Mlýn Prostřední, též zvaný Farářský, či Farářů (U Hamanů) čp. 27 má latinskou zmínku z roku 1432 o tom, že vykazuje 1,5 kopy příjmu. V roce 1658 je v soupise povinnosti vykazován tento mlýn, kde působí mlynář Jíra (to drží Pán - což znamená, že byl v nájmu, či zaměstnancem a mlýn patřil klášternímu majetku). V příjmu je vykazováno 40 kop. Rok nato je uváděno, že Matěj Karásek vyměnil svůj mlýn v Řevnicích za tento Prostřední. Jeho syn Šimon, když dospěl a měl být mlynářem, zběhl s celou svojí rodinou, z náboženských důvodů ušel, jak se říkalo, ze země. Potom mlýn opětně zván Panským, protože jej vrchnost vlastnila i sama užívala a pronajímala. Vládu později přejímá rodina Čisteckých, která zde v letech 1775 až 1816 hospodaří. uvedeném roce Čisteckých mlýn prodali sedláku Františku Drchotovi a odstěhovali se. Jako výměnkář zde zůstal otec Antonín Čistecký ještě po řadu let a zemřel 1844. Žil zde tedy sám jako výměnkář ještě 28 let. Poté se majitelé střídali: Šípek, Žitník, Trauba a v roce 1864 v gruntovní knize noví majitelé: Jan a plnoletá Barbora Auřadovi. Jan Auřada zemřel na neštovice a vdova se znovu provdala za Josefa Regenermela. Ve mlýně bylo zavedeno pekařství.
Počátkem našeho století kupuje Prostřední mlýn mlynář Karel Dědek. Od těch časů je mlýn zván Dědkův. Syn Karla Dědka byl zaměstnán ve mlýně u Zadních Mašků. Je známo, že otec i syn se prakticky upili. Bratr Karla Dědka František měl dobře zavedené pekařství na Zbraslavi a jejich sestra, paní Pajmová, byla se svým manželem spolumajitelkou hostince U Pajmů. Ve mlýně krátký čas hospodařil pan Lerch, než celý objekt koupil starosta spořitelního spolku, radotínský kupec Bohumil Haman a přestavěl ho na obytný dům.