Košťálovský mlýn

Kdy přesně Košťálovský mlýn vznikl, nevíme. Nechala jej postavit vrchnost, podobně jako jiné mlýny tady v okolí, neboť náklady se stavbou spojené nebyly malé. Víme jen, že v polovině 16. století držitelem Košťálovského mlýna byl Jan Mikuláš Kaplíř Košťálovský. Ten také později námezdní mlynáře nechal vystřídat za nájemce.

Tak tu byl roku 1679 mlynář Michal Zachariáš s manželkou Alžbětou. Jak dlouho tu hospodařil, přesně nevíme, jen zjišťujeme, že po něm nájemcem na Košťálovském mlýně byl Michal Sochor. Ten tu zřejmě vydržel až do roku 1718.

Od toho roku se uvádí mlynář Matěj Šimonovský. Ten byl rovněž majitelem domu čp.144 a mlynářským cechmistrem. Matěj Šimonovský se těžce poranil při hašení velkého požáru, který dne 26. března 1736 vypukl v Třebenicích a při němž shořelo 13 sousedských domů, radnice, škola a 9 stodol. 

Po Matěji Šimonovském na mlýně v letech 1735 - 43 byl Antonín Hornov. Ten zřejmě na mlýně zemřel. Vdovu po něm si vzal Lukáš Kögert, který se také stal nájemcem Košťálovského mlýna. Rada obce Třebenic mlynáře Kögerta také požádala, aby jim pohlídal nově postavenou celní závoru u mlýna, aby se formani nemohli vyhnout placení cla objížděním města. Za to mu odměnou slíbili "při času narození P. Marie 1 vědro hořkého piva".

Dále se dochoval záznam, že koncem 18. století mlýn vyhořel. Vrchností již nebyl obnoven, a jak se uvádí, byla na jeho místě po roce 1843 jen stavební parcela. Ta patřila Josefu Ulmannovi z Čížkovic a Bergerovi.

Košťálovský mlýn však potom přece jen musel být znovu postaven, protože dne 12. srpna roku 1871 je záznam,  že mlýn znovu vyhořel. Byl však opět postaven pravděpodobně Hynkem a Barborou Jabůrkových.

Od roku 1889 byl Košťálovský mlýn v majetku Františka Jabůrka a v roce 1917 jej vlastnila Barbora Kocová. 

Košťálovský mlýn pro zastaralé zařízení nebyl již od roku 1910 v provozu.

Od Barbory Kocové pravděpodobně bývalý mlýn koupili v roce 1930 i s pozemky za 110 000 Kč Antonín a Kristina Tregnerovi.

V roce 1934 někdejší mlýn koupil za 90 000 četnický strážmistr Karel Zítek s manželkou Ludmilou. Ti při něm postavili znovu stodolu, která za Tregnerových v roce 1931 vyhořela.

Dnes je objekt veden v katastru nemovitostí jako rodinný dům.