Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
první písemná zpráva o mlýnu je z let 1499
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1854 - vystavěn zděný mlýn
Události
- Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Zobrazit více
První nezpochybnitelnou zmínku o existenci mlýna ve Starém Bohumíně vystavěného ze dřeva na mlýnském náhonu najdeme v česky psaném dopise kněžny Machny v roce 1499. V 18. století byl dřevěný mlýn v majetku hraběte Johanna Henckela von Donnersmarck, který ho v roce 1760 prodal i s přilehlými pozemky za 700 rýnských zlatých mlynáři Petru Klimetzkému ze Sladniku - zakladateli bohumínské mlynářské rodiny Klimetzkých. Ta ho v roce 1802 odprodala knížeti Karlu von Lichnowskému spolu se sousední pilou a k ní přistavěným stavením. Od něj ho, ani ne za 10 let, získalo město. Další majitel, mlynář Josef Fabian Sebestian Stiller nechal v roce 1854 starý dřevěný mlýn strhnout a na jeho místě vystavěl nový zděný mlýn Posledním mlynářem v tomto stavení se stal v roce 1862 mlynář židovského vyznání Philipp Bachrach. Na přelomu 19. a 20. století bohumínský mlýn postupně přestával plnit své původní poslání a rodina Bachracha v něm proto zřídila a provozovala obchod se smíšeným zbožím a nevelkou hospodu. Po II. světové válce, mlýn získalo do svého vlastnictví město Bohumín. Většina členů rodiny Bachrachů totiž zahynula v koncentračním táboře Treblinka, Od 90. Let dvacátého století, kdy bohumínský mlýn na Sokolovské ulici odkoupila fa TEFF spol. s r.o. z Michalovic, soustavně chátral.
(Z časopisu Oko, autor Jan F. Teister)
Skrýt
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: