Tento mlýn pod Horeckým rybníkem, který měl tři složení a jednu jahelku, koupil roku 1694 Václav Niemecz za 300 kop. Mlýn byl vystavěn panským nákladem a tak jej majitel, po složení závdavku ve výši 60 kop, splácel po 8 kopách ročně do vrchnostenského důchodu. Dále mlynář odváděl „…15 kop plat z vody aneb z mlejna a 6 kop za prase…“. Oproti tomu strouha, která vodu k mlýnu vede, se jednou ročně „…skrze robotíře vyčistí…“, kterým mlynář zaplatí chlebem. Příslušenství mlýna: „…mlýnské kameny 3, běhoun a spodek 7 Vřetena 3 Zdeře na řídeli 12, čepy na zřídeli 6 voškrty 2, Špice 2 Kleště podpínací 1 Zdeře do kamení 3 Zdeře na kladnice 12 vobruče na kamení 3, Mlejnský pytlíky 3, mírka 1, železnej sochor 1, Mlejnský truhly 3…“.
V roce 1702 koupil tento mlýn zvaný „…na Netřeby pod Velkým rybníkem horeckým…“ od Václava Němce Václav Strnad za 400 kop. Němec měl totiž dluhy ve vrchnostenských platech přes 200 kop. Mlýn zaplatil mlynář Strnad v hotovosti. Podmínky platů zůstávají stejné –15 kop do důchodu a 6 kop za krmený prase. Sousedé Heřmanští a Netřebští vozí obilí do tohoto mlýna. I když ještě roku 1711 přikoupil mlynář Václav Strnad kopaninu za 75 kop, již o tři roky dříve sepsal svou poslední vůli. V závěti odkázal mlýn svému synu Karlovi, ale počítal s tím, že po jeho smrti bude ještě nějaký čas hospodařit jeho manželka a pak odevzdá mlýn s veškerým příslušenstvím synu. K mlýnu patřilo kromě mlýnského nářadí ještě: „…1 klisna za 10 fr, 1 řebec za 30 fr, 2 krávy za 8 fr /16 fr/, 1 volek za 7 fr, 1 vůz kovaný prostřední za 8 fr, 1 pluh za 1 fr,1 brány špatný 1 fr…“.
Matka tak hospodařila na mlýně od Václavovi smrti v roce 1719 až do roku 1727, kdy mlýn převzal právoplatný dědic Karel Strnad. Mlýn na Netřebí, jehož cena byla stále kop, měl pouze dvoje složení, což se odráží i ve výčtu příslušejícího mlýnského nádobí. Platy a čištění strouhy zůstávají i povinnost Heřmanských a Netřebských mlít v tomto mlýně.
Nastupující hospodář musel sirotkům po Václavovi Strnadovi Václavovi, Kristýně a Anně / tedy svým sourozencům/ vydat svatební výbavu a matka měla na mlýně doživotní výminek. Karel hospodařil na netřebském mlýně necelých dvacet let. Po jeho smrti roku 1746 se k pozůstalé vdově Dorotě a jejím pěti dětem přiženil Matěj Kašpar. Přebíral mlýn na 15 let do dospělosti nevlastního syna Karla. Pokud by se s Karlem cokoliv stalo měl mlýn připadnout jeho bratru Josefovi. Mlýn i s přikoupenou kopaninou měl hodnotu 485 kop 42 gr míš. Z mlýna se odváděl úrok z vody 30 kop, k obci Heřmanský z role 7 kop. Platy a čištění strouhy zůstávají i vymezený rajon mlýna je stále stejný. I když měl mlýn otčím pouze na 15 let, přejímá syn Karel živnost od své matky až po 22 letech. V té době je již Matěj Kašpar po smrti. Mlýn tedy patrně spravovala mlynářka Dorota Strnadová. Cenu mlýna 485 kop 42gr míš. vyplatil nastupující mlynář Karel Strnad hotově. Po Matějovi Kašparovi zůstal syn František, kterému byl mladý mlynář povinen vydat svatební výbavu. Jmenovanému bratru a matce měl mlynář také zajistit na mlýně byt a stravu.
1839 Jan Strnad
