Historie
Obecná historie:
O založení Chudenína je sepsaná listina z roku 1567, která byla uložena v Pocinovicích. Území, na němž byl založen Chudenín, bylo královské.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Informace o domě č.p. 32 jsou dohledány od roku 1728. V Chudeníně byl původně pouze jeden rybník, jehož vody poháněly Dolní mlýn.
1838 – na originální mapě stabilního katastru je jedna obdélníková nespalná budova s jedním kolem a jedna spalná obdélníková budova s jedním kolem, majitelem Andreas Beil, označeno názvem Waffenhammer.
Původně potok netekl přes Chudenín. Protože byly dobré terénní podmínky, tak se vybudoval kanál z původního toku, který byl veden od západu při cestě od Fleků. Na začátku Chudenína byl uhnut vlevo, kde jeho vody poháněly mlýn a později i pilu, procházel těsně nad vsí až do Hořejšího mlýna, kde byly vybudovány vantroky. Odtud pokračoval k pile a hamru, kde se stočil vpravo do rybníka. Voda z rybníka poháněla Dolní mlýn. Odtok z rybníka byl napojen na Chudenínský potok. Pro regulaci množství přitékající vody na Hořejší mlýn byla vybudována odbočka u lesíka. Voda byla odváděna přes splav za školou a následně byla vedena pod dolní částí Chudenína a napojena na Chudenínský rybník.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Ottův slovník naučný z roku 1897, uvádí: „Chuděníno, chybně Chudiva (Chudiwa), ves v Čechách, hejtmanství Klatovy, okres a pošta Nýrsko, fara Červené Dřevo, 51 domů, 388 obyvatel, kaple P. Marie (z roku 1834), jednotřídní škola, 2 pily, 3 mlýny a donedávna železné hamry.
Sčítání obyvatel v letech 1880 i 1890 uvádí jako mlynáře Andrease Baierla ( *1828 )
V roce 1900 je mlynářem Josef Baierl ( *1865 ).
První světová válka (1914–1918)
Z Chudenína pocházel poslanec Poslanecké sněmovny Národního shromáždění Republiky československé Wolfgang Zierhut. Mimo jiné byl i zakladatelem mlynářského družstva (Mühlengenossenschaft) v Chudeníně.
V letech první československé republiky měl Chudenín necelých sedmdesát domů, mezi nimiž se našlo i několik větších selských usedlostí. Většina obyvatel byla německé národnosti. Na katastru obce bylo pět mlýnů, dvě menší elektrárny a dvě pily.
Sčítání obyvatel v roce 1921 – Andreas Baierl ( *1895 ) a Josef Wesselak ( *1881 ).
1930 – Seznam vodních děl republiky Československé v roce 1930 uvádí: Chodská Úhlava – Chudenín 32 – Ondřej Baierl – mlýn, pila a elektrárna – 3 kola na svrchní vodu – 0,145-3,4-4,2.
Zbouraný po roce 1945. Následně bylo č.p. 32 přiděleno nově vystavěné budově.
Události
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
