Mlýn dobře klape, ale kde je mouka?
(německé přísloví)

Koterovský, Huclův mlýn

Koterovský, Huclův mlýn
23
17
U Mlýna
Plzeň - Koterov
326 00
Plzeň-město
Koterov
49° 42' 43.1'', 13° 25' 43.9''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Bývalý mlýn, doložený již k roku 1369, na okraji obce na pravém břehu Úslavy
na okraji obce
Úslava
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

28. 3. 1369 Vavřinec z Kralovic,měštěnín Nové Plzně, zakupuje ves Koterov na řece Bradavě od bratří Mikuláše a Jakše z Újezda, mezi příslušenstvím uveden i držitel mlýna, ketrý má platit 100 grošů ročně.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

Emfyteutický mlýn, držitel platí ročně 100 gr. ve dvou splátkách na sv. Jana Křtitele a na Hromnice

Platby posunuty na sv. Jiří a sv. Havla

V letech 1663–1686 je zde matrikami doložen mlynář Matěj Bitenkl (Betenkl) s manželkou Annou. 

Roku 1694 vlastnil mlýn  „na nestálé vodě se dvěma mlýnskými složeními a stoupou Ondřej Čechura s manželkou Kordulou.

Tento mlynář nechal v roce 1700 postavit pozoruhodnou čtyřbokou barokní kapli s cenným portálem a stanovou střechou s osmibokou lucernou. Stávala osamoceně u rozcestí nad mlýnem. Postupně ji však obklopila zástavba a dnes ji nalezneme u křižovatky ulic Na Hradčanech a U Mlýna.
Všemi vážený mlynář Ondřej Čechura zemřel roku 1729 ve věku 70 let. Snad ještě on nebo jeho syn Matěj vysadil u mlýnice, na ostrově odděleném od řeky  náhonem, lípu velkolistou. Dnes má rozložitou, velmi hustou a téměř kulovitou korunu, vysokou 18 metrù. V jejím kmeni s obvodem 605 cm je dutina, která se směrem dolù výrazně kuželovitě rozšiřuje. Lípa je chráněným památným stromem a patří k nejstarším a nejmohutnějším stromùm na území města.
V 18. století měl mlynář Ondřej Čechura mlýn na nestálé vodě na dvě složení a jednu stoupu.

1779 raabizace mlýn s pilou, vlastní chalupník-mlynář

Ve 30. až 80. letech 19. století vlastnila mlýn rodina Bayerù. 

1834 František Bayer obdržel měšťanské právo se syny Janem a Františkem

1838 majitel Ignác Bayer

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1853 František Bayer a Kateřina, opraven a cejchován jez

Emanuel Bayer

Po Františkovi a Emanuelovi vedla mlýn v 70. letech mlynářka Josefina.

V té době měl mlýn čtyři kola na spodní vodu, která poháněla tři mlýnská složení a pilu. Nový majitel Ferdinand Flosman se v roce 1890 rozhodl mlýn radikálně zmodernizovat. Stará budova byla zbourána a na jejím místě vyrostla moderní patrová mlýnice, dokončená roku 1894. Do poschodí bylo ke strojùm přivedeno pět nákladních výtahù. Vodní kola nahradila Girardova turbína o výkonu šestnácti koňských sil, která přes transmisi poháněla dvě nová složení s francouzskými kameny o průměru 0,952 a 1,12 metru. Turbína mohla roztáčet i generátor, vyrábějící elektrickou energii o výkonu 8,8 kW.  

V dubnu 1901 zakoupil mlýn s hospodářstvím Josef Hucl a provoz dále rozšiřoval. Zánovní budova mlýnice byla ještě před první světovou válkou zvýšena o dvě patra, vedle obytné budovy byla zřízena pekárna.

V 80. letech 19. století sse stal majitelem mlýna Ferdinand Flosman, syn Jana Flosmana a Barbory rozené Karlové z Flosmanova mlýna (dříve Komendův mlýn, jinak zvaný mlýn na Struhadle) na řece Úslavě, dnes Mlýnské Struhadlo 23. Majitelem byl až do r. 1901
(Zjištěno na základě studia mlynářského rodu Flosmanů ze Struhadla. - matriky farního úřadu Němčice) - (Filomena Jičínská)

1901 od Ferdinanda Flosmana zakoupil Josef Hucl. Josef Hucl se významně angažoval v politice, byl koterovským starostou, říšským poslancem ve Vídni za Českou agrární stranu a následně po válce zemským poslancem za Agrární stranu v Praze. Též pracoval jako ředitel banky Slavia.

ve mlýně zřízena pekárna

1914 pekaři Josef Tolar a Jan Gregor, museli narukovat

stárek Josef Diviš rovněž narukoval

29.5.1916 odveden i Josef Hucl

Starý dřevěnný jez dlouhý 25 metrù byl roku 1920 nahrazen kamenným, pultového typu.

1930 Josef Hucl, mlýn, elektrárna a pekárna

1932 syn Josef promován doktorem práv

 Mlýn s celým hospodářstvím a pozemky o rozloze 20 ha vedla manželka Kateřina roz. Krásná. Po její smrti v roce 1933 převzal mlýn syn Vilém.

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem

V roce 1940 nechal nahradit starou Girardovu turbínu účinější turbínou Francisova systému. Při spádu 1,8 metru a maximální hltnosti 2,3 m/s dosahovala výkonu 44,5 koňských sil. Řemenovými převody přes transmisi byly poháněny stroje válcového mlýna v horních podlažích budovy. Turbínou byl (a je dosud) poháněn i generátor, vyrábějící střídavý proud o napětí 220 V a výkonu 20 kW.

Po znárodnění v roce 1953 hospodařilo ve mlýně JZD. V mlýnici se mísily krmné směsi a neudržovaná budova se dostávala do havarijního stavu. Opravován byl v letech 1970–1972 pouze jez a břehové zdi náhonu.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Současná výška jezu je 3,07 metru a délka jeho koruny 22,45 metru. V roce 1990 mlýnice vyhořela a byla spolu s mlýnem navrácena v restituci dědicùm posledního mlynáře Viléma Hucla. Dnes jsou opět všechny budovy s okolím opravené a udržované.

zdroj: Wikipedie a webové stránky obce Koterov; http://www.plzenskykraj.kct.cz/nastezky/uslava_brozura.pdf

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Čechura
  • Flosman
  • Bayer
  • Hucl
  • Bitenkl
  • Betenkl
  • Flossmann

Historie mlýna také obsahuje:

1663-1686 Matěj Bitenkl (Betenkl)

1694-1729 Ondřej Čechura

1838 Ignác Bayer (jšk)

František Bayer

Emanuel Bayer

1870 Josefina Bayerová

? - 1901 Ferdinand Flosman (Flossmann) (JV)

1901 - ? Josef Hucl (JV)

1939 - Vilém Hucl (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • reklama, inzerát
částečně adaptován
05 2012
    venkovský
    mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
    mlýnice a dům samostatné budovy
    • raná moderna do roku 1920
    zděná
    vícepodlažní
    1890 Ferd. Flosman zamýšlí stavení zčásti zbourat a přisatvět jedno patro s příručními místnostmi.
    Při stavbě nové mlýnice musel vzít v úvahu nejvyšší vodu v Úslavě (5.9.1890 2,6 m nad prahem stavidel) a podlahu nové mlýnice posatvit nejméně 30 cm nad tuto hladinu.
    Nový mlýn postaven na místě starého, ale delší (17 m x 13,45 m), zděný a s ohnivzdornou krytinou.
    1899 posatveny nové stáje pro koně nad náhonem.
    Na kameni před mlýnskou budovou vytesáno FF 1890.
    1914 postavena nová mlýnice (podle data ve štítu)
    • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
    • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
    • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
    • drobné sakrální památky
    • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
    • existující umělecké složení
    Žádná položka není vyplněna
    1713: 2 česká složení na nestálé vodě
    1877: 3 složení
    1890 Ferd. Flosman hodlá namísto starých strojů pořídit dvě francouzská složení s jedním špičákem
    přízemí:
    2 francouzské kameny, prům. 952 a 1120 mm, od firmy Theinerka
    špičák prům. 850 mm
    prachový cylindr
    2 koukolníky
    taras s prachovou komorou
    ve stropních trámech zavěšena transmise, kterou byly jednotlivé stroje poháněny
    do prvního patra vyvedeno 5 výtahů
    2. poschodí:
    moučný válec - savka
    válec a třídič trojnásobný
    1940: Převod síly turbíny na hlavní transmise byl přímý. Z hlavní turbínové transmise byla hnána transmise v přízemí mlýnské budovy pomocí řemenového převodu a z této transmise byly poháněny stroje na podlaze válcových stolic. Tím mohla být zrušena transmise u stropu 1. patra mlýnské budovy.
    Zaniklý
    • pila
    • pekárna
    • stoupa
    Dochovaný
    • výroba elektrické energie
    1713: mlýn a pila
    1877 mlýn a pila
    1940: v turbinárně nově umístěn generátor na střídavý proud 220 V / 20 kW, poháněný z hlavní transmise turbíny prostřednictvím transmise, zavěšené u stropu.
    Elektřina využívána k osvětlování, topení a pohonu strojního zařízení v pekárně.
    • jez
    • náhon
    1853 povoleno posatvení nových prsou u jezu ve stejné výšce jako stará, na jez vydlabáno znamení povolené výšky viody
    1877 zasazen nový cejch KTW
    z jezu 25 m dlouhého odbočuje náhon, ze kterého šla voda na kola dřevěným žlabem, v němž byla tři stavidla pro mlýnská kola.
    1890 stará stavidla zrušena, místo nich zamýšleno pouze jedno o šířce 2,5 m, vedle něj jalové o šířce 1 m, vše nově ocejchováno
    1890 realizováno: stavidlo 2,25 m široké, 1,4 m vysoké, jalové stavidlo 0,95 široké, 1,4 m vysoké
    Starý dřevěný jez dlouhý 25 metrù byl roku 1920 nahrazen kamenným, pultového typu.
    1940: upravena pracovní a odlehčivací satvidla, ovládaná ručně pomocí šnekových převodů. Před vtokem na turbínu umístěny ocelové česlice. Turbínová kašna i sifon z vyztuženého betonu.
    Současná výška jezu je 3,07 metru a délka jeho koruny 22,45 metru.
    Typturbína Francisova
    StavDochovaný
    Výrobce
    Popis1940 namísto Girardovy turbíny zřízena Francisova s vertikální hřídelí typu 110 Li. spád 1,8 m, 2,67 otáček/sec., hltnost 2300 l/s, výkon 44,5 HP
    2015: 1 turbína, výkon 33 kW, roční produkce 0,205 GWh
    Typturbína Francisova
    StavDochovaný
    Výrobce
    Popis1940 namísto Girardovy turbíny zřízena Francisova s vertikální hřídelí typu 110 Li. spád 1,8 m, 2,67 otáček/sec., hltnost 2300 l/s, výkon 44,5 HP
    2015: 1 turbína, výkon 33 kW, roční produkce 0,205 GWh
    Typvodní kolo na spodní vodu
    StavZaniklý
    Výrobce
    Popis1877 čtyři kola na spodní vodu.
    Typturbína Girardova
    StavZaniklý
    Výrobce
    Popis1890 Fr. Flosman hodlá zřídit turbínu, výkon 16 HP
    1930: 1 turbína Girard, hltnost 1 m3/s, spád 1,2 m, výkon 12 HP
    Žádná položka není vyplněna
    Historické technologické prvky
    AutorMinisterstvo financí
    NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
    Rok vydání1932
    Místo vydáníPraha
    Další upřesněnísešit 11 (Plzeň), s. 38
    AutorMinisterstvo financí
    NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
    Rok vydání1932
    Místo vydáníPraha
    Další upřesněnísešit 11 (Plzeň), s. 38
    AutorVendula Hnojská
    NázevToulky po vodě - 1. díl - Mlýny na řece Úslavě
    Rok vydání2011
    Místo vydáníBlovice
    Další upřesněnís. 141-148
    Odkaz
    Datum citace internetového zdroje
    AutorJan Hajšman
    NázevPrůvodce naučnou stezkou Údolím Úslavy
    Rok vydání
    Místo vydáníPlzeň
    Další upřesněnís. 53-55
    Odkazhttps://www.plzen.eu/o-meste/multimedia/ebook/knihy/NS_uslava_files/assets/common/downloads/Nau.pdf
    Datum citace internetového zdroje10 2019
    Autorkol.
    NázevTechnické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - III. díl P - S
    Rok vydání2003
    Místo vydáníPraha
    Další upřesněnís. 101
    Odkaz
    Datum citace internetového zdroje

    Žádná položka není vyplněna

    Základní obrázky

    Historické mapy

    Plány - stavební a konstrukční

    Historické fotografie a pohlednice

    Současné fotografie - exteriér

    Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

    Současné fotografie - interiér

    Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

    Současné fotografie - technologické vybavení

    Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

    Ostatní

    Vytvořeno

    3.10.2014 08:12 uživatelem frufru

    Majitel nemovitosti

    Není vyplněn

    Spoluautoři

    Uživatel Poslední změna
    Rudolf (Rudolf Šimek) 30.11.2021 20:45
    Radomír Roup (Radomír Roup) 12.6.2018 18:31
    doxa (Jan Škoda) 14.10.2023 22:53
    jirka.vacek87 7.11.2018 15:52