Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Směrem na Starostín stál mlýn "Stockmühle". Již před třicetiletou válkou v roce 1608 byl jako majitel uváděn Josef Teuber.
Za mlýnem "Stockmühle" nalevo od silnice do Mirošova se nacházel rybník. Nalezneme jej i v urbáři z roku 1677. Svojí rozlohou přes 5 hektarů byl druhým největším na Broumovsku.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Mlýn byl po mnoho generací v rodinném vlastnictví.
Po roce 1905 mlýn několikrát změnil majitele i nájemce.
Rybník za mlýnem byl asi kolem roku 1905-10 vysušen. Ještě dlouho potom zde byla bažina, protože sem prosakovala voda z pramene za mlýnem a z mlýnského náhonu.
První světová válka (1914–1918)
1930 Josef Deux, mlýn a pila
V březnu 1932 mlýn částečně shořel. U obytné budovy hořela střecha. Samotný mlýn shořel až po první poschodí - mlat, zůstaly jen mlecí stolice. I když byly jen lehce poškozeny, byly při obnově mlýna, která trvala půl roku, nahrazeny moderními stroji. O několik let později hořel mlýn znovu. Při požáru bylo zničeno první poschodí středního traktu. Mezi budovami mlýna byly postaveny protipožární stěny, takže se oheň nikdy nepřenesl na všechna stavení.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
V roce 1950 byl jednotným zemědělským družstvem nevyužitý mlýn adaptován na společné ustájení hovězího dobytka. Postupně docházelo k jeho devastaci, až nakonec musel být stržen.
Sílu oběma mlýnům / Hornímu i Richterovu/ dodávala voda ze Stěnavy, k mlýnům byla přiváděna korytem od Starostína. Voda byla vedena za železnicí a u přejezdu se náhon stáčel do obce. Přes náměstí voda tekla v otevřeném příkopu. K jeho přejezdu sloužily na náměstí dva mosty. Až do konce první světové války se na mostě vybíralo za průjezd povozů mýtné. /EN/
Události
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
