Novou (později Červenou) Lhotu "s mlýnem náchlebním a pilou na prkna řezání..."

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1713 mlýn o 2 kolech, 4 stoupách a olejně

Mlynář působící na tomto mlýně: František Steinocher (*1786, syn Josefa Steinochera *1762, též mlynáře) s manželkou Rosálií - první dítě Anna Marie se narodila r. 1814 již na mlýně. (doplnění via u_ska by PK)

1784 Jan Pakosta

1787 zmíněn Jan Pakosta, mlynář z č. 4 (při narození Jana Pakosty)
(srv. https://digi.ceskearchivy.cz/3125/71/1542/2287/36/0, PK via mail eliska.kupsovska)

1790 Matěj Pakosta

1802 Martin Pakosta

1829 Tomáš Pakosta

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1890 Josef Křivánek

1911 mlýn o 2 kolech zakoupil kníže Jan Schönburg-Hartenstein

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

SokA Pelhřimov, Fond OÚ Kamenice n.L., inv.č.828
Výkaz mletí 1. 7. 1917 - 31. 8. 1918, semleto 519,88 q obilí, kapacita 50 q/týden, provozovatel Velkostatek Červená Lhota. (pep)

1918 zde zemřel mlynář Jan Svoboda

1930 Jan Hartenstein Schönburg

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

1939 - Karel Schönburg-Hartenstein, nájemce Petr Dvořák (RR)

25.10.2010 podzemní kamenný odtokový kanál mlýna rovněž prohlášen za kulturní památku

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Dvořák
  • Křivánek
  • Steinocher
  • Pakosta
  • Svoboda

Historie mlýna také obsahuje:

1784-1787 zmíněn Jan Pakosta (eliska.kupsovska by PK)

1790 Matěj Pakosta

1802 Martin Pakosta

1814 - František Steinocher (u_ska by PK)

1829 Tomáš Pakosta

1890-1911 - Josef Křivánek (RR)

-1918 Jan Svoboda (patrně nájemce)

1911-1930 Jan Hartenstein Schönburg

1939 - Karel Schönburg-Hartenstein (RR)


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      vrchnostenský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • baroko do roku 1800
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      jednopatrový
      Budova bývalého mlýna se nachází západně od zámku.
      Branka navazuje na mlýn na jeho SZ nároží.
      Budova stodoly se nachází v areálu panského mlýna, západně od zámku.
      • vrata, brána
        • existující torzo uměleckého složení
        Žádná položka není vyplněna
        Zaniklý
        • pila
        • stoupa
        • olejna
        Dochovaný
        • výroba elektrické energie
        1597 pila
        1713: 4 stoupy a olejna
        Budova vyrábějící elektřinu se napojuje na mlýn z jižní strany.
        • stavidlo
        • náhon
        • rybník
        • odtokový kanál
        • turbínová kašna
        Voda je hnána 14 metrů dlouhou trubkou o průměru 50cm.
        Kamenná podzemní štola vedoucí na JZ od mlýna.
        Mlýn č.p. 4 je situovaný pod hrází Zámeckého rybníka. Vlastní kanál začíná pod jižním přístavkem k budově mlýnice, vstup do něj se nachází v předzahrádce poblíž sádek, probíhá pod loukou směrem na jihozápad a ústí v Dírenském potoku. Kamenný odtokový kanál funkčně i historicky naleží k bývalému zámeckému mlýnu č.p. 4, který je evidován jako nemovitá kulturní památka v ÚSKP pod r.č. 40155/3-1957, a jehož chráněnými částmi jsou mlýnice, stodola, chlévy a pozemek. Mlýn patřil rodu Schonburgu, na mapě stabilního katastru se objevuje již ve svém stávajícím půdorysném složení (+menší dřevěné stavby). K roku 1930 byl jako podnikatel na mlýně uveden Jan Hartenstein Schonburg, v té době byla ve mlýně evidována jedna vodní turbína zn. Francis, dodnes dochovaná, funkční.
        Pro turbínu, která nahradila mlýnské kolo, byl ve dvacátých letech k budově mlýnice přistavěn zděný přístavek při jižní straně. Pod tímto přístavkem se nachází prostor o neznámé hloubce, z kterého již ústí vlastní kanál. Používaný vstup do kanálu se nachází v jižní předzahrádce poblíž sádek.
        Kanál se nachází v hloubce cca 4-5 m pod povrchem, přibližná průměrná šířka je cca 1,2 m, výška cca 1,6-1,8 m. Stěny kanálu jsou z kamenných kvádrů, strop není klenutý, je složen z placáků osazených na krakorcovitě posazené kameny bočních stěn. Délka kanálu až po jeho ústí do Dírenského potoka je cca 145 m, na dvou místech je kanál mírně zalomen.
        Směrem k potoku se kanál zužuje, jeho poslední metry nebyly zaměřeny, zejména také díky vysokému stavu vody. Na cca 50. metru se nachází světlík ústící na povrch, krytý rulovými deskami a zeminou, na cca 100. metru je do kanálu vložena veřejná kanalizační síť, do kanálu ústí betonová trubka a úsek stěny kanálu je vyzděný. Kanalizační síť měla původně pokračovat jižním směrem do potoka, ale když narazila na již vytvořený kanál, použila jej a kanál se tak pravděpodobně má stát její úřední součástí.
        Existenci mlýna v zázemí zámeckého areálu lze předpokládat již od jeho počátků, na mapě stabilního katastru (Červená Lhota mapována roku 1829) je již mlýn doložen ve stávajícím hmotovém uspořádáni (mlýnice, stodola, chlévy) a od budovy mlýnice je v mapě zakreslena nepravidelná čára ústící do Dírenského potoka, což by mohl být původní povrchový odtok vody z náhonu. Vznik podzemního odtokového kanálu by tak spíše souvisel s výstavbou přístavku pro turbínu (20. léta 20. století), není však vyloučeno, že jeho stáří je vyšší (možná druhá polovina 19. století). Dnešní majitelé, potomci původních mlynářů, kterým Schönburgové ve 30. letech 20. století mlýn nabídli k odkoupení, bohužel ke stáří vlastního kanálu nemají žádné další přesnější údaje.
        Kanál se nachází v dobrém technickém stavu, bez viditelného narušení původního díla, pouze v místě, kde do kanálu ústí veřejná kanalizační síť (na cca 100. metru), jsou kamenné kvádry na pravé straně nahrazeny betonovou stěnou, stejně jako strop kanálu není tvořen kamennými placáky, ale betonovými překlady - tato úprava pravděpodobně pochází z nedávné doby, když průběh veřejné kanalizační sítě mířící jižním směrem do potoka narazil na kamenný kanál a ten tímto pravděpodobně hodlá učinit svou součástí. Kanál však nikdy nesloužil jako odtok kanalizace, nýbrž jako odtok vody z náhonu, stejně tak je tomu dnes - ve mlýně je dodnes funkční turbína, vyrábějící elektrickou energii dodávanou do sítě.
        Po vyhodnocení výše uvedeného jednotlivě i ve vzájemných souvislostech dospělo Ministerstvo kultury k závěru, že kamenný odtokový kanál umístěný na pozemcích st.p.č. 46, p.parc.č. 1327/1 a 1327/3, k.ú. Jižná, obec Pluhův Žďár, místní část Červená Lhota, okres Jindřichův Hradec, je dodnes funkční součástí bývalého zámeckého mlýna, který je prohlášen kulturní památkou. Hodnotné je stavební provedení kamenného kanálu z kamenných kvádrů a placáků. Současně se jedná o podzemní odtokový kanál, který se vyskytuje méně často.
        Odtokový kanál funkčně i historicky náleží k bývalému zámeckému mlýnu, č.p. 4, který je zapsanou nemovitou kulturní památkou (r.č. 40155/3 - 1957). Odtokový kanál je sám osobě zajímavou technickou památkou, ale v tomto případě tvoří i logickou součást celého mlýnského provozu. Rovněž je hodnotný i svým provedením z kamenných kvádrů a placáků.
        Podle porovnání s jinými vodními mlýny není podzemní odtokový kanál z mlýna neobvyklý, ale vyskytuje se méně často. Důvody, proč se odtoky z mlýnů dostávaly pod zem, jsou různé - od terénních podmínek až po velikou hlučnost odtékající vody, což by mohl být případ i tohoto mlýna, jelikož směrem k odtokovému kanálu byla situována obytná světnice. Odtokový kanál je sám o sobě zajímavou technickou památkou, zároveň samozřejmě tvoří logickou součást celého mlýnského provozu a jako takový hodnotu mlýna ještě zvyšuje. K jeho hodnotám náleží vlastní provedení díla složeného z kamenných kvádrů a placáku a rovněž do dnešních dnů trvající nepřerušené využívání pro původní funkci - tedy odtok vody z náhonu.
        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        VýrobceJosef Kohout, Praha Smíchov
        PopisTurbína má výkon 15kW a rok výroby a uvedení do provozu je 1912. Výrobcem je Kohout-Smíchov
        1930: 1 turbína Francis, hltnost 0,32 m3/s, spád 7,6 m, výkon 25 HP
        dodnes funkční
        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        VýrobceJosef Kohout, Praha Smíchov
        PopisTurbína má výkon 15kW a rok výroby a uvedení do provozu je 1912. Výrobcem je Kohout-Smíchov
        1930: 1 turbína Francis, hltnost 0,32 m3/s, spád 7,6 m, výkon 25 HP
        dodnes funkční
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Popis1713, 1911 o 2 kolech
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        • umělý kámen | Počet:
          • moučný vysévač | Počet:
          • 1
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 12 (Tábor), s. 12
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 12 (Tábor), s. 12
            AutorJosef Klempera
            NázevVodní mlýny v Čechách IX. - dodatky
            Rok vydání2005
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnís. 105

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Plány - stavební a konstrukční

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Vytvořeno

            29.8.2012 19:06 uživatelem Radim Urbánek

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 14.3.2022 19:13
            Teodor 12.7.2015 22:13
            Radomír Roup (Radomír Roup) 13.6.2018 21:12
            meisl (Zdeněk Meisl) 26.10.2015 16:09
            doxa (Jan Škoda) 22.7.2025 18:14
            pkhistory (Petr Kozel) 12.1.2022 21:31
            pepino 6.4.2019 14:16