Každý mlynář vede vodu na svůj mlýn.
(anglické přísloví)

Lhotský, Hůlkovský, Dolní, Šmardovský mlýn

Lhotský, Hůlkovský, Dolní, Šmardovský mlýn
14
Ke Koupališti
Rokycany
33701
Rokycany
Rokycany
49° 44' 47.1'', 13° 35' 36.5''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn na severním okraji Rokycan, připomínaný již k roku 1600, na konci I. světové války zde ukončeno mletí a nadále sloužil jako mechanická truhlářská dílna na vodní pohon.
500 m sz od kostela P. Marie Sněžné v Rokycanech
Klabava
nepřístupný

Obecná historie:

Mlýn čp. 14/III, zvaný Hůlkovský, patří mezi původní rokycanské mlýny, které do 19.století lemovaly v krátkých odstupech celý tok Mlýnského náhonu.

Hůlkovský mlýn se připomíná už k roku 1600, kdy se uvádí jako „Lhotský mlýn“.Protože byl posledním mlýnem před ústím Mlýnského náhonu do Klabavky, říkalo se mu též „Dolní mlýn“.Další jeho historické názvy jsou „Varvařovský mýn“, též „Šmardovský mlýn“. V rokycanském kontextu ale platí, že jména mlýnů nebyla, až na výjimky (například Práchenský mlýn na Práchovně) ustálena a měnila se s každým novým majitelem.

Na císařském otisku mapy stabilního katastru zachycen dům čp. 14/III jako celozděný, nespalný objekt. Z roku 1847 se dochoval plán na stavbu a přestavbu hospodářských stavení na severní straně usedlosti od Matese Sacka.

V 19.století přešel objekt čp.14/III do vlastnictví rodiny Hůlkových, odtud současné pojmenování. Mlít se tu přestalo na konci 1.světové války. 9.ledna 1928 městská rada udělila  J. a M.Varvařovským stavební povolení na adaptaci čp.14/III (a na zboření sousedního domku čp.38/III). 14.května 1928 pak rada J.Varvařovskému vydala užívací o obývací povolení na přestavbu kůlen v čp.14/III na obytné místnosti. V září 1928 městská rada  souhlasila s tím, že k domu čp.14/III se zavede elektrické světlo nákladem cca 500 Kč.

V únoru 1929 vzata městskou radou na vědomí zpráva o požáru truhlářské dílny Františka Hanzlíčka v čp.14/III, ke kterému došlo 24.ledna 1929.

Městská rada vydala v říjnu 1929 stavební povolení pro  J. a M.Varvařovských na  přestavbu hospodářské budovy v čp.14/III na obytnou budovu. Užívací a obývací povolení pro  J. a M.Varvařovských na přestavbu kolny u čp.14/III vydala městská rada 11.prosince 1929.[10]

Roku 1945 objekt čp.14/III koupila Pechova rodina a zřídila zde výrobnu nití, po znárodnění se tu vystřídalo několik podniků ale tradice drobné řemeslnické výrobu tu nebyla dodnes přerušena. Mlýn si uchoval  historickou, přinejmenším klasicistní dispozici, sestávající z rozsáhlé patrové budovy vlastního mlýnu se sedlovou střechou, situované podél bývalého náhonu, a hospodářských staveb, které ze severu a západu vytvářejí kompaktní nádvoří. Mlýnský náhon byl sice do roku 1976 zasypán a zatrubněn, ale jeho trasa je stále zachována. Analogicky Hůlkovský mlýn ztratil dávno svoji funkci, ale vnější podobou stále upomíná na svoji minulost


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Hůlkovský mlýn se připomíná už k roku 1600, kdy se uvádí jako „Lhotský mlýn“. Protože byl posledním mlýnem před ústím Mlýnského náhonu do Klabavky, říkalo se mu též „Dolní mlýn“.Další jeho historické názvy jsou „Varvařovský mýn“, též „Šmardovský mlýn“. V rokycanském kontextu ale platí, že jména mlýnů nebyla, až na výjimky (například Práchenský mlýn na Práchovně) ustálena a měnila se s každým novým majitelem.

1705-1766 Šmarda

Na císařském otisku mapy stabilního katastru zachycen dům čp.14/III jako celozděný, nespalný objekt. Z roku 1847 se dochoval plán na stavbu a přestavbu hospodářských stavení na severní straně usedlosti od Matese Sacka.

1838 majitel František Trejbal (vlastnil rovněž sousední Podhorní mlýn, resp. valchu)

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1859 přešel objekt čp.14/III do vlastnictví rodiny Hůlkových, odtud současné pojmenování.

1905 vodní kolo vyměněno za turbínu

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1924 mlýn ukončil provoz

1927 mlýn zrušen

9.ledna 1928 městská rada udělila  J. a M. Varvařovským stavební povolení na adaptaci čp.14/III (a na zboření sousedního domku čp.38/III, viz níže).14.května 1928 pak rada J.Varvařovskému vydala užívací o obývací povolení na přestavbu kůlen v čp.14/III na obytné místnosti. V září 1928 městská rada  souhlasila s tím, že k domu čp.14/III se zavede elektrické světlo nákladem cca 500 Kč.

V únoru 1929 vzata městskou radou na vědomí zpráva o požáru truhlářské dílny Františka Hanzlíčka v čp.14/III, ke kterému došlo 24.ledna 1929.

Městská rada vydala v říjnu 1929 stavební povolení pro  J. a M.Varvařovských na  přestavbu hospodářské budovy v čp.14/III na obytnou budovu. Užívací a obývací povolení pro  J. a M.Varvařovských na přestavbu kolny u čp.14/III vydala městská rada 11.prosince 1929.[10]

1930 truhlárna, majitel Josef Varvařovský

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • Zánik mlynářské živnosti

Roku 1945 objekt čp.14/III koupila Pechova rodina a zřídila zde výrobnu nití, po znárodnění se tu vystřídalo několik podniků ale tradice drobné řemeslnické výrobu tu nebyla dodnes přerušena.

1975 zasypán náhon

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Hůlka
  • Šmerda
  • Trejbal

Historie mlýna také obsahuje:

1705-1766 Šmerda

1838 František Trejbal

1859 rodina Hůlkových

1929 František Hanzlíček

1930 Josef Varvařovský

1945 rodina Pechových

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    03 2019
      městský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • klasicismus do roku 1850
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      zděná
      jednopatrový
      Na císařském otisku mapy stabilního katastru zachycen dům čp. 14/III jako celozděný, nespalný objekt. Z roku 1847 se dochoval plán na stavbu a přestavbu hospodářských stavení na severní straně usedlosti od Matese Sacka.
      Mlýn si uchoval historickou, přinejmenším klasicistní dispozici, sestávající z rozsáhlé patrové budovy vlastního mlýnu se sedlovou střechou, situované podél bývalého náhonu, a hospodářských staveb, které ze severu a západu vytvářejí kompaktní nádvoří.
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          Nezjištěn
          • dřevoobráběcí dílna
          1930 truhlárna
          • náhon
          Mlýnský náhon byl sice do roku 1976 zasypán a zatrubněn, ale jeho trasa je stále zachována.
          Typturbína Francisova
          StavNezjištěn
          Výrobce
          Popisinstalována 1905
          1930 (truhlárna): 1 trurbína Francis, hltnost 1 m3/s, spád 1,1 m, výkon 11,2 HP
          Typturbína Francisova
          StavNezjištěn
          Výrobce
          Popisinstalována 1905
          1930 (truhlárna): 1 trurbína Francis, hltnost 1 m3/s, spád 1,1 m, výkon 11,2 HP
          Typvodní kolo na střední vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis1905 nahrazeno turbínou
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vdních děl v RČS
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 11 (Plzeň), s. 41
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vdních děl v RČS
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 11 (Plzeň), s. 41
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorDavid Borek
          NázevEncyklopedie Rokycan
          Rok vydání2003
          Místo vydáníRokycany
          Další upřesnění
          Odkazhttp://encyklopedierokycan.sweb.cz/plzenskepredmesti6.htm
          Datum citace internetového zdroje03 2019
          AutorTomáš Makaj
          NázevTajemství řeky Klabavy
          Rok vydání2019
          Místo vydáníPlzeň
          Další upřesněnís. 132
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Vytvořeno

          27.3.2019 15:41 uživatelem doxa (Jan Škoda)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 30.3.2019 18:17