To je ženská práce, řekl rychtář, když se ho mlynář zeptal,
proč má tak tlustý obličej.
(německé přísloví)

Netřebský mlýn

Netřebský mlýn
9
Netřeby
566 01
Ústí nad Orlicí
České Heřmanice
49° 55' 0.3'', 16° 15' 44.3''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Přízemní zděný mlýn přestavěný pro obytné účely.
Labuťka
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Tento mlýn pod Horeckým rybníkem, který měl tři složení a jednu jahelku, koupil roku 1694 Václav Niemecz za 300 kop. Mlýn byl vystavěn panským nákladem a tak jej majitel, po složení závdavku ve výši 60 kop, splácel po 8 kopách ročně do vrchnostenského důchodu. Dále mlynář odváděl „…15 kop plat z vody aneb z mlejna a 6 kop za prase…“. Oproti tomu strouha, která vodu k mlýnu vede, se jednou ročně „…skrze robotíře vyčistí…“, kterým mlynář zaplatí chlebem. Příslušenství mlýna: „…mlýnské kameny 3, běhoun a spodek 7 Vřetena 3 Zdeře na řídeli 12, čepy na zřídeli 6 voškrty 2, Špice 2 Kleště podpínací 1 Zdeře do kamení 3 Zdeře na kladnice 12 vobruče na kamení 3, Mlejnský pytlíky 3, mírka 1, železnej sochor 1, Mlejnský truhly 3…“.
V roce 1702 koupil tento mlýn zvaný „…na Netřeby pod Velkým rybníkem horeckým…“ od Václava Němce Václav Strnad za 400 kop. Němec měl totiž dluhy ve vrchnostenských platech přes 200 kop. Mlýn zaplatil mlynář Strnad v hotovosti. Podmínky platů zůstávají stejné –15 kop do důchodu a 6 kop za krmený prase. Sousedé Heřmanští a Netřebští vozí obilí do tohoto mlýna. I když ještě roku 1711 přikoupil mlynář Václav Strnad kopaninu za 75 kop, již o tři roky dříve sepsal svou poslední vůli. V závěti odkázal mlýn svému synu Karlovi, ale počítal s tím, že po jeho smrti bude ještě nějaký čas hospodařit jeho manželka a pak odevzdá mlýn s veškerým příslušenstvím synu. K mlýnu patřilo kromě mlýnského nářadí ještě: „…1 klisna za 10 fr, 1 řebec za 30 fr, 2 krávy za 8 fr /16 fr/, 1 volek za 7 fr, 1 vůz kovaný prostřední za 8 fr, 1 pluh za 1 fr,1 brány špatný 1 fr…“.
Matka tak hospodařila na mlýně od Václavovi smrti v roce 1719 až do roku 1727, kdy mlýn převzal právoplatný dědic Karel Strnad. Mlýn na Netřebí, jehož cena byla stále kop, měl pouze dvoje složení, což se odráží i ve výčtu příslušejícího mlýnského nádobí. Platy a čištění strouhy zůstávají i povinnost Heřmanských a Netřebských mlít v tomto mlýně.
Nastupující hospodář musel sirotkům po Václavovi Strnadovi Václavovi, Kristýně a Anně / tedy svým sourozencům/ vydat svatební výbavu a matka měla na mlýně doživotní výminek. Karel hospodařil na netřebském mlýně necelých dvacet let. Po jeho smrti roku 1746 se k pozůstalé vdově Dorotě a jejím pěti dětem přiženil Matěj Kašpar. Přebíral mlýn na 15 let do dospělosti nevlastního syna Karla. Pokud by se s Karlem cokoliv stalo měl mlýn připadnout jeho bratru Josefovi. Mlýn i s přikoupenou kopaninou měl hodnotu 485 kop 42 gr míš. Z mlýna se odváděl úrok z vody 30 kop, k obci Heřmanský z role 7 kop. Platy a čištění strouhy zůstávají i vymezený rajon mlýna je stále stejný. I když měl mlýn otčím pouze na 15 let, přejímá syn Karel živnost od své matky až po 22 letech. V té době je již Matěj Kašpar po smrti. Mlýn tedy patrně spravovala mlynářka Dorota Strnadová. Cenu mlýna 485 kop 42gr míš. vyplatil nastupující mlynář Karel Strnad hotově. Po Matějovi Kašparovi zůstal syn František, kterému byl mladý mlynář povinen vydat svatební výbavu. Jmenovanému bratru a matce měl mlynář také zajistit na mlýně byt a stravu.

1839 Jan Strnad

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

V roce 1930 je zde uváděn v seznamu vodních děl mlynář Jan Strnad, mlýn.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Strnad
  • Němec
  • Kašpar

Historie mlýna také obsahuje:

1694-1702 Václav Němec

1702-1719 Václav Strnad

1719-1727 vdova Strrnadová

1727-1746 Karel Strnad

1746-1761 Matěj Kašpar

1761-1768 Dorota Kašparová-Strnadová

1768- Karel Strnad ml.

1839 Jan Strnad

1930  Jan Strnad

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • podpis mlynáře
zcela přestavěn – bez historické hodnoty
05 2012
    venkovský
    mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      přízemní
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          • náhon
          • jalový žlab
          • rybník
          • akumulační nádržka
          • odtokový kanál
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisV roce 1930 2 kola na vrchní vodu; průtok 0,134 m3; spád 4,00 m; výkon 6,0 HP.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisV roce 1930 2 kola na vrchní vodu; průtok 0,134 m3; spád 4,00 m; výkon 6,0 HP.
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníSešit 7., str. 17, číslo 45
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníSešit 7., str. 17, číslo 45
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMiluše Vopařilová
          NázevMlynáři na Litomyšlsku (1650–1800)
          Rok vydání2008
          Místo vydáníPardubice
          Další upřesněníDiplomová práce, s. 77-78
          Odkazhttps://dk.upce.cz/bitstream/handle/10195/30158/VoparilovaM_Mlynari?sequence=1
          Datum citace internetového zdroje05 2021

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Plány - stavební a konstrukční

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

          Ostatní

          Vytvořeno

          27.9.2012 16:31 uživatelem Radim Urbánek

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 6.10.2017 13:59
          Jaromír Lenoch 17.11.2012 09:04
          meisl (Zdeněk Meisl) 8.3.2016 18:02
          doxa (Jan Škoda) 14.3.2024 23:20