Musí do plibischského mlýna, kde ze starých tváří dělají mladé.
(německé rčení)

mlýn V trní, Trnský mlýn, mlýn na Mladějově

mlýn V trní, Trnský mlýn, mlýn na Mladějově
31
36
Mladějov
507 45
Jičín
Mladějov v Čechách
50° 28' 59.5'', 15° 14' 23.6''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn stojí pod soutokem Žehrovky a potoka Buňka pod železniční tratí z Mladějova do Libuně. Slouží k obytným účelům.
Samota
Žehrovka
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1778 - první zmínka o mlýně

1790 mlýn emfyteuticky odprodán za 2800 zl.

1815 - koupil mlýn Josef Saska po zemřelém Janu Saskovi za 2704 zl.

1820 - Josef a Anna Saskovi - syn s manželkou koupili od otce za 2505 zl.

1830 - mlýn koupil Václav Hamáček za 1000 zl.

mlýn o 2 složeních, z mlýna odvádí o sv. Jiří a sv. Havlu po 15 zl., povinen 3 dny roboty o žních, ke mlýnu patřilo jen 729 čtver. sáhů orných polí

1842 - Antonín Saska

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1848 - koupil Jan Saska ze Rhenic za 3850 zl.

1853 vyvazovací komise nabídla všechny 4 mlýny na panství Mladějov včetně akumulačních nádrží k prodeji jako celek, velký rybník by zůstal v majetku vrchnosti, prodány však pouze mlýny na Rovni a Trnský.

1859 - mlýn koupil Josef Plíhal z Mořic

1859 - mlýn koupil František Kumpert za 5460 zl.

další majitelé: Josef Slava, Kateřina Pernerová

1864 - Josef Ptáčník zástavním právem za 428 zl., 1868 mlýn koupil v dražbě za 500 zl.  (celkem tedy 928 zl.)

mlýn postupně chátrá

1881 - mlýn neobyvatelný, vodní kolo shnilé, mlýnské stroje sešlé

1882 - kompetní oprava celého mlýna, mlynář J. Ptáčník, od ledna 1883 mlýn pronajímá

1883 - koupila Anna Sasková

1884 - spor Anny Saskové s majitelem panství Ludvíkem Pabstmannem o rybník, ze kterého byla napájena mlýnská strouha, 1888 rozhodnutím c.k. místodržitelství byl majitel velkostatku povinen znovu vybudovat nádržku nad mlýnem a hráz a zaplatit náklady řízení 11 zl. 92 kr., mlynářka postavila stavidlo.

do r. 1915 - Antoním Saska -syn

1915 - koupila Emilie Michlová s dcerou Annou

1920 ke mlýnu přistavena strojovna

1926 - Karel Škopán - manžel Anny Michlové

1928 ukončeno mletí, nadále pouze šrotuje

1930 -mlynář Karel Škopán

po r. 1931 mlýn přestal mlít i šrotovat

nyní - obytné účely

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Saska
  • Hamáček
  • Plíhal
  • Kumpert
  • Perner
  • Ptáčník
  • Michl
  • Škopán

Historie mlýna také obsahuje:

1815 - koupil mlýn Josef Saska po zemřelém Janu Saskovi

1820 - Josef a Anna Saskovi - syn s manželkou

1830 - mlýn koupil Václav Hamáček

1842 - Antonín Saska

1848 - Jan Saska

1859 - mlýn koupi Josef Plíhal

1859 - František Kumpert

další majitelé: Josef Slava, Kateřina Pernerová

1864 - Josef Ptáčník

1883 - Anna Sasková

do r. 1915 - Antoním Saska -syn

1915 - Emilie Michlová s dcerou Annou

1926 - Karel Škopán - manžel Anny Michlové

1930 -mlynář Karel Škopán

1939 - Karel Škopán (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    04 2010
    • dochován pouze obytný objekt/obytná část
    venkovský
    mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
    mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
    • raná moderna do roku 1920
    • moderní 1920 – 1945
    • 1945 – současnost
    zděná
    jednopatrový
    1931 dřevěná budova krytá taškami
        • zcela bez technologie aj.
        Žádná položka není vyplněna
        Karel Škopán ve zprávě z r. 1931 uvádí, že v přízemí mlýna byla 1 loupačka, šrotovník a výtahy, třídiče a výtahy v 1. patře, v suterénu byla převodní kola od hřídele vodního kola a hlavní transmise.
        • náhon
        • rybník
        Náhon nad mlýnem stále patrný
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisV roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,16 m3/s, spád 3,25 m, výkon 4,5 HP.
        prům. 2,85 m, šíře korečku 93 cm, hloubka 23 cm, obvodová rychlost 0,96 m při 7 ot./min
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisV roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,16 m3/s, spád 3,25 m, výkon 4,5 HP.
        prům. 2,85 m, šíře korečku 93 cm, hloubka 23 cm, obvodová rychlost 0,96 m při 7 ot./min
        Typparní stroj, lokomobila
        StavZaniklý
        Popislokomobila instalována 1920 ve zvláštním přístavku, výhřevní plocha 14 m2, tlak páry 4 atm, výkon 8-10 HP
        parní stroj pohání loupačku, šrotovník a 1 válcovou stolici
        Typparní stroj, lokomobila
        StavZaniklý
        Popislokomobila instalována 1920 ve zvláštním přístavku, výhřevní plocha 14 m2, tlak páry 4 atm, výkon 8-10 HP
        parní stroj pohání loupačku, šrotovník a 1 válcovou stolici
        Historické technologické prvky
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1930
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněníJičín, str. 19
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1930
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněníJičín, str. 19
        AutorJaroslav Egert
        NázevHistorie mlýnů na Žehrovce
        Rok vydání2011
        Místo vydáníPressstar, Modřišice, Turnov
        Další upřesněníMlýn na Mladějově zvaný Trnský
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Současné fotografie - exteriér

        Vytvořeno

        10.10.2012 19:26 uživatelem Helena Špůrová

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 6.7.2015 12:15
        Radomír Roup (Radomír Roup) 14.6.2018 12:12
        doxa (Jan Škoda) 16.5.2023 17:13