Panem Catharina non conficit absque farina.
(latinské přísloví)

Mezholezský mlýn; Messhals Mühle, Mesholen Mühle, Neumühle

Mezholezský mlýn; Messhals Mühle, Mesholen Mühle, Neumühle
1, 23, 25
Mezholezy
34601
Domažlice
Mezholezy u Horšovského Týna
49° 38' 0.9'', 12° 53' 54.9''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn stál v osadě nazývané Neumühle, která byla součástí obce Buková, pod hrází Mezholezského rybníka. Na jeho místě dnes stojí nový rodinný domek.
asi 1 km severně od obce Mezholezy
Mezholezský potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Tomáš Fridl (23 let), žena Alžběta (21), učedník Konrád Eckhert, všichni katolíci

V 18. století byl mlýn veden v matrikách farnosti Prostiboř, pod obcí Telice (Dölitsche), s názvem „molendinum Messhals“ a s čp. 1.

Rok 1736 – v matrice se poprvé objevuje název Neumühl Messhals, mlynář Johann Rautschka s manželkou Dorotheou, záznam o narození jejich syna Josepha v červenci 1736, listopad 1737 syn Norbert, březen 1739 syn Johannes, duben 1742 syn Benedict.

Od roku 1743 je v matričních zápisech jako mlynář uváděn Martin Rautschka, syn přechozího mlynáře Johanna Rautschla. Martin Rautschka zde hospodařil s manželkou Margarettou. Postupně se jim narodili červenec 1750 syn Norbert, duben 1752 syn Adalbert, květen 1755 dcera Margaretta, červen 1758 dcera Maria, červenec 1759 syn Laurenz, červen 1761 dcera pojmenovaná opět Margaretta.

V 70 letech jsou zde jako mlynáři uváděni dva bratři Friedlové, a to Nikolaus a Antonius Friedl, kteří se na mlýn přiženili.

Květen 1775 – mlynář Nikolaus Friedl s manželkou Mariannou, rozenou Rautschka, zápis v matrice o narození dcery Anny,

Květen 1777 – mlynář Antonius Friedl s manželkou Marií rozenou Rautschka – zápis v matrice o narození dcery Marie.

Na začátku 19. století  byl na mlýně jako mlynářský mistr uváděn Wenzl Friedl s manželkou Annou. K 19. březnu 1801 je v matrice zápis o narození jejich dcery Barbary, v červenci 1803 následoval syn Adam.

Po Friedlech přišli na mlýn Wurdingové. V roce 1811 je zde zmiňován Anton Wurdinger (narozen 1757) s manželkou Elisabeth Reginou (narozena 1768) s dětmi Georgem, Annou Marií a Margaretou Katharinou narozenými před příchodem na mlýn, a dále Josefem, který se narodil již na mlýně v říjnu 1811 a Appollonií Josefou narozenou v říjnu 1813. Mlýn se v té době objevuje v matrikách obce Buková s novým čp. 23, pod kterým je také zakreslen na indikační skice v roce 1838.

Ve 30. letech provozoval mlýn Antonův syn Georg Wurdinger (narozen roku 1800) s manželkou Annou, rozenou Steinbach z Mezholez čp. 6. V roce 1837 se jim zde narodil syn Josef, budoucí mlynář, následovali další synové Wenzl (1840 – 1858) a Johann (1842), který zemřel v dětském věku. Georg Wurdinger je uváděn také ve stabilním katastru v roce 1838.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Anton Wurdinger žil na mlýně na výminku, dožil se poměrně vysokého věku 88 roků, zemřel v červenci roku 1845, jeho manželka Regina ho přežila o 6 roků, zemřela v listopadu 1851 ve věku 83 roků.

V roce 1858 zemřel Wenzl Wurdinger, mladší syn mlynáře Georga, ve věku 18 roků.

Mlynář Georg Wurdinger zemřel v únoru 1872 ve věku 72 roků, byl pohřben na hřbitově v Prostiboři. Již dříve však předal mlýn svému synovi, Josefu Wurdingovi a jeho manželce Anně, rozené Hufs. Josef Wurdinger je poprvé jako mlynář uváděn v roce 1863 v zápise o narození dcera Margarethy (zemřela 1872)  a rovněž v zápise o narození syna Josefa v říjnu 1864.  Manželům se postupně na mlýně narodily ještě dcery Katharina a Margaretha. Josef Wurdinger zemřel v únoru 1903.

V roce 1891 převzal mlýn Franz Friedl, který se sem přiženil. V září 1891 si vzal za manželku Katherinu, dceru mlynáře Josefa Wurdingera, starou 22 roků. Franz Friedl byl synem mlynáře Johanna Friedla ze mlýna v obci Kopec čp. 5 a jeho manželky Anny, rozené Glosauer. V červenci 1892 se manželům narodila dcera Anna, v listopadu 1893 dcera Eleonora.

V roce 1903 Franz Friedl mlýn prodal manželům Franzovi a Anně Klausovým, kteří sem přišli z nedalekého mlýna Zapfenmühle čp. 59.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Franz Klaus zemřel v listopadu 1925 ve věku 68 roků.

V roce 1930 provozoval mlýn Josef Langraf, provoz byl evidován jako šrotovník a mlýn.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Po válce byla rodina mlynáře vysídlena do Německa.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Budova mlýna zanikla v průběhu 50. let, na leteckém snímku z roku 1959 jsou vidět již jen základy.

Události
  • Zánik budovy mlýna

Na místě mlýna stojí dnes nový rodinný domek s čp. 23.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Rautschka
  • Friedl
  • Wurdinger
  • Klaus
  • Langraf
  • Fridl

Historie mlýna také obsahuje:

1651 Tomáš Fridl

před 1736 Johann Rautschka

1743, 1755 Martin Rautschka

1775 Nikolasu Friedl

1777 Antonius Friedl

1801 Wenzl Friedl

kolem 1811 Anton Wurdinger

před 1837 Georg Wurdinger

1863 – 1891 Josef Wurdinger

1891 – 1903 Franz Friedl

1903 – 1925 Franz Klaus

1930 Josef Langraf


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    11 2019
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
        zděná
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            • stavidlo
            • rybník
            • odtokový kanál
            • most, propustek
            Mlýn stál asi 50 m pod hrází rybníka. V roce 1930 je u mlýna jako vodní tok uváděn Bukovský potok, který se z východu vlévá do Mezholezského rybníka a z rybníka pokračuje jako Mezholezský potok.
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1930 – 1 vodní kolo na vrchní vodu, hltnost 0,08 m3/s, spád 3,5 m, výkon 2,8 HP.
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1930 – 1 vodní kolo na vrchní vodu, hltnost 0,08 m3/s, spád 3,5 m, výkon 2,8 HP.
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníPlzeň, str. 19
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníPlzeň, str. 19
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorInternet, Porta Fontium
            NázevSbírka matrik západních Čech
            Rok vydání
            Místo vydáníStátní archiv v Plzni
            Další upřesněníDigitalizované matriky, Prostiboř - římskokatolická fara
            Odkazhttp://www.portafontium.eu/contents/register/soap-pn/cirkev-rimskokatolicka/prostibor
            Datum citace internetového zdroje27. 11. 2019
            AutorClaudia Weck
            NázevMühlen, Mühlenbesitzer, Mühlenpächter und Müllermeister im Archivbereich Pilsen 1. Teil Kladrau (Kladruby), Mies (Stribro) und Umgebung
            Rok vydání2018
            Další upřesněnís. 52-54
            Odkazhttps://www.familia-austria.at/index.php/datensammlungen/oeffentliche-daten/1447-muehlen-in-kladrau-mies-und-umgebung
            Datum citace internetového zdroje01 2021

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Současné fotografie - vodní dílo

            Vytvořeno

            27.11.2019 10:08 uživatelem cestovatelka

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 29.11.2019 12:39
            doxa (Jan Škoda) 1.12.2025 18:24