Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Mlýn je zaznamenán již na mapě I. vojenského mapování z let 1764 – 1768. Na mapách stabilního katastru je mlýna zakreslen jako zděná budova ve tvaru písmene L s dřevěnou hospodářskou budovou na východní straně.
V roce 1838 je ve stabilním katastru v čp. 35 uváděn Václav Čejka.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
V roce 1930 je v seznamu vodních děl jako provozovatel uváděn Václav Šimánek, vodní provoz je zde evidován jako mlýn a pila.
Dle kroniky obce byl v roce 1936 majitelem mlýna s pilou čp. 35 Josef Ledvinka. Ten byl v obci znám jako velmi aktivní a mnohostranný člověk. Byl známým včelařem v kraji, společně s manželkou Alžbětou působil v místním spolku divadelních ochotníků, dvakrát byl starostou obce Rozsochatec, poprvé v letech 1913 – 1920, podruhé v období 1928 – 1931.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Mlynářská živnost přestala být provozována za 2. světové války, dřevo se zde řezalo o několik roků déle.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
V roce 1955, po smrti majitele Josefa Ledvinky, koupili bývalý mlýn manželé Alois a Marie Pacasovi, kteří mlýn přestavěli na rodinný domek určený výhradně k bydlení. Jejich potomci zde bydlí dodnes.
Vývoj po roce 1989
Nemovitost je využívána jako rodinný dům k bydlení.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1838 Václav Čejka
1930 Václav Šimánek
1936 – 1955 Josef Ledvinka
od 1955 Pacasovi
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: