Všechno se semele, mouka bude.
(ruské přísloví)

Podbuční mlýn

Podbuční mlýn
156
Karlovo náměstí
Náchod
547 01
Náchod
Náchod
50° 25' 5.0'', 16° 9' 50.6''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn vznikl pravděpodobně s hradem a městem ve 13. století. První písemná zmínka je z roku 1457. Budova mlýna, která stála v čele Karlova náměstí byla zbořena při jeho úpravách v roce 1981.
Karlovo náměstí v centru města Náchod
Radechovka
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn Podbuční č.p.93 dostal jméno podle buků, jež rostly na stráni nade mlýnem. Byl postaven pravděpodobně současně s městem Náchodem a hradem ve 13. století, neboť toto osídlení nemohlo zůstat bez mlýna. Mlýn měl dvě složení a kolo na svrchní vodu z náhonu, který vedl z rybníka Plhovského čili Pilného. Náhonem či strouhou z Plhovského rybníka bylo vodou zásobováno i město a v době válečné jí byly naplňovány také městské příkopy. Náchodská obec měla za povinnost se starat o vodu, ale bývaly s tím nesnáze, protože hráze obou rybníků bývaly protrženy častými přívaly vody a opravy byly náročné. Ve mlýně byl také  6 -stupňový vodní trkač, který ze strouhy vytlačoval vodu až do zámecké kašny. 

Roku 1457 se na mlýně připomíná mlynářka Víta. Po ní převzal Podbuční mlýn mlynář Jakub, pak roku 1497 mlynář Duchek a v roce 1551 mlynář Jakub, jeho syn, jenž mlýn prodal téhož roku Jiříku Krauzovi. Krauz prodal mlýn Jiřímu Kabátníkovi z Nového Města nad Metují za 304 kopy míš. Kabátníkovi se podle mlýna začalo říkat Jiřík Podbuční.  

Poté koupil mlýn opět mlynář Jakub, ale roku 1561 jej prodal mlynáři Ondrovi za 234 kop míšňských. Na mlýně však vázly sirotčí peníze a mlynář svým povinnostem nedostával, zapomínal na placení úroku, a tak byl Podbuční mlýn roku 1562 z rozkazu Albrechta Smiřického koupen. "Co je koliv mlynář podbučný Ondřej položil jest za ten mlejn, bylo zaplaceno jemu, a tak mlynář na tom mlejně nic nemá, neb ten mlejn jest v rukou J.Milosti pána", kterýžto pán vyplatil Jakuba mlynáře a ostatní věřitele prostřednictvím svého úředníka jana Sapáka roku 1563 a sirotky v letech 1565 a 1569. Podbuční mlýn byl panský ještě v roce 1614.

Náchodská obec měla za povinnost se starat o vodu, ale bývaly s tím nesnáze, protože hráze obou rybníků Podborného a Pilného bývaly protrženy častými přívaly vody a vyžadovaly rychlé a značně nákladné opravy. Na ty však nebylo vždy v obecní pokladně dost peněz, proto si konšelé 29. března roku 1500 jménem a se svolením obce vypůjčili k úpravě rybníků u zdjších občanů Jana Cidliny, Jana Písaře a Tomáš Funka 30 zlatých uherských na tři roky, z nichž platili ročně 2 kopy míš. grošů úroku. Obecní rybník byl i v té době pravděpodobně dost poničený, neboť půjčka nestačila a konšelé si miseli již 1. června téhož roku vypůjčit u Jana Cidliny a ostatních jmenovaných dalších 20 zlatých uherských "na zlatě dobrých a vážných", a to na rok do sv. Ducha, a platili z obecní pokladny navíc 2 kopy míš. grošů úroku.

Časté a nákladné opravy vodních děl přispěly ke sporu, který vznikl mezi náchodskou obcí a podbučním mlynářem Duchkem roku 1497 o spravování splávku a úpravy strouhy, vedoucí vodu na mlýn, do příkopů i do města. Obec si stěžovala, že mlynář zadržuje příliš mnoho vody, čímž zaviňuje poškození stávku a hráze, a že by měl proto opravy provádět sám. Mlynář Duchek zase tvrdil, že páni z města mají povinnost činit opravy, protožer mlýn je obecním majetkem. Spor byl rozřešen až na sklonku roku 1506 s přispěním jana z Janovic a na Žlebích. byla sepsána smlouva, "že Duchek mlynář a jeho budouicí mají sobě tu strouhu nově udělanou, jížto voa vede na mlýn bučný, opravovati od mlýnu až do stávku, kterýžto jest pod obecním rybníkem. A co se pak toho stávku dotýče, kdybyjaká přišla potřeba opravy, Duchek mlynář i jeho budoucí /potomci/ tu věc vznésti mají na purkmistra, kterýž by kolivěk ty časy byl a oni purkmistr a budoucím jeho dostatečně na své náklady budoucně opravovati beze vší odpornosti a Duchek a budoucí jeho má při opravě toho stávku býti, pokudž by se oprava měla státi. A také se má Duchkovi mlynáři a budoucím jeho okázati na obecním rybníce na stavidlech a znamenati, pokud by měl vodu sobě ku potřebě mletí držeti a vpouštěti".

Původní strouha vedla téměř ze středu hráze, kde býval splávek, jak lze dnes poznat na hrázi i na bažině. A právě tím bývala hráz často ohrožena a poškozena, neboť uprostřed hráze bývá největší tlak vody. Proto byla po uvedené dohodě stará strouha odstraněna, hráz v těchto místech opravena a zesílena a od staré strouhy dále k západu zřízena strouha nová. Strouha vedoucí od Podbučného mlýna k Pilnému rybníku byla majetkem obce, a tak příslušela povinnost ji čistit a sekat rákos po obopu březích.

Kdy se druhý rybník Plhovský či Pilný stal součástí bývalého náchodského panství, jsme nezjistili. Připomínáme však, že ještě roku 1619 byl majetkem obecním.

Roku 1651 je uveden Mlejn Podbuční. Mlynářem je zde Jan Ježů (věk 40 let) a spolu s manželkou Kateřinou (33let) mají 6 dětí.

Prameny: výzkum Václava Černohouse - Soupis poddaných podle víry z roku 1651

V rejstříku všech rybníků panství náchodského z roku 1683 jsme u Náchoda našli jen jeden rybník pod názvem "der gemeinde Teichl bey Nachodt". O žádném jiném opanském rybníku u Náchoda není zmínka, ačkoli jiné rybníky jsou tu vyjmenovány.

Byl nalezen zápis, že Podbuční mlýn prodal i s kopcem Bučkem 1. června 1882 mlynář Josef Šetina purkmistrovi Antonínu Rokošovi, který jej postoupil princi Vilémovi ze Schaumburg-Lippe a ten zase Izákovi Mautnerovi. Aby měl továrník vodu potřebnou na provoz továrny, mlýn téhož roku zrušil a v budově zřídil byty pro své mistry.

Budova mlýna, která stála v čele Karlova náměstí byla zbořena při jeho úpravách v roce 1981.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Šetina
  • Ježů

Historie mlýna také obsahuje:

Víta

Jakub

Duchek

Jakub

Jiřík Krauz

Jiřík Kabátník z Nového Města nad Metují 

Jakub

Ondra 

Panský mlýn-náchodské pantví od 1563 minimálně do 1614

1651 Jan Ježů

do 1. června 1882 mlynář Josef Šetina

purkmistr Antonín Rokoš

princ Vilém ze Schaumburg-Lippe

Izák Mautner

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2012
      městský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      • středověk
      • předbělohorské období do roku 1620
      • klasicismus do roku 1850
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
            Popis
            Popis
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            PopisMlýn míval kolo na vrchní vodu.
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorAntonín Samek
            NázevPrůmyslové objekty minulosti i současnosti na území Náchoda
            Rok vydání2010
            Místo vydáníNáchod
            Další upřesnění
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorAntonín Samek
            NázevPrůmyslové objekty minulosti i současnosti na území Náchoda
            Rok vydání2010
            Místo vydáníNáchod
            Další upřesnění
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorKlempera, Josef
            NázevVodní mlýny v Čechách VI
            Rok vydání2003
            Místo vydánínakladatelství Libri praha
            Další upřesněníkniha str. 144-146
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje10.6.2016
            AutorEva Koudelková - Aleš Fetters
            NázevMetuje známá i neznámá
            Rok vydání2020
            Místo vydáníLiberec
            Další upřesněnís. 166

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Vytvořeno

            6.9.2014 22:20 uživatelem eva48 (Eva Nesnídalová)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 7.9.2014 11:52
            meisl (Zdeněk Meisl) 26.7.2015 15:24
            doxa (Jan Škoda) 1.12.2022 00:54