Lehat si mezi dva mlýnské kameny.
(německé rčení)

Valentovský mlýn

Valentovský mlýn
17
16
Nadryby
330 11
Plzeň-sever
Nadryby
49° 48' 55.2'', 13° 31' 39.1''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Valentovský mlýn. Mlynář František Řežábek.
Berounka
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1581 mlynář Jan zv. Janek 

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla

1714 Eugenius Tyttl, opat kláštera v Plasích, vykoupil za 600 kop míš. (700 zl. rýn.) mlýn i chalupu v Nadrybech od majitelů Valentů i s druhým menším mlýnem, zv. Korečník. Dřevěný mlýn krátce po vykoupení vyhořel. Klášter jej pak znovu celý vystavěl z kamene a za mlynáře sem dosadil Matěje Jungra s manž. Markytou a dětmi. Jako náíhradu dal opat Tyttl Vojtěchovi Valentovi k užívání mlýn v Žichlicích, Jakubovi Valentovi mlýn v Německé Bříze, všichni bratři obdrželi po 92 kopách a 15 groších, Jiří Valenta navíc obdržel svobodu z poddanství a Dominik Valenta namísto peněz mlýn Korečník, sestry Alžběta, Anna a Markéta dostaly po 46 kopách.

1839 František Junger

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1890 rodina Vitoušů

1891 Antonín Vitouš, mlýn silně zadlužen 

V roce 1899 mlýn, vodní dílo a přilehlé pozemky (1 ha zahrada, 3,5 ha louka, 0,3 ha pole, 1,1 ha les) kupuje v exekuční dražbě Jan Cingroš, c.k.mistr kamenický z Plzně,  a buduje zde nový závod na zpracování kamene (původní v Plzni). Projekt na přestavbu mlýna na továrnu zpracovali stavitelé Josef a Václav Paškovi v roce 1899. Jako první stavba budoucího areálu továrny byla v roce 1900 dokončena vila. Původně měla být letním sídlem rodiny Jana Cingroše. Po dobu výstavby továrny však sloužila k bydlení vždy někoho z rodiny, kdo vykonával dozor nad pokračující stavbou. Toto místo si záhy Jan Cingroš oblíbil natolik, že vilu obýval celoročně a kolem ní nechal založit velkou zahradu, respektive park. Je pravděpodobné, že obdiv rodiny k tomuto místu rozhodl při výběru lokality pro novou továrnu. Ve firmě pracovalo na sto zaměstanců v třísměnném provozu a mezi nimi svého času i pozdější herec František Kovařík a jeho tatínek. Na existenci firmy odkazovalo ještě desítky let po jejím zániku žulové dláždění v plzeňské Božkovské ulici, kde továrna stála.

1910 celý závod oceněn na 150.000 K, vodní síla 45.000 K.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Za války Cingrošův závod upadá pro špatný odbyt, musí továrnu prodat

1917 objekt včetně vodního díla koupila hraběnka Sternbergová, zastoupená ing. Kašpárkem, která vlastnila elektrárnu Darová, součást podniku Přespolní elektrárnu Darová - Břasy. Budova brusírny kamene přestavěna zpět na mlýn, ale bez zařízení. Původně zamýšlela zrušit vodní dílo ve prospěch zvýšení jezu na Darové, to ale nebylo realizováno. 

19.2.1919 vznikl Západočeský elektrářský svaz a v říjnu učinil nabídku na odkup obou vodních děl. Smlouva poepsána v dubnu 1920, Svaz zaplatil 714.920 Kč.

Mlýn získala rodina Votrubů, obnoven mlýnský provoz, byla zde také pekárna a pila (ústní sdělení majitele)..

1.8.1920 si od Svazu pronajali mlýnskou budovu za 40.000 Kč ročně Jan a Anna Votrubovi, kteří měli již 5 let pronajat mlýn Telín, postupně si zdejší mlýn zařizovali.

15.10.1921 mlýn spuštěn, fungoval převážně jako obchodní, dodával mouku pekařům a obchodníkům do Plzně 

Zároveň se rozběhla i pila, bylo zde zaměstnáno až 12 lidí, ročně pořezáno až 1.500 m3 kulatiny. Pro potřeby mlýna a pily k dispozici 3 páry koní.

1928 v části obytného stavení zřízena nákladem 10.000 Kč pekárna s kapacitou 150 tříkilových bochníků chleba za den.

1930 Západočeské elektrárny v Plzni, mlýn, pila a elektrárna

Západočeský elektrářský svaz odprodal celý objekt Ladislavu a Olze Votrubovým za 180.000 Kč.

1938 modernizace mlýna za 186.000 Kč

Události
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
Obchodní

1945 z akce UNRRA zakoupeno nákladní pětitunové auto GMC.

1947 uzavřena nerentabilní pekárna

Mlýn znárodněn a využit jako mísírna krmiv (ústní sdělení majitele).

1950 mlýn znárodněn, převeden pod Hospodářské družstvo v Plzni, provozuje jen selské mletí.

1953 mlýn zastaven, ponechán jen jako rezervní, pila řeže jen kulatinu sedlákům na zvláštní povolení.

1956 pila zastavena

Mlýny Plzeň se rozhodly využít mlýn pro výrobu elektřiny, veškeré práce na přestavbě mlýna na elektrárenský provoz prováděl syn majitele Ladislava Votruby Jiří Votruba, který byl zaměstnancem Státního statku.

1959 opět spuštěn mlýn, ale jen jako šrotovna a mísírna krmiv Státního statku Plzeň

1962 začaly problémy s turbínami, jelikož generální oprava by byla nákladná, rozhodl se majitel elektrárnu zastavit. 

1964 definitivně zastaven provoz mlýna, stroje demontovány a vyvezeny do šrotu. 

1966 objekt získal Národní výbor města Plzně, odbor civilní obrany, v prostorech kůlny zřídil sklady CO, o zbytek objektů neměl zájem a nechal je chátrat.

1985 se p.Tomáš, dlouholetý zaměstnanec vodní elektrárny Darová, pokusil o znovuzprovoznění vodního díla a elektrárny. Práce a nákldy však byly obrovské, nakonec bylo uvedeno do provozu jen jedno soustrojí s výkonem 15 kW.

1990 celý objet restituován rodině Votrubů

1991 postavena nová MVE s výkonem 37 kW, později 55 kW a výrobou až 250.000 kWh ročně. 

1994 zprovozněna druhá turbína 

Budovy mlýna však zůstávají prázdné a pouze v kůlně, vystavěné Janem Cingrošem, je v letních měsících provozován kiosek s prodejnou potravin pro vodáky.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Votruba
  • Junger
  • Valenta
  • Jungr
  • Vitouš

Historie mlýna také obsahuje:

1581 mlynář Jan zv. Janek

-1714 Valenta

1714- Matěj Jungr

1839 František Junger

1891-1899 Antonín Vitouš

1899-1917 Jan Cingroš

1917-1919 hr. Sternbergová

1919-1931 Západočeský elektrářský svaz

1920-1931  Jan a Anna Votrubovi (nájemci)

1931-1950 Ladislav a Olga Votrubovi

1990-2018 - Ing. Jiří Votruba

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
      mlýnice a dům samostatné budovy
      • klasicismus do roku 1850
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      • moderní 1920 – 1945
      zděná
      jednopatrový
      původně dřevěný, po požáru 1714 znovu postaven jako kamenný
      1890 postavena nová obytná budova, patrová, s přízemím z kamene a klenutými cihlovými stropy
      1900-1903 Jan Cingroš: v zahradě u mlýna postavena nová honosná vila podle projektu stavitelů Parkových z Plzně s hojným užitím ušlechtilého kamene k obkladům. Zbořena původní mlýnice s vodními koly i některá další stavení ve dvoře. Obytné stavení zůstalo zachováno. Postavena budova strojovny, na místě bývalé mlýnice postaven nový objekt, který se měl skládat z dílny na opracování kamene a z mlýnské části (ta však nebyla realizována), celá budova tedy sloužila kamenické výrobě. Přibyla velká hala na řezání kamenů, dílna se skladem a budova pily na dřevo.
      1917 budova brusírny kamene přestavěna zpět na mlýnskou budovu (ovšem bez zařízení)
          • zcela bez technologie aj.
          1964 stroje demontovány a odvezeny do šrotu
          Žádná položka není vyplněna
          1890: 2 složení s pískovcovými kameny
          1921 nově zařizován:
          firma Kohout Smíchov zhotovila pšeničnou stranu s novou jednoduchou šrotovkou 70 cm a 1 rovinným pšeničným vysévačem. Ostatní stolice byly staré, porcelánka Wegmenka jednoduchá o 60 cm a žitná stolice Hübnerka o 60 cm, místo druhé žitné stolice postaven francouzský kámen, vysévače na žitné straně byly hranolové.
          1926 mlýn dovybaven míchačkou Kohout Smíchov a přibyla další žitná stolice.
          1938 velká modernizace: od firmy Prokop Pardubice byla zakoupena čtyřválcová stolice, šrotovka, 2 rovinné vysévače, aspirace ad.
          1942: další dvě čtyřválcové žitné stolice a vysévače, přistavěly se další rezervoáry na obilí, celková kapacita zásob ve mlýně stoupla na 27 vagonů
          1964 zastaven provoz, stroje demontovány a odvezeny do šrotu
          Nezjištěn
          • pila
          Dochovaný
          • pekárna
          • výroba elektrické energie
          Zaniklý
          • brusírna
          1899-1917 brusírna kamene Jan Cingroš, až 100 zaměstnanců
          1900 postavena pila na dřevo
          1917 zřízena elektrárna hr. Sternbergová
          1920 Západočeský elektrářský svaz, 50 kW s napětím 3 x 360 V a trafostanice
          1926 na pile 12 zaměstnanců, pořezáno až 1.500 m3 kulatiny za rok
          1928 v části obytného stavení zřízena pekárna s kapacitou 150 tříkilových bochníků chleba za den
          1930 mlýn, pila a elektrárna
          1947 ukončen provoz pekárny
          1956 zastavena pila
          1956 obnovena vodní elektrárna 28 kW s roční produkcí až 100.000 kWh
          1960 výkon zvýšen na 47 kW, roční produkce 143.000 kWh
          na jaře 1962 pro problémy s neudržovanými turbínami elektrárna zastavena
          1985 pokus o obnovu MVE (p. Tomáš), zprovozněno jedno soustrojí 15 kW
          1991 postavena nová jezová MVE s výkonem 37 kW, posléze 55 kW, roční produkce až 250.000 kWh
          Malá vodní elektrárna Valentovský mlýn se nachází na řece Berounce. Vodní elektrárna využívá spád přilehlého jezu. Ve strojovně elektrárny jsou umístěny dvě turbíny typu Vrtulové a jedna turbína typu Banki, které dosahují celkového instalovaného výkonu 137 kW.
          • jez
          1890 jez pražského typu se spádem 1,1 m a délkou 120 m, mlýn stál v těsné blízkosti jezu bez náhonu a měl neregulovanou odpadní strouhu s přírodními břehy.
          1900-1903 celý jez generálně opraven, vybudována navigace a odpadní kanál
          1985 znovu zprovozněn zanesený náhon a odpadní kanál
          1991 celková oprava vodního díla a hlavně jezu
          Jez Nadryby je pevný dřevěný jez o výšce 1,1 m a délce 161 m.
          Popis
          Popis
          Typturbína Bánki
          StavDochovaný
          Popis1 turbína Bánki, spád 1,7, celk. výkon 0,137 MW
          Typturbína vrtulová
          StavDochovaný
          Popisprvní instalována 1985 jelikož dosavadní Francisovy turbíny byly pro velmi špatný stav zcela nepoužitelné
          1994 zprovozněna druhá kašnová vrtulová turbína
          2 vrtulové turbíny, spád 1,7, celk. výkon 0,137 MW
          Typturbína Francisova
          StavZaniklý
          Popisinstalovány 1912
          1930: 2 turbíny Francis
          1) hltnost 3,897 m3/s, spád 1,11 m, výkon 33,92 HP (až do 1956 poháněla jen stejnosměrné dynamo 120 V pro vl. osvětlení)
          2) hltnost 3,6 m, výkon 1,13 m, výkon 26,6 HP
          1938 generální oprava velké turbíny
          1956 obě turbíny spojeny přes společnou předlohu s Bennovou spojkou, pomocí plochého řemene pohání generátor 28 kW
          1962 téměř neudržované turbíny musely být pro silnou poruchovost zastaveny
          Typvodní kolo na spodní vodu
          StavZaniklý
          Popis1890: 2 kola na spodní vodu
          1900-1903 zbořena mlýnice s vodními koly
          Typturbína Girardova
          StavZaniklý
          Popis1900-1903 vybudovány 2 kašnové turbíny s výkonem 40 a 60 HP při spádu 1,1 m a hltnosti 2,8 a 5 m3/s.
          Pomocí lanových převodů a dlouhých transmisí poháněly všechny stroje a dynama na osvětlení.
          Později nahrazeny Francisovými turbínami.
          Typdynamo
          StavDochovaný
          Popis1900-1903 pro vlastní osvětlení, stejnosměrné 120 V, zrušeno 1956
          1920 asynchronní generátor 50 kW s napětím 3 x 360 V a trafostanice
          1956 asynchronní generátor 28 kW s roční produkcí až 100.000 kWh
          1960 výkon zvýšen na 47 kW, roční produkce 143.000 kWh
          na jaře 1962 pro problémy s turbínami elektrárna zastavena
          1985 MVE s výkonem 15 kW
          1991 MVE s výkonem 37 kW, posléze 55 kW, roční produkce až 250.000 kWh
          Typdynamo
          StavDochovaný
          Popis1900-1903 pro vlastní osvětlení, stejnosměrné 120 V, zrušeno 1956
          1920 asynchronní generátor 50 kW s napětím 3 x 360 V a trafostanice
          1956 asynchronní generátor 28 kW s roční produkcí až 100.000 kWh
          1960 výkon zvýšen na 47 kW, roční produkce 143.000 kWh
          na jaře 1962 pro problémy s turbínami elektrárna zastavena
          1985 MVE s výkonem 15 kW
          1991 MVE s výkonem 37 kW, posléze 55 kW, roční produkce až 250.000 kWh
          Historické technologické prvky
          Autornick - mechovy strom :-)
          NázevVila Jana Cingrose
          Rok vydání2017
          Místo vydáníhttps://www.geocaching.com/
          Další upřesněníinternet
          Odkazhttps://www.geocaching.com/geocache/GC6JK0X_vila-jana-cingrose?guid=5fb3b64c-9533-4430-9a65-cfcf5c269992
          Datum citace internetového zdroje17.10.2018
          Autornick - mechovy strom :-)
          NázevVila Jana Cingrose
          Rok vydání2017
          Místo vydáníhttps://www.geocaching.com/
          Další upřesněníinternet
          Odkazhttps://www.geocaching.com/geocache/GC6JK0X_vila-jana-cingrose?guid=5fb3b64c-9533-4430-9a65-cfcf5c269992
          Datum citace internetového zdroje17.10.2018
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 11 (Plzeň), s. 37
          AutorJosef Klempera
          NázevVodní mlýny v Čechách IV.
          Rok vydání2001
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 41-45

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - vodní dílo

          Vytvořeno

          7.10.2012 13:30 uživatelem Piskot

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 12.1.2020 12:51
          Radomír Roup (Radomír Roup) 15.6.2018 10:18
          doxa (Jan Škoda) 10.10.2024 23:36
          PetrN 17.10.2018 21:43