Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Velký spád potoka umožnil vybudování celé kaskády mlýnů, které nefungovaly současně a byly postaveny na 6 místech. První se nacházel pod skálou Čertovica, ta však již neexistuje. Ještě dnes ale můžeme v těchto místech vystopovat přívod vody a zástavu. V knize Luhačovické Zálesí se uvádí, že v roce 1663 byl ve Slopném při turecko-tatarském vpádu vypálen mlýn. Při kopání základů domku č. 28 se toto potvrdilo. Mlýn pod vesnicí disponoval největším zdrojem vody po zapojení přívodu ze splavu Pod břehy. U mlýna vznikla později i pila. Předchůdce dnešního funkčního mlýna, malý vodní mlýn, byl ještě kolem roku 1913 ve společném vlastnictví majitelů domů č. 8 (Kozubík) a č. 87 (Machů).
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
