Zadržuje-li mlynář dlouho vodu,
musí ji stejně nakonec nechat běžet.
(německé přísloví)

Spolský mlýn

Spolský mlýn
33
Spolí
379 01
České Budějovice
Spolí u Ledenic
48° 59' 21.3'', 14° 42' 45.0''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn stojí o samotě nedaleko ústí Spolského potoka do rybníka Svět. Ve mlýně je v provozu Pila Spolí Třeboňských lesů a rybníků s.r.o.
Samota
Spolský potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

V publikaci Jaroslava Čechury Jakub Krčín z Jelčan je zpráva o mlýnu původně zvaném "Nevěrný", pak "Spolský", který u Spolí stával před založením rybníka Svět a jehož vodám musel ustoupit, a to r. 1574, kdy byl vrchností od mlynáře Matěje Mlynářova ze Spolí vykoupen za 150  kop grošů míšeňských (30 kop závdavek + 1 kopa za skla, 10 kop roční splátka, 1586 bylo vše splaceno)  (upozornila TM)

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

Současný mlýn byl pravděpodobně vystavěn až v roce 1861, údaj o mlynáři Václavu Steinocherovi z roku 1815 je patrně omylem, neboť na císařském otisku katastrální mapy z roku 1827 mlýn ještě zakreslen není. (Na rozpor upozornila TM)

Později u něho byla vybudována pila, která je v provozu do současnosti. U mlýna je malá kaplička z r. 1882.

Podle vyprávění (2008) Karla Veselého, syna posledního mlynáře na Spolském mlýně, mlýn založil "jakýsi člověk /navrátivší se/ z Ameriky" 1861. Zcela se však přitom finančně vyčerpal (náhon vedl až zpod mostu ve Spolí), takže nakonec musel z mlýna zcela nemajetný odejít. Mlýn měl 2 kola na vrchní vodu. 

1874 - František Jareš a Anna Jasan koupili mlýn za 5 406 zlatých. Antonín Jareš se narodil ve mlýně 6. listopadu 1877. Mlýn prodali v roce 1880 a emigrovali do Ameriky, usadili se v Minnesotě, kde byl František nádeníkem. (edit PK 10/2021 via mail Phillip Jares)

Po něm zde mlynařil p. Bican z Ledenic, jeho následovníkem byl Josef Fujan - ten také 1882 postavil u mlýna kapličku coby prosbu k Panně Marii za uzdravení své ženy.

Od r. 1901 působil na mlýně Jan Veselý (děda "vypravěče" Karla Veselého); Jan Veselý pocházel ze starého mlynářského rodu, počínajícího svou historii, tedy mlynářskou tradici, od r. 1687. V r. 1784 přišli na Blažkův (Jetmarský) mlýn ve Skopytcích (u Soběslavi) - mlýn stojí dodnes. Jan Veselý byl poslední z tohoto rodu. Coby spolský mlynář však brzy zemřel, takže mlýn po něm převzala jeho žena. U ní se také ještě řemeslu vyučil syn Karel. (TM)

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

V roce 1930 byl majitelem mlýna Karel Veselý.

Mlýn byl po válce znárodněn, takže Veselí museli platit nájem za byt ve "svém" mlýně. Mlelo se zde asi až do r. 1963 a i potom bylo v mlýně zachováno vybavení, jako "rezervní" (pro případ války ap.). Snad v 70. letech bylo i to odvezeno a v současnosti není z technologie v objektu zachováno nic. (TM)

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Po r. 1989 byl Veselým mlýn vrácen, ale nebyl nikdo, kdo by tam působil, takže mlýn prodali. (TM)

Kaplička u mlýna byla opravena v r. 2002 vlastním nákladem rodiny Veselých. (TM)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Bican
  • Fujan
  • Veselý
  • Jareš

Historie mlýna také obsahuje:

2. pol. 19. stol. - Bican 

1874-1880 - František Jareš

kolem r. 1882 - Josef Fujan

1901 - Jan Veselý

1930 - Karel Veselý

 

Moji prarodiče, František Jares a Anna Jasan koupili mlýn v roce 1874 za 5 406 zlatých. Můj dědeček Antonin Jares se narodil ve mlýně 6. listopadu 1877. Mlýn prodali v roce 1880 a emigrovali do Ameriky, usadili se v Minnesotě, kde byl František nádeníkem a neměl peníze. (Google Překladač).

(Phillip Jares)

Směrem k pískovcovému útvaru u vsi je chráněná oblast. Pokud byla tato oblast vysekávána kosou, rostly zde vzácné rostliny.
Všude kolem mlýna býval tzv. temenec, tedy podmáčená rašelinná zem svrchu pokrytá rostlinami. Při snaze přes tuto oblast přejít bylo cítit, jak se zem pod nohama houpe.

(z vyprávění Karla Veselého dodala TM)

 

Václav Steinocher, n. 1815 - syn Adama Steinocher a Zuzany, rod. Skřivan (mlynáři v Sedlečku) - manž. Antonie Hanzalovská, n. 1825 + 1901 ve Spolí.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    06 2014
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        zděná
        jednopatrový
        Mlýnice je dvoupatrová, obytný dům přízemní.

        Kaplička u mlýna byla opravena v r. 2002 vlastním nákladem rodiny Veselých.
        • okno
        • drobné sakrální památky
          • zcela bez technologie aj.
          Přesněji téměř bez technologie. (RUr)
          Stavební podoba mlýnice i bv interiéru dochována s tím, že podlahy byly přeloženy a nyní tedy nemají žádné prostupy po výtazích a spádových trubkách.
          Žádná položka není vyplněna
          Dochovaný
          • pila
          Ve mlýně je v provozu pila.
          • náhon
          • turbínový domek
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisV roce 1930 měl mlýn 2 kola na vrchní vodu, hltnost 0,85 m3/s, spád 3,5 m, výkon 7 HP.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisV roce 1930 měl mlýn 2 kola na vrchní vodu, hltnost 0,85 m3/s, spád 3,5 m, výkon 7 HP.
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydání
          Další upřesněníČeské Budějovice, str. 37
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydání
          Další upřesněníČeské Budějovice, str. 37
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorInternet
          NázevSpolský mlýn
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://www.trebonsko.cz/spolsky-mlyn
          Datum citace internetového zdroje10.6.2014
          AutorInternet
          NázevSpolský mlýn
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://www.ledenice.cz/index.php?id=108668&action=detail&oid=3213893
          Datum citace internetového zdroje10.6.2014
          AutorJaroslav Čechura
          NázevJakub Krčín z Jelčan: Architekt jihočeských rybníků
          Rok vydání2020
          Místo vydáníPraha, Vyšehrad
          Další upřesněnís. 147

          Místo uložení
          Název fondu
          Název archiválie
          Evidenční jednotka
          Inventární číslo, signatura
          Místo uložení
          Název fondu
          Název archiválie
          Evidenční jednotka
          Inventární číslo, signatura

          V historické části čerpáno z vyprávění syna posledního mlynáře.

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Obrazy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - interiér

          Současné fotografie - vodní dílo

          Vytvořeno

          10.6.2014 21:17 uživatelem Helena Špůrová

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 19.10.2021 20:36
          Radim Urbánek 16.7.2015 19:27
          Radomír Roup (Radomír Roup) 20.6.2018 17:12
          doxa (Jan Škoda) 10.7.2023 21:33
          pkhistory (Petr Kozel) 4.10.2021 13:11
          třeboňský molinolog (TM) (Renata Nováková) 19.8.2024 20:20