Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Mlýn je jedním ze tří mlýnů na Kvíteckém potoce a byl postaven sekerníkem Dočekalem v roce 1875. Toto vodní dílo využívalo poměrně vysokého spádu 10,5 m, což umožnilo postavení kola o průměru 632 cm a šířce 46 cm k pohonu mlecího složení a krupníku.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
V letech 1922 až 1925 toto kolo táhlo umělecké složení s válcovou stolicí. Následoval pohon turbínou typu Francis a benzínovým výpomocným motorem.
V roce 1930 je zde uváděn v seznamu vodních děl mlynář Ferdinand Kyňovič, mlýn.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Mlýn mlel mouku do roku 1941, šrot do roku 1949 za posledního mlynáře Ferdinanda Kyňoviče.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
V současnosti je objekt využíván k rekreaci.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Kyňovič
Historie mlýna také obsahuje:
1930-1949 Ferdinand Kyňovič
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
