Voplakalův mlýn

Mlýn je v Tereziánském katastru uveden pouze ve fassi, jako mlýn o jednom kole na nestálé vodě. V tabelách katastru je k 30.12.1713 uveden jako mlynář Václav Stejskal. Stejskal mlýn koupil od otce Jana Stejskala 26.10.1688 ve velmi zpustlém stavu za 30 zl. 19.7.1741 mlýn vlastní Jan Kodýtek. Mlýn je uváděn jako dřevěný o jednom složení. Od vdovy Anny po Kodýtkovi mlýn kupuje Jan Šponar z Doudleb dne 4.12.1746 za 50 zl. Po něm má mlýn syn Franz Šponar, který jej kupuje 23.4.1780 za 100 zl. Od Franze pak mlýn 10.7.1782 koupil bratr Josef a to za stejnou cenu. Podle josefínského katastru z roku 1787 je mlynářem stále Josef Šponar. K roku 1840, je ve stabilním katastru Johan Švec , mlynář, v obecní kronice se ale uvádí Josef Severák. Na indikační skice je mlýn obdélného půdorysu z nespalného materiálu, s malým dřevěným přístavkem při zadním průčelí. Mezi lety 1840 – 1883 není zpráv o majitelích. Wolšik Vendelín koupil mlýn s kolem na svrchní vodu, o jednom složení, 30.12.1870. Mezi lety 1883 – 1901 vlastní mlýn Josef Hrabáček z Výprachtic, který do mlýna pořídil parní stroj, aby čelil nedostatku vody pro mlýn. U mlýna byl vystavěn 8 m vysoký komín. Po zdražení uhlí se ale provoz nevyplatil a Hrabáček byl nucen mlýn prodat. Mimo to se mu ve mlýně podařilo zavést pečení chleba, který šel jak kronikář uvádí dobře na odbyt, díky dělnictvu docházejícímu do Litic. U přední strany mlýna navíc přistavěl dřevěný krámek, ve kterém prodával potraviny a jiné zboží. V roce 1901 koupila mlýn Kateřina Korábová, vdova po mlynáři z Ústí nad Orlicí za 6. 400 Kč. Pro zadluženost byl ale mlýn prodán roku 1917 v dražbě. Poté se zde vystřídala řada mlynářů: Balda, Čihula, Michl. Až teprve Jan Voplakal, který přišel z Poděbrad u Havlíčkova Brodu, dokázal mlýn udržet. Jan Voplakal pořídil do mlýna nové strojní zařízení a mlýn skoro celý přestavěl. Pro pohon používal naftového motoru o výkonu 12 KS. Po elektrifikaci obce v roce 1936 došlo ke zlevnění provozu mlýna. Jan Voplakal také zavedl výměnu obilí za hotovou mouku, čímž získal další mleče z okolí. Ve 30. letech při úpravě mlýna došlo také na výměnu vodního kola. Mlýn byl zavřen v roce 1948.