Uživatel

Hledat

| Sign up

Mlynář bere plnýma rukama,
ale Bůh mu naúčtuje zátěž jako mezkovi.
(německé přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Dolní, Kůrkův, Kratochvílův, Jaršův mlýn

Dolní, Kůrkův, Kratochvílův, Jaršův mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

46, 50

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Leletice

PSČ

262 42

Okres

Příbram

Katastrální území

Leletice

GPS

49° 30' 46.9'', 13° 50' 7.0''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Mlýn pod hrází nevelkého rybníka. Mlýnice zcela přestavěná pro potřeby rekreace. Obytná mlýna část je trvale obývána.

Poloha vůči obci

Vodní tok

Závišínský potok

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)

1506 Václav Zmrzlík ze Svojšína prodal Březnici a mlýny pod Leletici

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Vrchnostenský

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

František Kůrka (1718-1800) s manž. Barborou (1738-1798)

14.3.1800 starý mlynář František Kůrka spadl do náhonu a umrzl

syn Václav Kůrka s Marií Annou roz. Vyžďálkovou

1810 Josef Mikeš s Evou, dcerou Jakuba Kučery, ševce z Kasejovic

1821 František Mikeš s Barborou, dcerou Jana Marše, sedláka ze Záhrobí

1827 Václav Kratochvíle (1885-1855) z Mikšovského mlýna, syn Antonína Kratochvíle, sedláka v Újezdci. 1. manž. Barbora Hausová, dc. sedláka z Březí, 2. manž. Josefa Parkosová, dc. kováře ze Zběšiček

1829 pachtýř Antonín Rozvald, syn mlynáře z Rozboudovského mlýna u Svinětic, panství Bavorov

1831 pachtýř Tomáš Zedník, syn tesaře ze Strakonic a manž. Marií Měchurovou, dcerou sedláka ze Slaníku

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

1850 pachtýř Václav Saidl, syn krejčího z Radošovic

1851 pachtýř František Kůrka, syn mlynáře z Horních Jamek

1855 syn Antonín Kratochvíle (1827-1892) s manž. Annou Dražanovou (1834-1917) ze Závišína

1880 1 kolo, 1 složení

1893 Václav Kůrka (*1863) z Horního jamkovského mlýna s manž. Kateřinou, dcerou Františka Mikuláše, rolníka z Koupě

První světová válka (1914–1918)

1915 Václav Kůrka

První republika (1919–1938)

1930 Václav Kůrka

1936 obytná budova zvýšena na jednopatrovou, mlýnice rozšířena

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

1939 syn Karel Kůrka, absolvent dvouleté mlynářské školy v Pardubicích s manž. Marií

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

ve mlýně se jen šrotuje

1971 mlýnice prodána na rekreaci, stroje odvezeny do Milína

Události

Zánik mlynářské živnosti

Vývoj po roce 1989

Pavel Kůrka

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Kůrka
Jarš
Kratochvíle
Mikeš
Rozvald
Zedník
Saidl

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

-1800 František Kůrka

1800-1810 Václav Kůrka

1810-1821 Josef Mikeš

1821-1827 František Mikeš

1827 Václav Kratochvíle

nájemci:

1829 Antonín Rozvald

1831 Tomáš Zedník

1850 Václav Saidl

1851 František Kůrka

majitelé:

1855-1892 Antonín Kratochvíle

1893-1939 Václav Kůrka

1939- Karel Kůrka

2020 Pavel Kůrka

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

částečně adaptován

Stav nemovitosti k datu

05 2012

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

Historické stavební prvky – exteriér

zdobený zděný štít
dveře
okno
epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
prostup pro hřídel vodního kola
drobné sakrální památky

Historické stavební prvky – interiér

topeniště, kamna, pec

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

U mlýna se nachází zbytek hřídele, válec ze stolice a mlecí kámen
1880: 1 složení
1915: 1 čes., 1 franc., 1 válc. složení
1971: 2 válcové stolice a další zařízení odvezeny do Milína

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

šindelka

Doplňkové a další provozy – popis

Cesta vody ke mlýnu

stavidlo
rybník
odtokový kanál
lednice

Popis cesty vody ke mlýnu

Vodu v Červeném potoce nadržoval malý jez, odtud tekla voda do nádrže, z ní pokračovala vantroky do žlábku se stavítkem a z něho na kolo

Vodní motory

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popis1880: 1 kolo
1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,149 m3/s, spád 4,2 m, výkon 5,4 HP
1980 se ještě otáčelo

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popis1880: 1 kolo
1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,149 m3/s, spád 4,2 m, výkon 5,4 HP
1980 se ještě otáčelo

Pomocné motory a generátory

Žádná položka není vyplněna

Historické technologické prvky

mlecí kámen

francouzský kámen | Počet:

Prameny

Literatura / Internet

AutorMinisterstvo financí

NázevSeznam a mapa vodních děl RČS

Rok vydání1932

Místo vydáníPraha

Další upřesněnísešit 11 (Plzeň), s. 10

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorMinisterstvo financí

NázevSeznam a mapa vodních děl RČS

Rok vydání1932

Místo vydáníPraha

Další upřesněnísešit 11 (Plzeň), s. 10

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorJosef Siblík

NázevBlatensko a Březnicko

Rok vydání1915

Místo vydáníBlatná

Další upřesněnís. 215

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorJaroslava Pixová

NázevMlýny na Závišínském potoce s jeho přítoky a v Blatné

Rok vydání2020

Místo vydáníPutim

Další upřesněnís. 63-69

Prameny

Žádná položka není vyplněna

Ikonografie

Základní obrázky

Historické mapy

Tisovský (červeně), Horní (modře), Prostřední (zeleně) a Dolní (fialově) mlýn. I. vojenské mapování, výřez, 1764-1768, © olkdmaps.geolab.cz

Historické fotografie a pohlednice

Mlýn po přestavbě v květnu roku 1939. Stojí u něj Karel Kůrka s manželkou Marií, synem Karlem a matkou Kateřinou Kůrkovou., 1939, © archiv Pavla Kůrky