Uživatel

Hledat

| Sign up

Když prší, musí se mlít.
(německé přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Nový, Nebeský mlýn

Nový, Nebeský mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Nový, Nebeský mlýn

Čp.

175

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Unhošť

PSČ

273 51

Okres

Kladno

Katastrální území

Unhošť

GPS

50° 3' 47.9'', 14° 6' 33.1''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Mlýn je nejstarším mlýnem na Černém potoce, první zmínka o něm pochází roku 1636.
V současné době zanedbaný a zpustlý, ale údajně se začalo pracovat na jeho obnově.

Poloha vůči obci

Samota

Vodní tok

Černý potok

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

Nový mlýn je v archivních pramenech často veden pod jménem "Nebeský". První doložená písemná zpráva je z r. 1636, kdy jeho majitelkou byla Sybila Polyxena Elznicová, roz. Čejková z Olbramovic.

26.8.1683 proveden odhad mlýna

1698 mlynářka Kateřina Feldekovská

1763 mlynář Königotetter

působil Unhošťským škodu, neboť pásl na obecních lukách, za což byl volán k odpovědnosti, na radnici však vše popřel

1840 majitel Antonín Slaba

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Vrchnostenský

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

1866 Antoní Slába s manž. Marií, začínají potíže s vodou, které ubývá

1880 Václav Kotlar

1881 Joachim Moric Heller

1881 Václav Burian

1887 koupili mlýn Josef a Barbora Proškovi

syn Václav Prošek s manželkou Annou

1909 na střeše obnovena krytina, do té doby došková

po r. 1909 byl ve mlýně zřízen na mletí nový parní stroj na posílení vodního pohonu.

První republika (1919–1938)

V roce 1930 byl majitelem mlýna Václav Prošek, potok se nazýval Červený

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

1966 manželé Václav a Anna Proškovi prodali mlýn k rekreačním účelům.

u mlýna maloval akademický malíř Cyril Bouda

Události

Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Prošek
Slaba
Feldekovský
Königotetter
Kotlar
Heller
Burian

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1636 Sybila Polyxena Elznicová, roz. Čejková z Olbramovic.

1698 Kateřina Feldekovská

1763 Königotetter

1840-1866 Antonín Slaba

1880 Václav Kotlar

1881 Joachim Moric Heller

1881 Václav Burian

1887 Josef Prošek

1909-1966 - Václav Prošek

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

částečně adaptován

Stav nemovitosti k datu

09 2012

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům samostatné budovy

Stavební etapy

klasicismus do roku 1850
raná moderna do roku 1920

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

přízemní

Dispozice, slohové zařazení – popis

Zvýšné přízemí r. 1887 - zřízen na mletí nový parní stroj na posílení vodního pohonu.
1909 výměna původní doškové krytiny

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Doplňkové a další provozy

Doplňkové a další provozy – popis

Cesta vody ke mlýnu

náhon
akumulační nádržka
lednice

Popis cesty vody ke mlýnu

Zachována nádrž, ze které voda přepadávala na mlýn.

Vodní motory

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

PopisV roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,067 m3/s, spád 6 m, výkon 3,5 HP.

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

PopisV roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,067 m3/s, spád 6 m, výkon 3,5 HP.

Pomocné motory a generátory

Typparní stroj, lokomobila

StavNezjištěn

Výrobce

Popis V roce 1887 zřízen nový parní stroj na mletí.

Typparní stroj, lokomobila

StavNezjištěn

Výrobce

Popis V roce 1887 zřízen nový parní stroj na mletí.

Historické technologické prvky

Prameny

Literatura / Internet

AutorInternet

NázevMlýny na Kačáku

Rok vydání2008

Místo vydání

Další upřesnění

Odkazhttp://www.potepli.estranky.cz/clanky/mlyny/mlyny-na-kacak

Datum citace internetového zdroje18.11.2012

AutorInternet

NázevMlýny na Kačáku

Rok vydání2008

Místo vydání

Další upřesnění

Odkazhttp://www.potepli.estranky.cz/clanky/mlyny/mlyny-na-kacak

Datum citace internetového zdroje18.11.2012

AutorMinisterstvo financí

NázevSeznam vodních děl Republiky československé

Rok vydání1932

Místo vydání

Další upřesněníPrAHA, str.39

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorJosef Klempera

NázevVodní mlýny v Čechách I.

Rok vydání2000

Místo vydáníPraha

Další upřesněnís. 158-159

AutorIrena Veverková

NázevZa klapotem mlýnů

Rok vydání1994

Místo vydáníKladno

Další upřesněnís. 25

Prameny

Žádná položka není vyplněna

Ikonografie

Základní obrázky

Historické mapy

Nový (červeně), Kyšický (modře), Dědkův (zeleně), Červený (fialově), Markův (žlutě), Horní (oranžově) a Dolní Podkozský (černě) mlýn, I. vojenské mapování (výřez), 1764-1768, © oldmaps.geolab.cz

Nový (červeně), Kyšický (modře), Dědkův (zeleně), Červený (fialově), Markův (žlutě), Horní (hnědě) a Dolní Podkozský (černě) mlýn, II. vojenské mapování (výřez), 1836-1852, © mapy.cz

Nový (červeně), Kyšický (modře), Dědkův (zeleně), Červený (fialově), Markův (žlutě), Horní (oranžově) a Dolní Podkozský (černě) mlýn, III. vojenské mapování (výřez), 1877-1880, © oldmaps.geolab.cz