Historie
Obecná historie:
Mlýn v Tovačově je doložen od roku 1503, dnešní stavba pochází patrně z poloviny 19. století, kdy jej držela rodina Hranáčů, v letech 1860–1869 Jan Borkovec a od osmdesátých let Eduard Skoupil, od nějž jej roku 1900 zakoupil mlynář Vincenc Štěpánek (1869–1935). Po několika měsících však mlýn vyhořel, Štěpánek jej obnovil jako válcový a instaloval turbínu 50 HP a dynamo, sloužící k osvětlení provozu a také obce. (Štěpánek byl aktivním Sokolem a ve mlýně pořádal schůze Jednoty a divadelní představení, na dvoře postavena hrazda a cvičeno.) Již roku 1910 jej však prodal rodině Řehánků a přestěhoval se za sokolskou činností do Prahy. Poslednímu mlynáři, inženýru Dominiku Přečkovi, byl mlýn roku 1952 konfiskován a roku 1959 upraven na výrobnu krmiv. Dnes je v provozu jen vodní elektrárna s instalovaným výkonem 80 kW, jižní štít budovy byl nedávno opraven.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Mlýn v Tovačově byl připomínán ve středověku.
1503 I. zmínka o mlýnu
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1905 - uváděn mlýn, elektrárna, pila
První světová válka (1914–1918)
1930 - ve mlýně je kromě mlýna pila a elektrárna - majitelé D. a B. Přečkovi
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
1959 - zrušen mlýn, přeměněn na Biokrmu
1982 - zrušena výroba krmných směsí - Zemědělský nákupní a zásobovací podnik
1986 - MěNV koupil mlýn za účelem zřízení provozoven služeb
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Přeček
- Hranáč
- Borkovec
- Skoupil
- Štěpánek
- Řehánek
Historie mlýna také obsahuje:
1850 Hranáč
1860–1869 Jan Borkovec
1880-1900 Eduard Skoupil
1900-1910 Vincenc Štěpánek
1910 Řehánek
1930-1952 - Dominik a Berta Přečkovi (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
