Historie
Obecná historie:
V r. 1838 vlastnil mlýn a pilu Ludvík Budínský.
Pod Chotěměřicemi stával na levém břehu Želivky. Mlýn a pilu č.p. 20 vlastnila r. 1855 Kateřina Budínská, měl tři dřevěná kola na spodní vodu. R. 1893 koupil mlýn Jan Veleta, po něm jej zdědil Rudolf Veleta. Po jeho smrti dědil synovec František Končel. V pol. června 1928 mlýn vyhořel a byl majiteli znovu obnoven. V r. 1932 byla odstraněna dřevěná kola a nahrazena Frencisovou turbinou o výkonu 40 kW. Od r. 1942 byl majitelem poloviny mlýna Pavel Končel a od r. 1947 druhou pol. vlastnila jeho žena Milada Končelová. Pavel Končel postavil v r. 1946 lávku přes Želivku o čtyřech polích, velmi se tím usnadnil přístup do mlýna od Chotěměřic. V padesátých letech přestal mlít, komunisté mlýny uzavřeli. V r. 1960 byl mlýn znárodněn a vlastnictví přešlo na ONV Ledeč nad Sázavou. Po postavení přehrady byl mlýn v r. 1970 zbourán a vše bylo zatopeno. U mlýna býval skautský a později pionýrský tábor.
Zdroj: Jaroslav Holas, http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=7559
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
1855 Kateřina Budínská
1881 1/2 její syn Eduard Budínský
duben 1893 Budínovi prodali mlýn Josefu Jandejskovi
říjen 1893 Josef Jandejsek prodal mlýn Janu Veletovi
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
První světová válka (1914–1918)
syn Rudolf Veleta se oženil s Jindřiškou roz. Jeřábkovou (dcerou soudce a orchestrální houslistky, která však při porodu zemřela, byla vychovávána u dědečka, který hrál v kvartetu s Antonínem Dvořákem, a babičky)
Když Rudolf musel narukovat na frontu, odešla i Jindřiška jako ošetřovatelka, jelikož však mlynáři byli potřební, byli oba zanedlouho posláni zpět.
První republika (1919–1938)
1919 mlýn zdědili Rudolf a Jindřiška Veletovi
po smrti Rudolfa Končela zdědila mlýn vdova Jindřiška, jelikož neměli děti, dala polovinu mlýna synovci Františku Končelovi a jeho ženě Marii
červen 1928 mlýn vyhořel, majitelé jej obnovili
1930 František Končel
1932 namísto kol zřízena turbína
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
1942 první polovinu zdědil Pavel Končel
1946 Pavel Končel postavil lávku přes Želivku na betonových pilířích
1947 druhou polovinu zdědila jeho žena Milada, roz. Franclová z kozelského mlýna
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
1950 provoz zastaven
1960 mlýn znárodněn, vlastnictví přešlo na čs stát
Pavel Končel pracoval na statku v Libčicích jako včelař
1970 mlýn zbořen a zatopen
Události
Zánik mlynářské živnosti Zánik budovy mlýna
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Budínský Jandejsek Veleta Končel Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1838-1855 Ludvík Budínský
1855-1893 Kateřina Budínská
1881-1893 1/2 Eduard Budínský
1893 Josef Jandejsek
1893-1919 Jan Veleta
1919 Rudolf Veleta
-1942 1/2 Jindřiška Veletová
1930-1947 1/2 František Končel
1942-1960 1/2 Pavel Končel
1947-1960 1/2 Milada Končelová
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
