Když se rozšiřovalo město Náchod a lidí zde i v okolí přibývalo, nastala potřeba postavit nový mlýn u řeky Metuje, který byl pro odlišení od malého mlýna Podbučního nazván Velký. Mlýn byl původně panský; o tom, kdy přešel do soukromých rukou, zprávu nemáme.
Velký mlýn byl původu velmi starého, jak dosvědčují některé další záznamy. Například když náchodské zboží připadlo Janu mladšímu Špetlovi z Prudic, na Žlebích a z Hanovic /roku 1497/, poskytoval Špetle i jeho manželka Anežka z Janovic přízeň jednotě bratrské. Bratří si toho velmi vážili a na jejich přímluvu zakoupila paní Anežka od Jiříka Latovského z Bischofsheimu roku 1501 v pondělí před svátkem Nalezení sv. Kříže / 26. dubna/ pro purkmistra Pernička a náchodské konšely dvůr a zahradu na předměstí u Velkého mlýna za 35 kop grošů českých. V té době tedy již Velký mlýn existoval.
Dále máme zmínku o tom, že roku 1607 purkmistr a náchodští páni prodali urozené paní Anně Štanové z Dohalic kus louky za Velkým mlýnem za 14 kop míš.
Roku 1619 zdědila Zuzana Klementová po nebožtíku Klementovi louku "za mlejnem velikomlejnskym ležící".
Dodejme, že ostrov patřící ke mlýnu, patřil dříve k domu, stojícímu naproti ostrovu. Roku 1520 prodal Jakub Filip tento dům i se zahradou a ostrovem Janu Stvořilovi za 36 kop míšeňských.
