Lhotský, Hůlkovský, Dolní, Šmardovský mlýn

Mlýn čp. 14/III, zvaný Hůlkovský, patří mezi původní rokycanské mlýny, které do 19.století lemovaly v krátkých odstupech celý tok Mlýnského náhonu.

Hůlkovský mlýn se připomíná už k roku 1600, kdy se uvádí jako „Lhotský mlýn“.Protože byl posledním mlýnem před ústím Mlýnského náhonu do Klabavky, říkalo se mu též „Dolní mlýn“.Další jeho historické názvy jsou „Varvařovský mýn“, též „Šmardovský mlýn“. V rokycanském kontextu ale platí, že jména mlýnů nebyla, až na výjimky (například Práchenský mlýn na Práchovně) ustálena a měnila se s každým novým majitelem.

Na císařském otisku mapy stabilního katastru zachycen dům čp. 14/III jako celozděný, nespalný objekt. Z roku 1847 se dochoval plán na stavbu a přestavbu hospodářských stavení na severní straně usedlosti od Matese Sacka.

V 19.století přešel objekt čp.14/III do vlastnictví rodiny Hůlkových, odtud současné pojmenování. Mlít se tu přestalo na konci 1.světové války. 9.ledna 1928 městská rada udělila  J. a M.Varvařovským stavební povolení na adaptaci čp.14/III (a na zboření sousedního domku čp.38/III). 14.května 1928 pak rada J.Varvařovskému vydala užívací o obývací povolení na přestavbu kůlen v čp.14/III na obytné místnosti. V září 1928 městská rada  souhlasila s tím, že k domu čp.14/III se zavede elektrické světlo nákladem cca 500 Kč.

V únoru 1929 vzata městskou radou na vědomí zpráva o požáru truhlářské dílny Františka Hanzlíčka v čp.14/III, ke kterému došlo 24.ledna 1929.

Městská rada vydala v říjnu 1929 stavební povolení pro  J. a M.Varvařovských na  přestavbu hospodářské budovy v čp.14/III na obytnou budovu. Užívací a obývací povolení pro  J. a M.Varvařovských na přestavbu kolny u čp.14/III vydala městská rada 11.prosince 1929.[10]

Roku 1945 objekt čp.14/III koupila Pechova rodina a zřídila zde výrobnu nití, po znárodnění se tu vystřídalo několik podniků ale tradice drobné řemeslnické výrobu tu nebyla dodnes přerušena. Mlýn si uchoval  historickou, přinejmenším klasicistní dispozici, sestávající z rozsáhlé patrové budovy vlastního mlýnu se sedlovou střechou, situované podél bývalého náhonu, a hospodářských staveb, které ze severu a západu vytvářejí kompaktní nádvoří. Mlýnský náhon byl sice do roku 1976 zasypán a zatrubněn, ale jeho trasa je stále zachována. Analogicky Hůlkovský mlýn ztratil dávno svoji funkci, ale vnější podobou stále upomíná na svoji minulost