Uživatel

Hledat

| Sign up

Mlýn nemele bez vody.
(italské přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Horní, Kůrkův, Spálený mlýn

Horní, Kůrkův, Spálený mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Leletice

PSČ

26242

Okres

Příbram

Katastrální území

Leletice

GPS

49° 31' 21.2'', 13° 49' 53.0''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Mlýn na samotě Horní Jamky, v nedávné době natřen na zeleno a opatřen věžičkou na způsob kostelního sanktusníku.

Poloha vůči obci

2 km jz od pomníku padlým v Leleticích

Vodní tok

Závišínský potok

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)

1506 Václav Zmrzlík ze Svojšína prodal Březnici a mlýny pod Leletici

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)

1586 Kůrka

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

Vojtěch Kůrka (1731- květen 1791)

Josef Kůrka (1760-18.3.1827) s manž. Barborou (1763-26.1.1827), dcerou polního mistra za Závišína Jana Kůrky

dcera Marie (*1784) 1802 provdána za hvožďanského mlynáře Jana Minaříka

syn Josef Kůrka ml. (1789-1842) s manž. Marií (1786-1864), dcerou Tomáše Jindry, kupce z Hvožďan

1830 Josef Kůrka

1834 Jan Kůrka (*1815), hodnota nemovitostí odhadnuta na 800 zl., musel všem 7 sourozencům vypaltit po 100 zl. Vrchnostenský úrok 1 zl. 7 kr. ročně, mlýnská činže 5 zl. ročně. Pěší robota 2 dny v týdnu, desátky bělčickému faráři, nastřádaný popel odvádět jedině panské flusárně.

31.1.1842 se oženil s Annou (*1821), dcerou Matěje Hlaváče, sedláka z Vacíkova, nevěsta dostala 800 zl. věna, nechal na ni přepsat 1/2 mlýna.

Rodiče měli hospodařit až do roku 1845, v březnu 1842 však Josef Kůrka zemřel na otok.

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

syn František Kůrka (*1860) s Emílií (1861-1918), dcerou Františka Pučálky, měšťana z Bělčic

syn Václav (*1863) převzal mlýn nv Dolních Jamkách

První světová válka (1914–1918)

1915 František Kůrka

První republika (1919–1938)

1921 vdovec František Kůrka, svobodný syn Jan (*1890), domácnost vede dcera Anna (*1892), provd. za Františka Sedláka

1924 vyhořelo obytné stavení, obnoveno 1928

1925 jelikož Jan zemřel na zástavu srdce, mlýn přebírá František Sedlák (živn. list 27.7.1925)

1930 František Sedlák

červen 1936 mlýn vyhořel

1937 znovu vystavěna a vybavena mlýnice

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

20.11.1952 František Sedlák odhlásil živnost

1952 Západočeské mlýny Plzeň

Východočeské mlýny a pekárny Pardubice

1959 mlýn znárodněn

mlýn sloužil jako záložní, poté všechny stroje vymontovány a odvezeny

mlýnice přešla pod MNV, ten ji koncem 80. let odprodal k rekreačním účelům

Vývoj po roce 1989

1990 mlýn bez mlýnice restituován potomkům posledního mlynáře, rovněž slouží k rekreačním účelům

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Kůrka
Sedlák

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1586 Kůrka

-1791 Vojtěch Kůrka

1791-1827 Josef Kůrka

1827-1842 Josef Kůrka ml.

1842- Jan Kůrka

-1925 František Kůrka

1925-1952 František Sedlák

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

částečně adaptován

Stav nemovitosti k datu

11 2019

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům samostatné budovy

Stavební etapy

klasicismus do roku 1850

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

Historické stavební prvky – exteriér

zdobený zděný štít
epigrafické památky (nápisy, datování aj.)

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

1870: 2 složení
1915: 1 čes., 1 franc., 1 válc. slož.
1932:
2 mlecí stolice
1 loupačka
1 šrotovník
(všechny stroje nemohly být v provozu najednou)
1938:
3 mlýnské stolice
1 dynamo

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

šindelka

Doplňkové a další provozy – popis

1915 šindelka

Cesta vody ke mlýnu

náhon
rybník

Popis cesty vody ke mlýnu

1870: nad mlýnem dva rybníčky, z nádržky voda pokračovala do bvantrok, na nich 2 stavítka na mlýnská kola, přebytečná voda odtéká jalovým odpadem, ksde se slévá s odpadní strouhou od kola.
1932: malý jez na Červeném potoce, místo dvou nádržek jeden rybník v majetku mlynáře, přebytečná voda spadá do jalového odpadu. Z rybníka voda vedena potrubím o prům. 40 cm, které ústilo do dřevěných vantrok dlpouhých 3,2 m Na konci vantrok stavítko, jímž se voda pouštěla do dřevěného žlabu, ketrý vedl až na kola na svrchní vodu.
1938 schváleno nové vodní dílo

Vodní motory

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popis1870: 2 kola
1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,124 m3/s, spád 4,1 m, výkon, 4,4 HP
1932: max. průtok 166 l/s, výkon 6,2 HP, prům. 3,7 m, šířka 1 m, hloubka korečků 0,27 m, užitečný spád 4,3 m.

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Typturbína Francisova

StavDochovaný

VýrobceUnion a. s., České Budějovice

Popiszáří 1947 František Sedlák žádá o schválení výměny sešlého vodního kola za Francisovu regulační kašnovou turbínu s vodorovnou osou, hltnost 184 l/s, výkon 8 HP
měla být instalována v dosavadní lednici při nezměněném průtoku
1.12.1947 schválil ONV v Blatné, měla být dokončena do konce roku 1948
březen 1950 termín prodloužen do konce června 1950