"Nejstarší mládek byl podle pamětníků Šmahel mlynář, který mlýn 1. července 1757 koupil od pánů z Dietrichštějna. Dalším majitelem byl Josef Zelený, po něm Karel Hladík a jeho syn Rudolf Hladík, rolník a mlynář. V dávných dobách stával mlýn blíže dvora, k němuž vedl náhon, ještě ve třicátých letech 20. století, dobře zachovalý.
Mlýn se dříve nacházel na ohbí břehu potoka, které je nyní zasázeno lesem. Byl k němu po břehu náhon vždy jen Jitkovským potokem. V létě trpěl velkým nedostatkem vody. Proto byl postaven dále po proudu potoka, aby mohl využívat i vodu ze ,,Žlábku". Voda se přiváděla náhonem, který je ještě dnes dobře viditelný a vede od mostu podél současných pastvin.
Mlýn po Rudolfu Hladíkovi, přestože byl dobře zařízen a měl dvě velké stolice, velký šrotovník, loupačku, násypné koše a velký koš smíchací, už dál syn Karel neprovozoval. Soukolí mu nešťastnou náhodou rozdrtilo nohu po koleno. Stal se účetním v JZD a zemřel svobodný v padesáti letech. Mladší syn Miroslav byl elektroinstalatér a žil v Praze. Nehlásil se k domovu. Žila tu jen vdova po Rudolfu Hladíkovi, Anna Hladíková, ,,mlynářka".
Bydlela tu až do roku 1997, potom v domově důchodců v Havlíčkově Brodě. Syn Miroslav podle sdělení Policie zemřel koncem roku 1997, nikdy si ani nevyžádal dědictví.
Samota - mlýn podle vsí - zůstala prázdná. Paní Hladíková zemřela v roce 1998 ve věku 93 let. Byla na svůj věk stále velmi čiperná a bystrá s velkým zájmem o dění kolem.
Mlýn zdědil, po vypořádání se s ostatními dědici, ing. Jan Hladík z Občin u Havlíčkova Brodu. Celý značně zchátralý objekt opravil včetně rybníka a nejbližšího okolí."
Zdroj: http://jitkovmlyn.cz/
