Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Již v roce 1404 je připomínán tehdy pod názvem Hoštětický mlýn, který náleží k nejstarším v kraji.
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Andres Hammerschmidt (38 let), žena Dorothea (35), dcera Ursula (18), všichni katolíci
Mlýn je zakreslen již na mapě I. Vojenského mapování (1764-1768 a 1780-1783 ). Dříve č.p. 21 i 33 nebo 34, dnes 34. Skica stabilního katastru z roku 1838: 3 nespalné budovy dvora, jedno kolo mlýn, druhé kolo spalná budova pily, poměrně dlouhý náhon z Radbuzy. Na otisku trochu jiná situace s jedním kolem, dvě spalné a dvě nespalné budovy.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Ve sčítání obyvatel z roku 1921 Č.p. 21 Hasatický mlýn Andreas Schmidt *1854 , v místrě od 1913 následně Wenzel Schmid *1892 mlynářský mistr.V č.p. 33 a 34 v roce 1921 ve sčítání obyvatel uveden mlynář Johann Hammerschmid *1877 ve mlýně od roku 1914, ještě minimálně i v roce 1933, po něm Margarette Hammerschmid.
Seznam vodních děl republiky Československé uvádí k roku 1930: Hašetice 21- Radbuza Václav Schmidt, mlýn a elektrárna, 2 turbiny Francis 0,300-5,15 a 0,400-4,5-18.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
po II. světové válce odsun původního německého obyvatelstva.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Vývoj po roce 1989
částečně adaptován, majitelé nezastiženi.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Schmid Hammerschmid Hammerschmidt Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1651 Andres Hammerschmidt
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
