Točí se mu v hlavě mlýnské kolo.
(německé rčení)

Morávkův dolní mlýn

Morávkův dolní mlýn
48
Klášterní
Opatovice nad Labem
533 45
Pardubice
Opatovice nad Labem
50° 9' 0.9'', 15° 47' 54.0''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn v havarijním stavu. Statické narušení zdiva a krovu.
Opatovický kanál
39147 / 6-2119
nepřístupný

Obecná historie:

Mlýn vzniklý patrně na místě klášteřiště, při náhonu z Mlýnského potoka. V dnešní podobě klasicistní jednopatrová zděná stavba patrně z r. 1804 (lit. uvádí i rok 1732) s výtvarně hodnotným průčelím zdobeným pilastry ve vysokém řádu a rozměrnými štukovými znaky. Budova je součástí mladšího mlýnského areálu, technická památka od 3. 5. 1958.

Zdroj: http://www.brehy.unas.cz

Původně zde stál starší mlýn. Kdy přesně zanikl není známo. Když roku 1656 pobýval v Opatovicích český historik, katolický kněz a člen jezuitského řádu Bohuslav Balbín a objevoval zbytky ně­kdejšího kláštera, vypravoval mu tehdejší mlynář, co slyšel od svých předků sídlících na klášterním mlýně:
"Velikou prací a nákladem mohlo by se Labe jinou cestou uhnouti, ale po mém mlýně bylo by veta. Před osmdesáti a několika lety - tedy okolo roku 1570 - mlýny nenadále o půl noci se zastavily. Mlynář s chasounemálo udivenou vyšli ze mlýnice a tu spatřili, že celý tok labský hrne se do hrozné propadliny a žádné vody ku hnání kol není. Po půl hodině, když celá ta propast vodou se naplnila, Labe opět, jdouc svou cestou, počalo zase hnáti kola." (RR)


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Původní středověký klášterní mlýn zničen zároveň s klášterem 1422.

1494 mlýn uveden v urbáři panství Pardubice a Kunětická Hora

1513 stavba Opatovického kanálu za Viléma z Pernštejna

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

druhý dřevěný mlýn se patrně nacházel za nynější stodolou

1740 odkryty dvě klenuté kobky - horní a dolní, v nich nalezeny lopaty, rýče, vochle a zbraně, v dolní cínová rakev

1774 za mlýnem ve  strouze při značném poklesu vody objeveno klenutí od sv strany k jihu zahýbající, as 16 m dlouhé

nový mlýn postaven 1804, údajně  na místě prelatury

V r. 1840 vlastnil mlýn Wenzel Morawek.

František Morávek  (+1918)

1921 Josef Morávek, mlynář

1930 Josef Morávek, mlýn a elektrárna.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Morávek

Historie mlýna také obsahuje:

1840 - Wenzel Morawek

1921, 1930, 1939 Josef Morávek

Panský mlýn, stojící na místě benediktinského kláštera při náhonu z Mlýnského potoka, je písemně doložen již roku 1732. V roce 1809 se dostal do majetku rodu Morávků, kteří jej drželi až do roku 2007. Mlýn měl původně dvě mlýnská kola a kolo na spodní vodu pohánějící pilu. Klasicistní dvoupodlažní stavba mlýna pochází patrně z počátku 19. století. Zachovala si hodnotné průčelí, členěné čabrakovými pilastry vysokého řádu a rozměrnými štukovými znaky. František Morávek (1835–1918) k ní přistavěl novou čtyřpodlažní mlýnici, roku 1911 v ní zřídil vodní elektrárnu o výkonu 70 kW. V roce 1948 Morávkův mlýn s elektrárnou ukončil svou činnost. Strojní zařízení mlýna se nezachovalo, zchátralá, památkově chráněná budova je v havarijním stavu.

Při sestavování rodokmenu jsem zjistila, že moje 3xprababička se podruhé provdala za mlynáře z Opatovic jménem Antonín Podoba. Zatím jsem nalezla jen zápis, kde se přihlásil za otce svého nemanželského syna narozeného roku 1878. K jeho jménu je uvedeno "katolík mlynářský v Opatovicích č.48". Ve sčítacím operátu z roku 1890 je už 3xprababička (nar.1837) zapsána jako vdova Podobová. Zatím jsem nenašla další matriční záznam týkající se jeho osoby. Pouze záznam ze sčítacího operátu 1921, kde je v Opatovicích č. 48 uveden Josef Morávek (Plicová)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      vrchnostenský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • klasicismus do roku 1850
      • raná moderna do roku 1920
      zděná
      vícepodlažní
      Památková ochrana omezena: bez mlýnice, špýcharu, pozůstatků hosp. budov a st. p. č. 10/2
      Mlýn vzniklý patrně na místě klášteřiště je dokladem kontinuity místního osídlení. Klasicistní stavba starého mlýna, s výtvarně hodnotným průčelím. Torzo mladší budovy mlýnice není kulturní památkou.
      Původně zde stával údajně starší mlýn. K r. 1656 zaznamenal Bohuslav Balbín vyprávění mlynáře z klášterního mlýna o události staré 80 let ( tedy kolem r.1570). K r. 1840 již mlýn vlastnila rodina Morávků.
      Mlýn vzniklý patrně na místě klášteřiště. Klasicistní patrová budova patrně z r. 1804 (literatura uvádí i rok 1732).
      Areál bývalého mlýna čp.48, situovaný na náhonu z Mlýnského potoka zahrnoval kromě historické budovy ještě další mladší přístavbu a hospodářské budovy, které již nejsou přednětem ochrany. Historická budova je situována bokem k náhonu, podélným průčelím k přístupové komunikaci. Vpravo před průčelím kamenná studna. Jednopatrová budova na obdélném půdorysu, zděná převážně z cihel, místy smíšené zdivo, zejm. v nároží, v soklu při náhonu pískovcové kvádry. Střecha valbová, krytina: eternit. Boční průčelí trojosé, podélné průčelí pětiosé. Omítky hrubé (zašedlé, pův. snad krémové) s hlazenými bílými arch. články. Exteriér: Fasády člení pilastry ve vysokém řádu, místo hlavic mají čabraky se střapci a rozetami, vlys hladký, jemně profilovaná římsa. Sokl na vstupní straně nepůvodní, cementový. Okna mají omítkové šambrány s lištou, v patře jsou doplněny o parapetní výplně s uchy vespodu a kapkami. Okenní výplně nepůvodní, převážně z poč. 20. stol., v přízemí zabedněno. Vstupní průčelí má v ose nevelký portál s omítkovou šambránou, jehož silně stlačená archivolta je pokryta reliéfním pletencem, klenák zdobí rozetka. Stojky jsou hladké, hlavice jednoduše vyžlabené. Dveře s nadsvětlíkem nepůvodní. Nad vstupem kartuše ve žlutém věnci s mušlí ve vrcholu a ve spodní části, lemovaném snad pnoucí se růží (zbytky zelené a červené polychromie. Nápisové pole je červené, nápis s chronogramem již nečitelný. (dle Rosůlka: “W poČatkV CýsařstWI rakoVského za pana StenICky WrChnjho na PardVbsku WystaWěl 14 jVL I rok V. Drahého WáCLaW SkaLa.” Ve 2. a 4. ose v patře jsou místo oken rozměrné reliéfní znaky ve vavřínových věncích s ozdobnou stuhou ve vrcholu. V levém znaku je na žlutém podkladu černý dvouhlavý orel se zlatým rounem na krku, nad hlavami zlatou (žlutou)korunu, jejíž stužky svírá v zobácích.V levém pařátu svírá modrý meč, v pravém zlaté (žluté) žezlo. Pravý znak je ve štítu půlený, v dolní půli je na zlatém poli brána, z níž vyrůstá modrý “strom”(?),v horní půli v červeném poli bílý lev ve skoku. Obě poloviny dělí ..Štít je lemován akantovými listy, ve vrcholu “koruna” z rozvilin. Stuha je červená. Boční průčelí k náhonu je trojosé, průčelí do dvora čtyřosé, s trojicí pilastrů. Podél vstupního průčelí vede chodník z pískovcových desek.
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • malovaná výzdoba fasád a štítů
      • dveře
      • okno
      • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • prostup pro hřídel vodního kola
      • náhrobky, pamětní desky
      • vrata, brána
          Žádná položka není vyplněna
          Nezjištěn
          • výroba elektrické energie
          1930 mlýn a elektrárna
          • stavidlo
          • náhon
          • odtokový kanál
          • lednice
          • turbínový domek
          Typturbína Francisova
          StavNezjištěn
          PopisV r. 1930 zde byla Francisova turbína, průtok 2,815 m3/s, spád 3,1 m, výkon 88,5 k.
          Typturbína Francisova
          StavNezjištěn
          PopisV r. 1930 zde byla Francisova turbína, průtok 2,815 m3/s, spád 3,1 m, výkon 88,5 k.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Popis
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
          Rok vydání1932
          Další upřesněnísešit 07 (Chrudim), s. 18
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
          Rok vydání1932
          Další upřesněnísešit 07 (Chrudim), s. 18
          Autor
          Název
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          OdkazZdroj: http://www.brehy.unas.cz
          Datum citace internetového zdroje25. 12. 2013
          AutorJ. Pleskot
          NázevO mlýnech v Opatovicích n. Lab.
          Rok vydání1925
          Místo vydáníPardubice
          Další upřesněníKrajem Pernštýnův roč. V./1925, s. 84-85
          AutorJosef Klempera
          NázevVodní mlýny v Čechách VI.
          Rok vydání2003
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 37
          AutorZuzana Křenková
          NázevMorávkův vodní mlýn
          Další upřesněníIndustriální topografie
          Odkazhttp://www.industrialnitopografie.cz/karta.php?zaznam=V002295
          Datum citace internetového zdroje03 2025

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - interiér

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Vytvořeno

          25.12.2013 13:57 uživatelem Radomír Roup (Radomír Roup)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 8.10.2020 20:49
          Radim Urbánek 19.11.2020 23:00
          doxa (Jan Škoda) 5.3.2025 23:52