Historie
Obecná historie:
Soustavu původních mlýnů a hutí v údolí Padrťského potoka doplňoval o něco proti proudu mlýn Korečník čp.104/II. Jméno „Korečník“ se připomíná už v 16.století. Podle majitelů ve 20.století nazýván i „Pražákův mlýn“.
Roku 1534 vznikla pod Korečníkem první rokycanská huť. Podle inventáře z roku 1605 ale šlo jen o malý vodní hamr.
Roku 1544 jej koupila obec a pronajímala jej pak za 65 zlatých ročně s povinností vykrmit obci ročně jednoho vepře. Roku 1694 byl pronajat Pavlu Vraštilovi, roku 1701 Janu Loukotovi. Korečník, ležící v izolované poloze v roce 1784 nezasáhl zničující požár města. V 19.století město Korečník prodalo. Roku 1871 objekt vyhořel a byl přestavěn. Roku 1955 byla činnost mlýnu zastavena a později byl zbořen.
Ještě v roce 1977 rada MěstNV uložila vedoucímu odboru výstavby zjistit majetkoprávní vztahy objektu bývalého Pražákova mlýna s ohledem na jeho možné využití. Bylo by tam podle rady možné zřídit dětské brouzdaliště.V listopadu 1977 rada MěstNV uložila vedoucímu odboru výstavby sledovat, aby nedošlo k prodeji objektu bývalého Pražákova mlýnu. Do 31.srpna 1978 měl informovat radu o situaci a možné výstavbě brouzdaliště. Tento záměr patrně nevyšel, protože 15.ledna 1980 rada MěstNV souhlasila s převodem pěti šestin domu na Okresní podnik služeb Rokycany. V únoru 1980 pak místopředseda MěstNV informoval členy rady MěstNV, že OSP Rokycany nemá zájem o bývalý Pražákův mlýn.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Jméno „Korečník“ se připomíná už v 16.století.
1534 vznikla pod Korečníkem první rokycanská huť. Podle inventáře z roku 1605 ale šlo jen o malý vodní hamr.
Roku 1544 jej koupila obec a pronajímala jej pak za 65 zlatých ročně s povinností vykrmit obci ročně jednoho vepře.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
V roce 1676 byl na Korečníku mlynářem Václav Sýkora. Narodil se mu tam 13. 11. syn Tomáš Kašpar, o rok a půl později se mu další syn Martin narodil na rokycanském Podkostelním mlýně (Keplik)
Roku 1694 byl pronajat Pavlu Vraštilovi, roku 1701 Janu Loukotovi.
Korečník, ležící v izolované poloze v roce 1784 nezasáhl zničující požár města.
před 1838 Holub
1838 majitel Václav Forstel
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Roku 1871 objekt vyhořel a byl přestavěn.
odprodán do soukromých rukou
od 1909 rod Pražáků
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
První světová válka (1914–1918)
1930 elektrárna a mlýn, majitel Václav Pražák
Hospodářský typ mlýna
Obchodní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Roku 1955 byla činnost mlýnu zastavena
1962 ještě stál v původní podobě
Ještě v roce 1977 rada MěstNV uložila vedoucímu odboru výstavby zjistit majetkoprávní vztahy objektu bývalého Pražákova mlýna s ohledem na jeho možné využití. Bylo by tam podle rady možné zřídit dětské brouzdaliště.V listopadu 1977 rada MěstNV uložila vedoucímu odboru výstavby sledovat, aby nedošlo k prodeji objektu bývalého Pražákova mlýnu. Do 31.srpna 1978 měl informovat radu o situaci a možné výstavbě brouzdaliště. Tento záměr patrně nevyšel, protože 15.ledna 1980 rada MěstNV souhlasila s převodem pěti šestin domu na Okresní podnik služeb Rokycany. V únoru 1980 pak místopředseda MěstNV informoval členy rady MěstNV, že OSP Rokycany nemá zájem o bývalý Pražákův mlýn.
po r. 1980 zbořen
Události
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
Na místě mlýna postavena lisovna plastů firmy Inkos Rokycany s.r.o.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Sýkora
- Forstel
- Pražák
- Vraštil
- Loukota
Historie mlýna také obsahuje:
1544- obec Rokycany
nájemci:
1694 Pavel Vraštil
1701 Jan Loukota
-1838 Holub
1838 Václav Forstel
1909- Pražák
1930 Václav Pražák
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
