Poklad pod Chocholkou
Pod Chocholkou, směrem ke středu Lomnice, je prý zahrabán poklad. Prý existuje jakási čarodějná kniha, ve které je to místo přesně popsáno. Říká se, že ji prý v Lomnici stále ještě někdo má. Ale snad je někde v truhle na půdě, nebo se ztratila, či majitel povídání o pokladu nevěří. Jisté je jen to, že pod Chocholkou již dlouho nikdo onen přebohatý poklad nehledal.
To dříve to bylo jiné. Louka patřívala k mlýnu, který stával v místě, kde později byla zřízena pila. Za mlynářem Jandou přišel r. 1856 neznámý muž a prosil ho, aby mu dovolil kopat na jeho louce, že je tam určitě zakopán poklad. Ten muž se jmenoval Josef Lacina a byl ze Starého Bydžova. Mlynáři vypravoval, že viděl tu čarodějnickou knihu a přesně ví, kde poklad hledat. Tak se nakonec dohodli – přes den bude Lacina vypomáhat ve mlýně, za což dostane jídlo, nocleh a mlynář mu zapůjčí nářadí, a jinak si může na louce kopat. Tak tomu také bylo. Ale kdo si myslel, že po několika dnech či týdnech marná lopota Bydžováka odradí, byl na omylu. Neúnavně, den co den, ráno před prací na poli a po ní, i dlouho do noci, kopal a kopal. Vždy vyhloubil díru asi 1x1 metr širokou, pak ji zaházel a začal kopat vedle. Celkem takhle kopal dvacet let, jen jednou za rok se vypravil za sestrou do Bydžova, ale nikdy se tam nezdržel. Lomničtí si na jeho kopání zvykli a za pár let brali zvonění krumpáče o kameny pod Chocholkou jako samozřejmost. Lacina se s nikým moc nebavil, nikomu nepřekážel, byl tichý a skromný, žil jen s vidinou budoucího bohatství. Musel jím být snad posedlý, že to vydržel tak dlouho. Jednou se z návštěvy v Bydžově již nevrátil a nikdo neví, co se s ním stalo. Snad dostal rozum a dvacet let marné práce mu již stačilo. Lomničtí na něho ještě dlouho vzpomínali a pověsti o pokladu pod Chocholkou věřil poté jen málokdo, vždyť louka byla celá několikrát překopána.
Zdroj: Pověsti z Lomnicka. Příloha Bradleckého listu, č. 2/2001.
On-line: http://2hrady.cz/texty/Brl200102%20-%20Povesti.pdf
