Blázen jde přímo jako mlýnský osel.
(německé přísloví)

Wernerův mlýn

Wernerův mlýn
43
Děčín
40502
Děčín
Prostřední Žleb
50° 48' 57.6'', 14° 13' 10.9''
Mlýniště bez mlýna
Zaniklý vodní mlýn. Místo je zarostlé křovím, v katastru nemovitostí je evidováno jako zbořeniště. Na místě druhé budovy areálu je travnatá plocha.
Čertova voda
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1729 - postaven mlýn

V 2. polovině 18. století vyznačen na mapě I. vojenského mapování.

V 2. polovině 18. století držel mlýn Johann Christoph Stolz s manželkou Annou Dorotheou. Za něj dostal mlýn v roce 1771 čp. 43. V té době se zde Stolzovým narodila dcera Maria Anna, která se svým manželem Franzem Wernerem převzala mlýn. Franz (nazývaný také Franz Josef nebo Josef) Werner se s Marií Annou Stolz oženil v únoru 1793 a převzal mlýn svého tchána, který zemřel v září 1802 ve věku 70 roků. Matriky zaznamenaly narození pouze jediného dítěte manželů Wernerových, dcery Agnes, která zemřela již po 10 dnech. Další děti manželé neměli. Možná proto adoptovali Karla Hübnera, nemanželského syna Franzisky Hübner z obce Bělá čp. 44, narozeného v roce 1802.  Karl pak po smrti svého adoptivního otce v říjnu 1825 zdědil mlýn a používal obě příjmení Hübner-Werner. (MH)

Karl Hübner-Werner se oženil s Annou Franziskou Hitschel, dcerou zemědělce a obchodníka z Prostředního Žlebu. Z manželství vzešlo velmi početné potomstvo, v období 1826-1853 se manželům narodilo 17 dětí, synové Karl (1826), Franz Josef (1828), Anton (1829), 3 synové pojmenovaní Wilhelm (1833, 1843 a 1849), kteří všichni zemřeli v dětském věku, Ignaz (1836), Josef (1837), Franz Wenzel (1838), Heinrich Wilhelm (1845), Wenzel (1847), Konrad (1852) a dcery Maria (1831), Maria Anna (1835), Franziska (1841), Karolina (1842) a Emma (1855).  (MH)

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Mlynář Karl Hübner-Werner st. zemřel v březnu 1856, mlýn převzal jeho syn Karl Hübner-Werner ml. Ten si za manželku vybral Franzisku Grötschel, dceru lodníka z Loubí (dnes součást Děčína). Narození jejich prvního dítěte, dcery Franzisky Karoliny, zaznamenaly matriky v roce 1862, pak následovali Karl (1864), Friedrich Wenzel (1866), Maria (1869), Wilhelm (1871), Bertha (1873) a Rudolf (1877). (MH)

Dle záznamů o sňatcích jeho potomků byl Karl Hübner-Werner ml. uváděn jako mlynář v čp. 43 ještě v roce 1900, není však jisté, zda vzhledem ke svému věku 74 roků mlýn ještě provozoval. Byl posledním zdejším mlynářem, žádné pozdější zápisy o mlýnu se již nevyskytují. Jeho nejstarší syn Karl se mlynářství nevěnoval, pracoval jako úředník na železniční dráze. (MH)

 

Konec 19. století - ukončení provozu.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

1950 - mlýn ještě stojí

1953 - snímek není úplně zřetelný, ale pravděpodobně je mlýn už v troskách a zarůstá vegetací.

1958, 1963 - zarůstající trosky mlýna jsou stále zřetelné.

Události
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Werner
  • Stolz

Historie mlýna také obsahuje:

2. pol. 18. st. Johann Christoph Stolz

1793-1825 Franz Werner

1825-1856 Karl Hübner-Werner st.

1856, 1900 Karl Hübner-Werner ml.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    07 2019
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
        zděná
        • okno
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Popis
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Popis
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            • jiný přírodní kámen | Počet: 2
            • AutorWikipedie
              NázevČertova voda
              Odkazhttps://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Certova_Voda
              AutorWikipedie
              NázevČertova voda
              Odkazhttps://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Certova_Voda
              AutorInternet, SOA Litoměřice
              NázevMatriky a další archiválie, obec Prostřední Žleb
              Místo vydáníStátní oblastní archiv v Litoměřicích
              Další upřesněníe-badatelna, digitalizované archiválie
              Odkazhttp://www.soalitomerice.cz/
              Datum citace internetového zdroje23.2.2022

              Žádná položka není vyplněna

              Základní obrázky

              Historické mapy

              Současné fotografie - exteriér

              Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

              Současné fotografie - technologické vybavení

              Ostatní

              Vytvořeno

              24.1.2022 09:03 uživatelem Ringo (Vladimír Forejt)

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 28.1.2022 11:32
              cestovatelka 23.2.2022 12:07