JAROSLAVA PAULUSOVÁ: OPATOV obec, domy, obyvatelé
Vydala Obec Opatov 2010
(částečný opis)
Č.6 Váňovi – bývalý mlýn Klepáček, nyní rekreační chalupa
Jako původní název mlýna pod Opatovem bývá uváděn „mlýn Klepáček“. Nejstarším známým mlynářským rodem, který je tu doložen už po třicetileté válce a potom po mnoho generací, je rod Formanů. Podle posledních generací mlynářů a majitelů je mlýn také nazýván „Váňův mlýn“. Soupis poddaných podle víry tu r. 1651 uvádí Řehoře Formana, je mu 60 let a jeho ženu Markétu, které je 55 let. Berní rula z r.1654 tu jmenuje Jiříka Formana. Patří mu mlýn o 1 kole, má 15 strychů polí, ale osévá pouze 5 strychů na jaro a 5 na zimu, chová 2 voly, 4 krávy a 2 jalovice. Jiřík Forman zemřel 5.2.1693. Revizitace z r. 1674 uvádí mlýn pustý.
R. 1707 byl pořízen gruntovní zápis pro Jiříkova syna Víta Formana, který tu hospodařil již 15 let. Chvojnovská matrika zaznamenává jeho sňatek 12.9.1691 s Kateřinou Rychetskou, dcerou Václava Rychetského (č.33). Z jejich dětí známe syna Pavla *29.6.1694, nástupce na mlýně a dceru Dorotu *6.2.1701. Víta Formana uvádí také tereziánský katastr z r. 1719. Mlýn byl oceněn na 116 zl. 40 kr.
R. 1724 převzal mlýn syn Pavel Forman. Podle matrik vyskytenské fary se 5.11.1724 oženil s Annou Dubovou, dcerou Jana Duby č.31. Známe jejich šest dětí.
Syn Tomáš *1725? – dostal se na grun č.31, odkud pocházela matka.
Dcera Marie *1729
Syn Jakub *27.3.1732 – budoucí mlynář č.6
Syn Matěj *1737
Syn Jan *1739
Syn Josef *22.1.1744 se r. 1768 oženil z Rozinou, dcerou Jana Trupla č.1 a koupili mlýn ve Vyskytné, kde jim r. 1769 narodila dcera Anna Marie...
Nový mlynář Jakub Forman *1732 se kolem r. 1755 oženil s Terezií Jančurovou z Chyšky. Známe pouze čtyři jejich děti: syna Josefa *15.7.1756, dceru Marii *1760, syna Václava *3.10.1763 a syna Jana *28.10.1766 – nástupce na mlýně. Je možné, že se Jakub Forman ještě jednou oženil. V matrikách je záznam, že r. 1803 se provdala Veronika Formanová vdova po zemřelém Jakubu Formanovi, mlynáři v Opatově č.6, dcera Tomáše Palána sedláka z Mysletína, ve věku 45 let za vdovce Jana Berana, sedláka z Mysletína, 42 let. Z manželství Jakuba Formana s Veronikou však neznáme žádné děti.
Zdá se, že z dětí zůstal naživu jen nejmladší syn Jan. Měl však právo mlýn pouze užívat, a to až do zletilosti svého syna Jakuba *1791, jehož jako svého právního nástupce určil děd a Janův otec Jakub Forman. Z kšaftu Jakuba Formana z 29.10.1799 vyplývá, že jeho syn Jan má předat mlýn svému synovi Jakubovi „onen po svém dědovi zdědilý mlejn i s celým polním hospodářstvím a se všema k mlejnu, pile a olejně patřícíma verkama“. Z toho můžeme usoudit, že už za děda Jakuba byla pila a olejna součástí mlýna a že zřejmě na něho došlo k tomuto rozšíření a výstavbě. Mlýn se nachází na Jankovském potoce, ale zároveň k němu byl ještě prokopán dlouhý náhon z potůčku od Dudína. Tento náhon jde v těsné blízkosti „klepáčkovské chalupy“, která později dostala č.41.
Jan Forman *1766 se 15.6.1787 oženil s Magdalenou Rychetskou *6.1.1770, dcerou Šimona Rycheského č.33. Nevěsta mu přinesla jako podíl z gruntu 9 jiter 1415 sáhů orných polí, luk a lesa, což si Jan Forman nechal zanést do gruntovní knihy „skrz přítomný zápis na věčné časy“. Pojistil se tak, že bude muset podle kšaftu odevzdat mlýn a hospodářství svému synovi Jakubovi, že tyto pozemky od Rychetského gruntu zůstanou pouze jeho rodině a dalším dědícím dětem.
Jan a Magdalena měli osm dětí“
Dcera Veronika *8.9.1788 – za sbobodna měla dceru Kateřinu, 30.10.1815 se provdala za Josefa Zabloudila, hospodáře na č.13 v Opatově.
Syn Jakub *28.4.1791 – budoucí mlynář č.6.
Syn Jan *5.5.1794 – žil ještě r. 1812, kdy mu bylo 18 let, ale v majetkovém vypořádání z r. 1813 už není jmenován a všechny stopy po něm mizí. Asi zemřel.
Syn Václav *24.6.1797 – zemřel.
Syn Josef *2.5.1800 – r. 1813 měl zajištěn podíl z gruntu, r. 1815 ještě žil, další osud není znám.
Dcera Terezie *21.12.1802 – zemřela.
Syn Václav *31.7.1805 – r. 1813 měl zajištěn podíl z gruntu, žil ještě r. 1821, další osud není znám.
Dcera Kateřina *2.5.1808 – r. 1827 se provdala za Pavla Kokeše za Zachotína a žili na nedaleké „klepáčkovské“ chalupě č.41.
Dekretem vrchnostenského úřadu ve Větrném Jeníkově z 23.6.1813 byl syn Jana Formana, Jakub Forman, prohlášen za zletilého (22 let) a schopného ujmout se dědictví po dědovi. Poté byl 20.10.1813 sepsán a do gruntovní knihy zanesen „Kontrakt na rustikální mlýn i s gruntami pod vsí Opatovem ležící, nazvaný Klepáčkovský, pro Jakuba Formana“. Podle toho zápisu byl mlýn předán se vším inventářem, dobytkem, nářadím polním i k mlýnu patřícím a s celým stavením za odhadnutou sumu 1889 zl. 36 kr. (po úpravě měny). Dále se uvádí, že za hospodaření otce Jana k žádnému zhoršení mlýna nedošlo, takže syn Jakub nemůže mít vůči otci žádné pohledávky. Naopak Jakub uznal právo otce na pozemky, které dostal od Rychetského gruntu. Při mlýně nadále zůstávalo 19 jiter 1433 sáhů pozemků, což dostačovalo. Jakub také ponechal otci až do jeho smrti pilu na klády a sám si ponechal mlýn, stupník a olejnu. Protože rodičům zůstaly ještě mladší děti k vybytí, zavázal se Jakub každoročně odevzdával rodičům 9 měr žita a do sirotčí kasy po 50 zlatých pro své sourozence, tj. pro Josefa (13 let), Václava (8 let) a Kateřinu (5 let). O ostatních sourozencích se nic neuvádí.
Jakub se také zavázal řádně platit kontribuci a plnit všechny povinnosti vůči vrchnosti, tj. každý týden 3 dny pěší roboty jednou dospělou osobou, každoročně odevzdávat stálý peněžitý úrok 1 zl. 20 kr., za předivo 15 kr., tenké lněné příze 1 libru, smržů 1 kopu, žita 1 míru 2 věrtele, slámy 7 otepí a prosívaného popele 1 korec.
Uplynulo pouhých deset měsíců a Jakub Forman svůj mlýn prodává. Kupcem je Václav Forman z č.31, vnuk Tomáše Formana z č.6, který jako první z rodu Formanů začal hospodařit na č.31. Kontrakt byl podepsán 2.4.1814. Kupec Václav Forman hned při koupi složil 200 zl. a zavázal se do sv. Jakuba zaplatit celou částku 3350 zl. Zároveň na sebe převzal všechny závazky vůči bývalému držiteli mlýna Janu Formanovi i vůči vrchnosti.
Proč Jakub Forman prodal mlýn, nevíme. Možná se mu někde naskytla koupě většího mlýna, k čemuž potřeboval peníze, nebo výhodný sňatek. Svědčila by pro to i věta z jeho kontraktu z 20.10.1813, kdy otci Janovi slibuje, že mu hned po svatbě složí na hotovosti 100 zl., „protože on, otecsvou familii sám živit a šatit bude“.
Ve mlýně nyní nastaly velké změny. Otec Jan Forman, padesátiletý vdovec, se 2.7.1815 znovu oženil s vdovou Mariii Magdalenou, dcerou Václava Brabence z Milíčova, které bylo 41 let. Byla vdovou po Františku Svobodovi, kováři z Jankova č.20. Nastěhovali se do chalupy č.41, která už dříve ke mlýnu patřila. Zde se jim narodily ještě čtyři děti (viz. č.41). Tuto chalupu nakonec dostala dcera Kateřina z prvního manželství, která se r.1827 provdala za Pavla Kokeše za Zachotína. Po nich na č.41 rod Kokešů pokračoval i v dalších generacích.
Do mlýna č.6 se r.1814 nastěhoval nový mlynář Václav Forman *3.9.1783 a manželkou Annou Přádnou z Vyskytné. Formanovi ze mlýna č.6 byli katolíci, kdežto Formanovi z gruntu č.31 evangelíci. Nyní tedy nastupuje na mlýně evengelická větev Formanů. Václav Forman a Anna se brali r.1810 a žili na otcovském gruntě č.31, kde se jim narodily dvě dcery, dalších sedm dětí už na mlýně č.6, z nich pět zemřelo. Byla to dvojčata Josef a Václav *29.7.1817, Josefa *23.12.1819, Jan *3.7.1821 a Mariana *18.4.1826. Na živu zůstaly čtyři dcery:
Dcera Kateřina *25.11.1811 – zdědila mlýn.
Dcera Anna *27.4.1813 – provdala se za sedláka Matěje Dubu č.9
Dcera Terezie *18.7.1815 – r.1830 jí bylo 15 let, další osud neznáme.
Dcera Josefa *1.5.1824 – byla dvakrát vdaná, poprvé v r.1856 za Josefa Zabloudila z č.34 (žili jako podruzi na č.9), podruhé jako vdova vevěku 56 let za Jakuba Vašíčka č.55 (U Křovských).
Protože Formanům nezůstal naživu žádný syn, předali nakonec mlýn své nejstarší dceři Kateřině, která se 9.11.1828 provdala za Josefa Vytisku *1810, syna Tomáše Vytisky půlníka ze Zbilid a Kateřiny Kotenové z Ústí. V době sňatku bylo ženichovi 18 let, nevěstě 17 let. Když r.1832 Formanovi provdávali druhou dceru za Matěje Dubu půlníka na č.9, stále ještě žili jako výměnkáři na č.6, a to i za dalších majitelů Vytiskvých. Na mlýně žili i poté, co mlýn koupili Palánovi. Zdá se však, že někdy poté odešli za dcerou Annou na č.9. Odtud se vyvdávala r.1856 jejich dcera Josefa za Josefa Zabloudila, syna chalupníka z č.34. Rodiče Václav a Anna Formanovi na č.9 dožili, r.1852 tu oba zemřeli. Matěj Duba a Anna, rozená Formanová, hospodaří na č.9, měli dceru Marii, která se provdala za Jakuba Vašíčka z č.14. Rodina Jakuba a Marie Vašíčkových sae r.1867 rozhodla vystěhovat do Ameriky, s nimi odjela i Mariina matka, vdova Anna Dubová rozená Formanová.
Mlynář Josef Vytiska s manželkou Kateřinou Formanovou byli na mlýně č.6 jako hospodáři od sňatku v r.1828 až do prodeje mlýna v r.1839, tj. 11 let. Ve svatební smlouvě, kterou uzavírali jejich rodiče, byla hodnota mlýna se stavením a pozemky vyjádřena sumou 1102 zl., z toho však 702 zl. tvořily dluhy a 400 zl. měly být podíly dětí odstupujícího mlynáře. Nový hospodář měl přinést věnem 800 zl., dále jako podíl z Vytiskova gruntu ve Zbilidech ještě 1 pár volů, 1 dvouleté hříbě, 4 krávy a 4 ovce, z nářadí 1 vůz, 1 rádlo a jedny brány. To by znamenalo víc než dobré začátky. Jestli všal celý podíl dostal a jak se vypořádal se závazky, už nevíme. Když po čase mlýn prodával, měl už dvojnásobnou hodnotu, ovšem v nové měně. Vytiskovi se však ocitli v podruží. Na mlýně se jim 8.4.1932 narodila dcera Terezie, která zemřela. Pak je nacházíme v Pelhřimově (tam se jim 16.11.1842 narodil syn Antonín), ale nejméně od r.1846 už žijí jako podruzi na č.9 v Opatově.Žijé tam ještě v r.1852 a to se třemi dětmi (Marií 17 let, Josefem, 15 let, Antonínem 10 let), po r.1854 se z Opatova ztrácejí.
Podle kontraktu z 7.1.1839 koupil mlýn Václav Palán *1812, syn Jakuba Palána z Kalhova, s manželkou Annou Zápotočnou z Dudína *1814. Mlýn měl hodnotu 2160 zl., z toho Václav Palán platil hotově 1130 zl., dalších 530 zl. se zavázal zaplatit do konce září téhož roku a 500 zl. tvořily dluhy, které zbývaly z dřívějška (k rukám některých členů rodiny Formanovy a do kostelní zádušní kasy). Václav a Anna Formanovi tu stále měli zajištěný výměnek, žila tu s nimi dcera Josefa. Noví majitelé Palánovi sem přišli se dvěma dětmi – Josefem *1835 a Annou *1837 a zde se jim ještě narodila dcera Mariana.
Mlynáře Palána vystřídal r.1842 mlynář Josef Čakovský *1813 s manželkou Rozinou Stejskalovou ze Skrýšova. V kontraktu uzavřeném 13.4.1842 byl mlýn oceněn na 2990 zl. konvenční měny (tj. 3 dvacetníky čítané na 1 zlatý), z této celkové sumy kupující ihned zaplatili 1300 zl. A zbývající částku 1690 zl. se zavázali zaplatit do sv. Jana 16.5.1842. Do té domy tam také Palánovi mohli bydlet. V ceně byl „rustikální mlýn č.6 se všemi k němu patřícími pozemky, jak stojí a leží, se vším co hlínou přimazáno a hřebem přibito“, se všemi právy a povinnostmi předchozích majitelů. Všechno příslušenství je zde doslovně vyjmenováno: 1 kůň, 1 kráva, 1 vůz s celým přistrojením, 1 rádlo s kolečky, 1 brány se železnými hřebíky, 1 saně, 1 vidle, 1 kopáč, 1 vidlice, dále vynacházející se píce, 10 měr ovsa, 20 měr brambor, 2 míry žita k jarnímu osetí a celé zimní osetí. Ponecháno je i mlýnské nářadí: 1 železný sochor, 1 oškrt, 1 dtáto, 3 násypky, 3 pytlíky, 1 rejstřík mosazný, 1 lopata, 1 puclák, 1 mejtník, 1 truhla, 2 plsti, 1 náraz, 1 necičky, 1 konev, 1 trychtýř, 1 plech, 2 krample, 1 pilník, 1 šrankovník a 1 sekera. Při předání usedlosti bylo nutné, aby ji předchozí majitel zanechal novému ve stavu, který by umožňoval hned v hospodaření pokračovat.
S rodinou Čakovských se přistěhovali i rodiče manželky – Matěj a Rozina Stejskalovi. Rodina Čakovských měla čtyři děti – Kateřinu *1839, Rozinu *1842, Annu *1845 a Josefa *1848. Pojmenování „Čakovský mlýn“ se tu po určitou dobu udrželo, v současnosti upadlo v zapomnění.
Dne 9.3.1850 koupil mlýn František Hrejsa *1820 s manželkou Annou Příborskou z Humpolce. I oni se přistěhovali s rodiči – Antonínem Hrejsou a Annou roz. Komrsovou z Humpolce. Měli tři malé děti – Marii, Františka a Otýlii. Ještě však nestačili mlýn zaplatit a už ho koncem r.1850 prodávají Jakubu Dolejšímu, sedláku z Dušejova č.33. Z kupní smlouvy uvádíme: „Dne 13.12.1850 koupil Jakub Dolejší výše jmenovaný Čakovský mlýn č.6 v Opatově a převzal na sebe od Františka Hrejsy, prodávajícího, proti 5% úrokům i dluh 1200 zlatých...“ Tuto částku splácel Jakub Dolejší Čakovskému až do r.1854. Celková cena mlýna byla stanoveny na částku 4000 zl. Za obytné, hospodářské a mlýnské budovy, pozemky, nářadí a zanechané osivo k setí. Při mlýně se nacházel „jeden vodní stroj neb jedno složení a jeden stroj k řezání prken – pila“.
Jakub Dolejší hospodařil na gruntu v Dušejově č.33 a mlýn koupil pro svého syna Josefa Dolejšího, v tu dobu nezletilého. A proto nechal na mlýně předchozí majitele za pachtovné. V letech 1854-1856 byl pachtýřem Jan Fák s rodinou (manželka Františka Kozáková, děti – Jan, Leopold a Františka).
Josef Dolejší (30.11.1830 – 28.5.1908) se oženil 28.1.1852 s Marií Ratajovou z Onšovic *1832, jejíž matka Marie Truplová pocházela ze sousedního mlýna č.3 na Polánkách...
V letech 1853 – 1875 měli Josef a Marie Dolejší devět dětí, z nichž čtyři zemřely (František *16.8.1860, Jan *5.2.1863, Jakub *7.7.1867 a Kateřina *13.4.1875). Naživu zůstalo pět dětí
Syn Josef *24.1.1853 se r.1878 oženil s Terezií Dolejší *25.6.1854, dcerou Jana Dolejšího (pocházejícího z Dušejova č.33), který se sňatkem s Annou Suchou přiženil na grunt č.13 v Hojkově. Rodiče koupili Josefu a Terezii Dolejším mlýn č.7 v Dušejově, později ještě krátce žili jako podruzi na č.2 ve Vyskytné. R. 1891 se s dětmi vystěhovali do USA a odtud do Kanady, kde jejich rozvětvené příbuzenstvo dosud žije...
Syn Petr *3.3.1856 zdědil mlýn č.6.
Dcera Anna *13.6.1858 se r.1878 provdala za Josefa Pípala z Opatova č.18 a r.1892 odjeli do Ameriky.
Dcery Marie *4.11.1869 a Josefa *7.2.1873 podle rodinný vzpomínek odjely do Ameriky a tam se provdaly.
Mlynář Josef Dolejší se brzy poté, co ovdověl, oženil r.1879 podruhé. Jeho druhou manželkou se stala o 30 let mladší Marie Martinů z Mašovic u Hořepníka *1863, která také zdědila hospodářství. Josef Dolejší tehdy předal mlýn č.6 synu Petrovi a koupil ve Vyskytné hospodářství č.2, kam přenesl přezdívku „Klepáček“ Střídavě pobývali ve Vyskytné a v Mašovicích, aby obdělali obě hospodářství, ale nakonec se přestěhovali do Mašovic. Manželka Josefa Dolejšího zemřela 16.2.1899 ve věku 35 let na TBC, Josef Dolejší 28.5.1908. Měli čtyři děti, z nichž dvě také zemřeli na TBC – syn Jaroslav učitel, ve 30 letech, dcera Barbora ve 20 letech.
Syn Jan *11.5.1880 se přiženil na mlý č.49 ve Vyskytné „U Hovorků“, který po vodě sousedil s mlýnem č.6 v Opatově.
Dcera Františka *25.4.1882 se provdala za Václava Vytisku z Vyskytné č.1 a pokračovali ve Vyskytné č.2 U Klepáčků...
Petr Dolejší byl mlynářem na č.6 asi 10 let, v letech 1879 – 1888. Jeho manželka Anna Vašíčková *30.4.1856, se kterou se oženil 26.11.1878, pocházela z gruntu č.14 v Opatově. Na mlýně se jim narodily tři děti – Kateřina *1879, Stanislav *1881 a Rudolf *1884 (zemřel 1885). Podle ústních vzpomínek Petr Dolejší mlýn propil (podle zápisu v pozemkové knize vázly na mlýně velké pohledávky), r.1888 ho koupili Váňovi...
Podle smlouvy trhové z 16.10.1888 koupili mlýn č.6 Josef a Kateřina Váňovi. Josef Váňa *23.10.1856 byl synem Josefa Váni z Chaloupek č.7 a Terezie Matějkové z Vyskytné č.64. Jeho manželka Kateřina Kokešová (24.10.1856 – 28.10.1932) se narodila v chalupě č.41 blízko mlýna č.6, ale její matka Kateřina Formanová z mlýna č.6 pocházela a rod Formanů na něm hospodařil po mnoho generací předtím. Takže po ženské linii je rod Váňů na mlýně pokračováním rodu Formanů.
Dne 18.6.1891 proběhlo komisionální jednání o mlýně, z protokolárního zápisu vybíráme: „Mlýn č.6 zvaný Klepáček má jedno mlýnské složení a tři stoupy na Kroupy. Celkem má dvě vodní kola na vrchní vodu, z nichž horní kolo mlýnské má průměr 4,20 m a šířku 0,54 m, dolní kolo na stoupy má průměr 3,63 m a šířku 0,55 m. Vodní cejch není stanoven. Fixní bod byl zasazen na pravém břehu potůčku od Dudína ve vzdálenosti 10,56 m od zdi mlýna. Pozůstává z kamenného sloupce jehož povrch značí kontrolní bod a kdež jsou vytesána písmena J.V.1891“
Josef a Kateřina Váňovi měli devět dětí (jednou dvojčata), úprvní tři děti se narodily ještě na Chaloupkách, poslední byla mrtvě narozená dcera *23.2.1895.
Dcera Marie *1881 se v r.1903 provdala za Josefa Matějku z Vyskytné a koupili chalupu č.48 na Polánkách, tzv. Šeredovnu. Měli čtyři dcery a chalupu pak předali Anežce, provdané Homolkové.
Syn Josef *1888 se vyučil mlynářem a převzal od rodičů mlýn č.6.
Syn Václav *22.2.1890 se vyučil sekerníkem a až do r.1914 pracoval jako dělník v tomto oboru. Pak musel nastoupit jako voják do rakouské armády, ale v průběhu bojů v Karpatech byl r.1915 raněn do pravé ruky a vrátil se jako invalida...
Dcera Anežka *9.11.1891 – zemřela po úrazu doma ve strojovně při roztáčení motoru ve věku 35 let...
Syn Jan *14.5.1893 pocházel z dvojčat, bratr František zemřel po narození. Jan Váňa byl dvakrát ženatý. Z prvního manželství s Annou Peckovou měl jednoho syna, pak se jako vdovec oženil s vdovou Annou Dubovou z Maršova č.24 se dvěma dětmi, Rudolfem a Josefem. R.1931 obytná část stavení vyhořela. Váňovi prodali usedlost na Maršově Stanislavu Dolejšímu z Dušejova a odstěhovali se na mlýn Herálce. Tam měli ještě další děti – Jana, Jaroslava (dostal mlýn), Milenu a Milostava.
Syn Rudolf *20.8.1898 – zemřel ve věku 26 let.
Při sčítání r.1910 bylo č.6 označeno jako mlýn se selskou živností (9,3 ha polí) patřící Josefu Váňovi. Drželi 2 koně, 1 vola, 4 kusy hovězího dobytka, 2 prasnice a 40 slepic. Na jaře 23.5.1910 postihlo mlýn neštěstí – celý vyhořel. Bylo nutno vše znovu vystavět a také pořídit nové mlýnské stroje. Za rok a půl se to podařilo a už na podzim 28.10.1911 zažádal Josef Váňa o kolaudaci. V žádosti uvádí, že ve starém mlýně byla 2 vodní kola, jedno pohánělo mlýnské složení (české) a jedno stupník. V novém mlýně si pořídil pouze 1 vodní kolo větších rozměrů a tyto stroje – dvě stolice válců a loupačku. Když přišlo velké sucho nebo bylo málo vody, sloužil k pohonu naftový motor, jinak stroje poháněl vodním kolem. Z komisionálního jednání 25.10.1913 uvádíme: „Protože mlýn vyhořel, musel být přestavěn, přičemž jedno vpdní kolo zůstalo, jakož i stavítko a vantroky, takže na vodoprávních poměrech se nic nezměnilo. Mlýn sám jest ze strany horní stavením jednoposchoďovým, zděným, s krytinnou lepenkovou a jest již skoro úplně dostavěn. V přízemí mlýna, které jest přístupné ze dvora dveřmi, jest kolo paleční s převodem ozubených kol na transmisi při podlaze uložené. Dále jsou zde zřízeny tři výtahy obilní a postaven zde býti má naftový motor o výkonu 12 HP... S mlýnem ještě souvisí hospodářské stavení, náležející témuž majiteli...“ R.1924 Váňovi uskutečnili další zlepšení, a to vlastní elektrické osvětlení – ve mlýně i v obytných místnostech a hospodářských prostorách. To už však bylo za nového mlynáře.
R.1912 Váňovi postoupili mlýnskou usedlost č.6 synu Josefu Váňovi (31.5.1888 – 23.10.1939) a jeho manželce Marii Kubátové (9.5.1888 – 9.8.1932), dceři Matěje Kubáta z Kladin č.15 a Kateřině Zemanové také odtud. Podle smlouvy postupní museli následující hospodáři vyplatit ještě čtyři nezletilé sourozence – Václavovi 1400 K, Anežce 1200 K a Janovi a Rudolfovi po 1000 K. Hospodářství bylo zadluženo i přestavbou mlýna po požáru, a tak neměli snadné začátky.
Marie Kubátová si do manželství přivedla dceru Annu, kterou měla za svobodna. V manželství se jim narodilo osm dětí, z nichž dvě přišly na svět mrtvé a dvě zemřely hned po narození. Při posledním osmém a těžkém porodu v r.1932 zemřelo dítě i s matkou. Marii Váňové bylo 44 let. Naživu zůstaly tyto děti:
Dcera Anna Kubátová *91.1912 se r.1933 provdala za Josefa Miksu do Dušejova č.35...
Dcera Marie *16.8.1913 se provdala za Karla Holého...
Syn Josef *19.3.1915 převzal mlýnskou usedlost.
Dcera Ludmila (1.8.1921 – 1975) se r.1942 provdala za Jana Kříže (1919 – 2015)...
Syn Jan *13.8.1929 po maturitě na střední průmyslové škole pracoval u letectva, naposledy jako zaměstanec Agroletu prováděl letecký geologický průzkum na Slovensku. Zahynul 2.10.1963, když vrtulník s tříčlennou osádkou narazil do vedení vysokého napětí...
Mlynář Josef Váňa r.1936 žádal o rozšíření mlýnského náhonu do pole vpravo od cesty ke mlýnu. Z jeho žádosti se dovídáme, že vodním kolem je poháněna jedna loupačka, dvě žitné stolice, mlýnské příslušenství a jedno dynamo o výkonu 2,5 HP, mimo to i mlátička, řezačka a cirkulárka.
Vdovec s pěti dětmi to neměl po smrti manželky lehké a řešil svou tíživou situaci novým sňatkem. Poprvé se vzal Anežku Benešovou z Lipice, podruhé Růženu Moslíkovou z Pacova. Josef Váňa zemřel r.1939 ve věku 51 let.
R.1940 byla mlýnská usedlost č.6 připsána synu Josefu Váňovi (1915 – 1991), který byl vyučený mlynářskému řemeslu. R.1943 se oženil se Zdeňkou Karnetovou (1924 – 2005) ze Suchdola u Přibrami. Už před sňatkem bylo započato s modernizací mlýna (tři válcové stolice, nová třídička mouky aj.), aby mlýn udržel krok s dobou. Modernizovalo se i obytné stavení. Když se komunisti dostali k moci, rušily se živnosti. Tak skončil i Váňův mlýn. Pozemky obhospodařovalo JZD. R.1972 se Váňovi odstěhovali do Jihlavy...Bývalé mlýnské stavení č.6 sloužilo pak jejich potomkům jako rekreační domek...
SEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
Stav koncem roku 1930, Sešit 3, V Praze 1932
Okresní finanční ředitelství Čáslav/Důchodkový kontrolní úřad Humpolec
Název toku: Jankovský potok
Obec, čp. : Opatov
Podnikatel: Josef Váňa
Druh živnosti: mlýn
Počet a druh vodních motorů: 1 kolo na svrchní vodu
Normální výkon v ks: 3
