Uživatel

Hledat

| Sign up

Mlýn má lepší právo než ostatní domy.
(německé přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Radslavický mlýn, Mlejnek u Zachů

Radslavický mlýn, Mlejnek u Zachů

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Horní Radslavice

PSČ

59401

Okres

Žďár nad Sázavou

Katastrální území

Horní Radslavice

GPS

49° 20' 8.2'', 15° 54' 32.5''

Mapová značka

Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu

Stručný popis

Malý venkovský mlýn, později s pilou, na vodní nádrži ze Svatoslavského potoka. Vznikl pravděpodobně koncem 18. nebo začátkem 19. století. Mlýnice je již zcela přestavěná. V objektu je MVE, do které je voda přiváděna z obnoveného rybníčku zatrubněným náhonem (v současné době je MVE mimo provoz). V katastru nemovitostí je mlýn veden jako zemědělská usedlost.

Poloha vůči obci

samota východně od obce

Vodní tok

Svatoslavský potok

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)

1409 Ladislav z Kravař a na Meziříčí prodal Jankovi, Štědroňovi a Mikšovi Markvartovi z Bochovic ves Horní Radslavice s příslušenstvím, mj. s 2 mlýny a lesem Osikovec

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Vrchnostenský

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

1693 Urbář panství zhořského: "připsán mlejn Kotek toliko jen místo s gruntem podobně pustým mlejnu Lukášovskému Pavlu Peterkovi, který mlýn Lukášovský (dnes Zachův) popustil vrchnosti."

1695 Urbář panství zhořského: mlynář Josef Střecha platí za robotu ročně 30 zl.

1750 panský mlýn s 1 složením a 4 stoupami

Zobrazen na II. vojenském mapování a na císařském otisku z roku 1835.

1835 Josef Střecha

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

Na III. vojenském mapování již mlýn s pilou.

1885 Josef a Kateřina Zemanovi koupili mlýn s polním hospodářstvím od Josefa Střechy (*1858)

poslední mlynář Václav Zacha nar. 18.2.1879 v Radoškově č. 5, na mlýn se přiženil sňatkem s Kateřinou Zemanovou, nar. 9.2.1881 v Meziříčku

První republika (1919–1938)

1927 zbořena stará budova a posatvena nová, zařízení zachováno

syn posledního mlynáře Václava Zachy Vojtěch Zacha si ponechal jen vodní dílo a místo vodního kola postavil malou vodní turbínu 7 HP pro vlastní osvětlení

1930 Václav Zacha

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

17.7.1963 zemřel poslední mlynář Václav Zacha (84 let)

Vývoj po roce 1989

V současné době je v KN bývalý mlýn veden jako zemědělská stavba. Vedle něj je postaven rodinný domek.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Střecha
Zeman
Zacha
Lukáš
Peterka

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

-1409 Ladislav z Kravař a na Meziříčí

1409- Janek, Štědroň a Mikeš Markvartovi z Bochovic

-1693 Pavel Peterka

1695 Josef Střecha

1835 Josef Střecha

-1885 Josefa Střecha

1885- Josef Zeman

1930 Václav Zacha

Vojtěch Zacha

Mlýn je vyobrazen na:

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

výuční list

Architektura

Stav nemovitosti

zcela přestavěn – bez historické hodnoty

Stav nemovitosti k datu

02 2020

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na nestálé vodě (10 - 50 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

přízemní

Dispozice, slohové zařazení – popis

Stará budova, krytá doškem, zbořena 1927 a nahrazena novostavbou

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

existující torzo obyčejného složení
zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Unikátně dochované jednoduché české složení bohužel v nedávné době zničeno.

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

1750: 1 složení se 4 stoupami
1927:
1 pár mlýnských kmenů s násypkou, na kterém se mlelo i šrotovalo. Pro oddělování mouky od slupek tu bylo pytlovací vysévací zařízení s hasačertem, kde mouka padalůa přímo do truhly bez hranolového vysévače. Takto získaná mouka byla ručně míchána ve velkých k tomu určených bednách.
Pro výrobu krup 4 stoupy.

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

pila
stoupa

Doplňkové a další provozy – popis

4 stoupy
1920 zřízena okružní pila na vodní pohon

Cesta vody ke mlýnu

jez
stavidlo
náhon
akumulační nádržka
lednice
turbínový domek

Popis cesty vody ke mlýnu

MNalý splávek, od něho různě klikatý cca 450 m dlouhý náhon. HAM s letopočtem 1891 JZ (Josef Zeman) vytesán na velkém balvanu na pravém břehu.
Nad mlýnem akumulační nádrž.