Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Václav (27 let), manželka Anna (20), oba cizopanští katolíci
1839 František Havránek
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Poslední mlynář Emoil Havránek pomáhla sousedům.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
V 70.letech Havránek zemřel, vdova se odstěhovala do Milína, mlýn zůstal prázdný a pustnul
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Havránek
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1651 Václav
1839 - Havránek Franz
1930 - Antonín Havránek
1939 - Emil Havránek (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Pověst
Zobrazit více
Vypráví se, že jednou do mlýna Havránek zavítal spisovatel Jan Drda, který na Příbramsku, ve svém rodném kraji, stále hledal inspiraci. Tentokrát pátral po čertovi, zapomenutém v nedalekých Dalskabátech. Zastavil se před mlýnem, okukoval jej hned z jedné, hned z druhé strany, pohlédl na mlýnské kolo, pak zase na střechu. Tak homzastihl pan otec Emil Havránek. Údajně mezi nimi došlo k této rozmluvě: „Copak se vám na našem mlýně tak líbí, pane Drdo?“ „Všechno,“ ubezpečil ho spisovatel. „A nejvíc by se mi líbilo, kdybyste někdo slyšel vyprávět o čertovi ze mlýna.“ Pan otec se maličko pousmál. „Kdybych jen slyšel! Já čerta ve mlýně dokonce mám !. “ Drda se trochu zarazil. „Doopravdy? A kde ho máte?“ Mlynář vedl hosta do mlýna a u
Skrýt
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
