Jeden z několika zachovalých historických knínských mlýnů stojí při říčce Kocábě.
Vznikl patrně přestavbou puchýrny na zpracování zlaté rudy.
První zmínky o něm pocházejí z doby třicetileté války, mlýn však bude pravděpodobně ještě starší.
1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Ondřej Šebek (30 let), žena Judyt (25), oba obrácení nekatolíci, synové Šimon (9), Abraham (5) a Jakub (1), všichni nekatolíci s nadějí na obrácení, dcera Anna (16 ?), obrácená nekatolička
V r. 1665 je na něm uváděn mlynář Jiřík Rous (od r. 1658 měl v nájmu Mikulovský mlýn).
1666, 1673 Jiří Rous, "mlýn má o 2 kolách, pila jest pustá, takže toliko místo zbývá"
1704 Jan Rous, "platí 3/4 zl. a má 2 složení, z nichž jedno mele, druhé poroucháno. Byl dlužen polovinu nápadníkům."
V roce 1692 se v něm narodil Jan Ferdinand Raus (Rous). Ten se stal císařským radou a roku 1735 byl povýšen do šlechtického stavu s predikátem "rytíř z Rausenbachu a pán na Zruči". Roku 1755 byl dále povýšen do stavu rytířského. Stal se majitelem Zruče nad Sázavou, Krasoňovic u Dolních Kralovic. Raus z Rausenbachu zemřel roku 1762.
Jeho sestra – Dorota – se roku 1711 provdala za Vojtěcha Čámského, syna vladyky Matěje Čámského z Ostrého, majitele manského statku ve vsi Čím. Tak se mlýn Rausův stal majetkem rodu Čámských, kteří jej vlastnili po následující dvě století (viz přehled držitelů mlýna). (MŠr)
1768 Vojtěchův vnuk Hynek Čámský (1758-1836) dostává za vyučenou, 1775 se stává mistrem mlynářským a majitelem mlýna, nakonec se stal prvním cechmistrem cechu mlynářského v Novém Kníně
1840 František Čamský