Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Mlýn se vyskytuje už v urbáři roku 1543, kdy polovina patří ke štěpanickému panství. (PŠ)
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Roku 1912 byl mlýn přeměněn na hydroelektrickou centrálu. (PŠ)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
obytný prostor, autoservis
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Zajíček
- Prajzler
- Koudelka
- Vejnar
Historie mlýna také obsahuje:
Zobrazit více
Text V 18. století byl mlynářem a majitelem pan Zajíček. Rodina byla velmi věřící, ale bezdětná. Zajíčkovo nákladem byl dosazen 2. kněz do Jilemnice, nechal postavit u mlýna sochu "Neposkvrněného početí panny Marie", věnoval kostelu křížovou cestu v ceně čtrnácti set zlatých. Již dříve přijal za vlastního Hanzjericha Prajzlera. Mezitím poznal samouka mladého Václava Koudelu z Výchové, který si sám uměl sestavit šrotovník, vzal jej do učení a v učení se velmi osvědčil a velmi si jej oblíbil. Zajíček později mlýn rozdělil na dva díly tak, že jeden týden měřičné bral a pole každý kus jen tři léta užíval, zase druhému přepustit musel, a tak se střídali.
Koudelka Václav se poprvé oženil 16. 5. 1768 s Annou Václavikovou ze Sitného, podruhé se oženil s Annou Kittnerovou, dcerou Jána Kittnera toho času rychtáře.
Hanzjeich Prajzler postoupil svou část Josefu Hájkovi z Českého Jablonce a ten už 1812 ji prodal Václavu Dlabalovi.
Koudelka Václav svou část prodal 30. 8. 1814 Josefu Šubrtovi hostinskému z Erstthalu za 9100 f. a odstěhoval se na mlýn do RÁKOSOVA u Malešova (Kutná Hora).
z deníku mého pra- pradědy Fr. Koudelky mlynáře Sedlec u Kutné Hory. (Schubert)
Skrýt
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: