Pracovní postup - vzpomínky pošumavského mlynáře Josefa Bízka z Bradova u Plánice
„Ve starých českých mlýnech se mlelo obilí každého hospodáře - mleče - zvlášť. Mleč přivezl obilí do mlýna a čekal, až na něj dojde řada, často i do noci, až mlynář nasypal jeho obilí na mlýn, tj. do koše nad kámen. Odtud padalo do otvoru běhounu a tak se dostalo mezi mlecí plochy kamenů. Rozdrcené obilí - šrot - padalo od kamene skrz pytlík v moučnici, kde se vytřásala mouka a šrot vypadával do násypky postavené v moučné truhle, odkud jej mleč nosil zpět do koše nad kámen. To se opakovalo tolikrát, až se docílilo požadovaného množství mouky."
„Ze žita se dělaly zpravidla dva druhy mouky. Vejraž byla mouka bělejší, která se tehdy vět-šinou spotřebovala na vaření, vdolky apod. Chlebová mouka byla tmavší, podle toho kolikrát se žito vymílalo. Pšenice se v těchto mlýnech mlela stejným způsobem jako žito, jen se dělaly mouky tři: bílá, podbělka a černá. Vzhledem k tomu, že se pšenice velmi málo pěstovala, málo se i mlela.”
