MOCHOVSKÝ MLÝN (Žežulka, Sterzmühle) NA ŠUMAVĚ....
Krajina pod Vysokým hřbetem nedaleko Hartmanic je jedním ze zajímavých míst, která neleží na nejexponovanějších šumavských stezkách, přitom ukrývají skutečné skvosty. Údolí říčky Pstružná bylo kdysi plné života. Po válce však usedlosti mizely a rozpadaly se, přesto jeden skvost zůstal. Tím je bezesporu i barokní mlýn Sterzmühle v lokalitě Žežulka, jenž už poskytl kulisy do několika filmů. Mlýn, nazýván také Sterzmühle, je technickou památkou a leží na Pstružném potoce 5 km od Hartmanic. Barokní mlýn Sterzmühle je ukryt v malebném šumavském údolíčku uprostřed lesů a luk a pro filmaře je požehnáním.
Vodní mlýn stojí v divočině nedaleko Hartmanic a je významnou architektonickou památkou z 18. století. Skládá se z objektu mlýna, částečně postaveného ve srubové konstrukci s dřevěným balkonem, zděné stodoly a mlýnského systému. Mlýn je zaznamenán v mapách 1. vojenského mapování z let 1764-68 a v povinných tiscích Franziszeischen katastru z roku 1837. Poprvé je písemně zmiňován v urbáři z roku 1780. První záznam o vodním mlýnu na říčce Pstružné je z roku 1780 v pozemkové knize. Jeho majitelka, hraběnka Marie Dohalská z Dohalic, ho tehdy prodala Josefu Thurnwaldovi. Dohalští byl původně vladycký rod, který získal po roce 1729 od Marie Terezie hraběcí titul a nakonec se jedna z větví rodu usadila v Domažlicích. Za kolik zlatých Marie Dohalská z Dohalic mlýn prodala, to v knize uvedeno není, ale rozhodně to nebyl pakatel, protože k živnosti patřilo ještě 30 hektarů polí a pastvin. Jméno mlýna je odvozeno od tradičního šumavského pokrmu sterz (šterc), který se vařil z hrubé mouky. Dnes působí mlýn romanticky, ale vnučka bývalých majitelů, manželů Thurnwaldových, Anna Vítová, o době, kdy zde hospodařil její dědeček, nemluví s velkým nadšením. Odkazuje se na vzpomínky své matky. „Život tam byl spojený s těžkou prací, s dřinou“, píše na zanikleobce.cz.
Když někdo z rodiny onemocněl, k lékaři se chodilo pěšky až do Sušice, což je 15 kilometrů a do Železné rudy k zubaři a to už je hezký kus cesty…. Osud majitelů, rodiny Thurnwaldových, měl klasický průběh: Po válce jim mlýn i majetek, včetně dobytka, zkonfiskovali. A když se rodina trochu vzpamatovala a za čas si pořídila nová domácí zvířata, vše se opakovalo. Po smrti Josefa Thurnwalda jeho manželka Anna roz. Seidl, chvíli bydlela ve svém rodném domku v Bošově a pak se odstěhovala do Železné rudy k dceři, tedy matce Anny Vítové.
Paní Vítová na portálu zanikleobce.cz
vzpomíná, že s matkou v 70. létech mlýn navštívila. Majitelem už byl Václav Hrabánek, chovatel koní a malíř naivních obrázků na skle, který patřil k výrazným postavám Šumavy. „Říkala, že to mají zařízené podobně jako v době, když tam vyrůstala.“ Právník Václav Hrabánek se na Šumavu přistěhoval v roce 1966, kdy mlýn koupil. A v podstatě ho zachránil před totální zkázou. Podle jeho synovce to byla ruina, kterou stavěl de facto znovu. V Praze ho už nic nedrželo, byl taxikář důchodce, před tím po otci dědic bankovního domu. Ale z titulu bankéř se těšil jen dva roky. V roce 1948 mu stát firmu zkonfiskoval, a tak se coby vystudovaný právník začal živit různě, nakonec jako taxikář.
Doktor Hrabánek byl renezanční člověk mnoha zájmů, kterým se v Praze nemohl věnovat. A navíc miloval přírodu a hlavně koně. A tak když se na mlýně v Mochově čp. 10 s manželkou zabydleli a on se dozvěděl, že na Slovensku likvidují chov huculských koní, neváhal ani chvíli a s kamarádem odjeli na Slovensko. Koupil dvacet huculů, kteří pak řadu let spásali louky kolem mlýna a vytvářeli zde romantickou kulisu. „Když byl čas na krmení, zazvonil kravským zvoncem, a koně se sbíhali ze všech stran k mlýnu,“. Doktor Hrabánek prožil v Mochově na svém mlýně přes 35 let a když život bez tekoucí vody a elektřiny přestával zvládat, koupil si v Kašperských Horách historický dům nedaleko náměstí a přestěhoval se tam, aby si konečně užil trochu pohodlí. Zemřel v 90 letech v dubnu 2005. Historický mlýn Sterzmühle zdědili jeho vnukové, kteří postupně barokní skvost opravují. Jeho romantické interiéry řadu let přitahují filmaře. V roce 2006 si mlýn vybral Jiří Menzel pro film Obsluhoval jsem anglického krále, o rok později zde točil Jiří Strach pohádku Tři životy a naposledy se zde odehrával snímek Agnieszky Holland Šarlatán z roku 2020.
Na silničce od Staré Huti do Hartmanic naleznete pod barokním mlýnem Sterzmühle pamětní prkno Míly Říhy z Písku. Krajský organizátor protiněmecké odbojové organizace se ukrýval před nacisty na dvoře Franze Seidla v osadě Žežulka u Hartmanic. Dne 14. 11. 1943 zde byl těžce raněn gestapem, zranění podlehl ve Všeobecné veřejné okresní nemocnici v Sušici.
Zdroj Vodní mlýn Sterzmühle. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Mochovský mlýn, Žežulka; Sterzmühle. Vodní mlýny
