Rousův, Čámského mlýn

Jeden z několika zachovalých historických knínských mlýnů stojí při říčce Kocábě.

Vznikl patrně přestavbou puchýrny na zpracování zlaté rudy.

První zmínky o něm pocházejí z doby třicetileté války, mlýn však bude pravděpodobně ještě starší.

1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Ondřej Šebek (30 let), žena Judyt (25), oba obrácení nekatolíci, synové Šimon (9), Abraham (5) a Jakub (1), všichni nekatolíci s nadějí na obrácení, dcera Anna (16 ?), obrácená nekatolička

V r. 1665 je na něm uváděn mlynář Jiřík Rous (od r. 1658 měl v nájmu Mikulovský mlýn).

1666, 1673 Jiří Rous, "mlýn má o 2 kolách, pila jest pustá, takže toliko místo zbývá"

1704 Jan Rous, "platí 3/4 zl. a má 2 složení, z nichž jedno mele, druhé poroucháno. Byl dlužen polovinu nápadníkům."

V roce 1692 se v něm narodil Jan Ferdinand Raus (Rous). Ten se stal císařským radou a roku 1735 byl povýšen do šlechtického stavu s predikátem "rytíř z Rausenbachu a pán na Zruči". Roku 1755 byl dále povýšen do stavu rytířského. Stal se majitelem Zruče nad Sázavou, Krasoňovic u Dolních Kralovic. Raus z Rausenbachu zemřel roku 1762.

Jeho sestra – Dorota – se roku 1711 provdala za Vojtěcha Čámského, syna vladyky Matěje Čámského z Ostrého, majitele manského statku ve vsi Čím. Tak se mlýn Rausův stal majetkem rodu Čámských, kteří jej vlastnili po následující dvě století (viz přehled držitelů mlýna). (MŠr)

1768 Vojtěchův vnuk Hynek Čámský (1758-1836) dostává za vyučenou, 1775 se stává mistrem mlynářským a majitelem mlýna, nakonec se stal prvním cechmistrem cechu mlynářského v Novém Kníně 

1840 František Čamský

1854 František Čámský (+14.7.1870), mistr mlynářský v Novém Kníně, žena Vilhelmina, dc. Augustina Holoubka, měšťana a mistra koželužského z Nového Knína čp. 97 a Marie Bartuňkové, dcery mlynáře z čp. 154. II. manž. Marie roz. Nevařilová z Nového Knína čp. 5 (1796-12.11.1866)

V roce 1872 František Čámský (1829-1899) přestavěl mlýn na válcový (první v Novém Kníně). Mohutná patrová budova mlýna byla upravena v novorománském slohu se stupňovitými štíty, dostala téměř zámeckou podobu (MŠr)

1908 symetricky přistavěna nová hospodářská stvení

1912 Karel Čámský a Marie roz. Buňatová z Ostrého (1878-2.4.1940 na Kalinově mlýně v Malé Lečici), šlechtický titul již neužívají 

1930 majitel syn Karel Čamský ml. (1901-1935)

1935 převzal nejmladší bratr František Čámský (1912-1965), bratr Božík (Bohuslav) se 1922 přiženil na Kalinův mlýn do Lečic

1956 František Čámský zatčen a odsouzen na 3 roky

Mlýnský náhon, který začínal u Tylova náměstí, byl zrušen někdy na přelomu 60. a 70. let 20. století. Od té doby mlýn chátral víceméně bez údržby. (MŠr)

1989 mlýn prodán

V části areálu mlýna vznikla na začátku 90. let 20. století truhlárna, která však poměrně brzy zbankrotovala. Hlavní (mlýnská a obytná) budova nebyla nikterak opravována ani tehdy. Chátrání celého areálu pokračovalo, další škody napáchala vichřice, která poničila střechu hlavní budovy.

2013 v majetku mlynářského rodu Tesárků.

K jistým změnám došlo v létě r. 2015, kdy byla opravena střecha tohoto dlouhodobě zanedbaného mlýna. (MŠr)

Mlýn byl v r. 2023 bez povolení zbořen.