Listina z královédvorského městského archivu:
Šťastnej, přepyšskej mlynář ze mlejna Kydlinovského oznámil dne 15. Juni 1647 v přítomnosti dvouch osob radních pana Jana Koliata a p. Petra Gryskýho, též rychtáře městského p. Václava Ludvíka.
Jeden mlynářskej vandrovní kroužil kámen před mlejnem a Jakub stárek, čeledín můj stál u něho.
Tehdy jeden rejthar přijel k nim na bílým koni. Tu se s nimi hyndroval a já byvši ve mlejně, vyvolali mně ven. A když sem mezi ně přišel a co by ten rejthar potřeboval na to sem se ptal. Oni odpověděli že chce, aby mu cestu ukazovali.
Tehdy sem já řekl, že blízko tu cesta jest a že já čeládku potřebuji ve mlejně, poněvadž se proviant JCM (Jeho Císařské Milosti) mlel a mele. S tím sem tu zůstal s tím rejtharem na bílým koni a oba dva tovaryši v tu chvíli ušli do mlejna.
V tom druhej rejthar na vraným koni k tomu také přijel skrze zahradu a přijevši hned ke mně, popadl a tu se se mnou tahal, až mi i baňku neličenou dal, takže mi hned z nosu i z huby krev tekla.
V tom sem ho prosil, jednou, podruhé a potřetí, aby mne pustil, že mu chcí posla ze mlejna dáti. Ale on na tom přestati nechtěl, nýbrž tahaje se se mnou, vždy mně držel.
Tehda Jakub stárek viděvši, že já již tu krvavím a on rejthar, jsouce rozhněvaný a pistole vždycky vytahoval, s ručnicí přiskočil a aby mne mlynáře pustil a nepustí-li, aby jej čert vzal, že jej zastřelí.
Tehdy šťouchl jej po dvakráte ručnicí v prsy a když jej podruhý šťouchl, v tom ručnice vypálila a od toho byl smrtelně raněn. A seděvši v sedle tuze, tu jest ani s koně nespadl.
A jak stárek k tomu rejtharu vystřelil, tehdy ten rejthar na bílým koni z karabiny mezi lidí vystřelil, ale neranil žádného, do kola trefil.
A tu jest na dobrý hony odtud odjel a díval se, co ten rejthar bude dále dělati na tom vraným koni.
Tehdy ten kůň tou cestou kterou tu přijel zase šel k městu. A odejdouce asi čtvrt honu s koně spadl a jednou nohou v třemeni vězel. A on koně a kůň jeho zbejti nemohl, nýbrž kůň s ním na stezce státi zůstal.
Tehdy sem ze mlejna sám třetí nebo čtvrtý vyšel, přijdouce k němu, on již bez duše zůstával.
A ten jistej stárek který ho zabil, pomáhal mu té nohy ze třemena vyndávati.
Potom sem kázal toho koně uvázati a tomu stárkovi poručil, poněvadž ho zabil, aby ho hleděl opatřiti.
A sám nevěda jak s tou věcí dělati, do kláštera knězi komisaři jsem běžel a jemu zprávu učinil, že jest jeden rejthar u mlejna zabitý.
Což jest nerad slyšel a jak se to stalo hned se mne ptal a já jemu jak se od začátku stalo všecko pověděl.
Actum ut supra, za purgkmistra p. Václava Jelínka.
(RR)
