Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Mlýn náležel k Dolnímu dvoru. V 15. a 16. století zde byli mlynáři Knoblové nebo Knoblochové, kteří zároveň byli držiteli Dolního dvora. Údajně zde také mlynařili bratři Heintze Merten a Frantze Merten.
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Kolem r. 1634 je na mlýně uváděn mlynář Baltzer Seidemann s manželkou Marií.
V roce 1723 je zápis o dalším mlynáři na Kočičím mlýně, byl jím Lorenz Ziegelmüller. V uvedeném roce tento mlynář postoupil mlýn Christianu Richterovi z Dolního Podluží za 780 zlatých. Christian Richter mlýn za 7 000 tolarů přenechal Heinrichu Exnerovi z Horního Podluží. Když mlynář Heinrich Exner 1. července 1747 zemřel, převzal mlýn jeho zeť Johann Anton Franz za dlužnou částku 1 276 zlatých. Dcera Johanna Antona Franzeho se provdala za Ferdinanda Kreibicha, syna mlynáře Ferdinanda Kreibicha ze Zámeckého mlýna. Ferdinand Kreibich mladší koupil mlýn roku 1768 za 1 687 zlatých.
Jako poslední mlynář na Kočičím mlýně je uveden Kreibichův syn Johann Josef Kreibich. Ten v roce 1784 za mlýn zaplatil 1 800 zlatých.
Poté se o mlýn nikdo nestaral, a tak chátral. Nakonec ho zcela zničil požár 1. června 1865. V té době byl vlastníkem bývalého mlýna továrník Heinrich Liebisch. Ten na jeho pozemcích nechal postavit textilní továrnu.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Dnes po mlýnu není památky. Zbyl tu jen rybník s názvem Kočka a zbytky náhonu od říčky Mandavy. Rybník však je již napájen pouze potokem od rybníka Gerhuska.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Merten
- Knobloch
- Seidemann
- Ziegelmüller
- Richter
- Exner
- Franz
- Kreibich
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: