Když přijdou tři pytle do mlýna, rozpráší se na dva.
(německé přísloví)

Zámecký, Husmannův mlýn; Schloss-, Herrn-, Venusmühle

Zámecký, Husmannův mlýn; Schloss-, Herrn-, Venusmühle
308
Prokopa Velikého
Tachov
347 01
Tachov
Tachov
49° 47' 46.1'', 12° 37' 48.3''
Mlýn s vodním kolem
Opravený mlýn renezančního původu stojí nedaleko tenisových kurtů na břehu řeky Mže.
Mlýn byl přebudován na kulturní středisko.
Na okraji města nedaleko tenisových kurtů
Mže
28060 / 4-1667
veřejně přístupný

Obecná historie:

Starší vodní mlýn na náhonu Mže zvaný Zámecký dal roku 1645 přestavět majitel tachovského panství Jan Filip Husmann z Namedy (†1651), jak je patrné z desky s Husmannovým znakem a datací na severním štítu mlýna. V roce 1883 byl vybaven dvěma mlýnskými koly, po rekonstrukci o sto let později bylo jedno z nich obnoveno, avšak pouze jako dekorace. Památkově chráněný mlýn je využíván ke kulturním účelům.

Renesanční mlýn nedaleko zámku pochází ze 17. století. Mlýnské zařízení poháněla voda přiváděná náhonem z řeky Mže. V průčelí přízemní budovy je zasazena kamenná deska datovaná rokem 1645 a znak J. F. Husmana, držitele Tachova. Mlýn na konci osmdesátých let rekonstruován, osazeno nové vodní kolo a je využíván ke kulturním účelům.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1372 1. zmínka

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1555 Horní zámecký mlýn, 3 složení, natrvalo přenechán mlynáři za týdenních 1 1/2 olu (?) žita. Po uplynutí roku má každý mlynář svobodnou vůli buď službu opět přijmout nebo mlýn opustit.

1607 Tachovský urbář Venusmühl

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1623 Tachovský zámek se 2 mlýny

Mlýn byl přestavěn majitelem panství Filipem Janem Husmannem z Nemedy v roce 1645.

1772 se na mlýn přiženil Jan Eggert (*1740 v Horní Výšině, syn mlynářského mistra Vavřince Eggerta z Tachovského mlýna čp. 10), vzal si Barboru (*1748), dc. Jiřího Rosenbergera

1785 vdova Anna Uršula Eggertová (*1742) se vdala za Josefa Schneidera (*1763)

1785 Zámecký mlýn o 2 složeních v držení vrchnosti

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1869 Franz Gartner (*1814) s manž. Johannou (*1822), spolu s otcem mlynaří i synové Andreas (*1844) a Josef (*1848)

1880 Johanna Gartnerová se synem Andreasem (*1844)

1883 nájemce Anton Schüffl ze Světců

1890 majitel Alfred Windischgraetz,

nájemce Anton Wamser (*1847) s manž. Kateřinou (*1852) a mlynář. pomocníkem Kreuzerem

v 2. části mlýna mlynář Ignaz Heidl (*1848 ve Stříbře) s manž. Kateřinou

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

5. května 1915 mlýn vyhořel, zanedlouho opraven

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Smíšený

1921 Josef Heidl (*1859 v Josefových Horách) s manž. Kateřinou (*1864)

syn Stefan Heidl

1930-1938 František Glasauer

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

majitelka Agnes Matylda Thun-Hohenstein

Sídlo dětského a ženského tachovského pěveckého sboru.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Glasauer
  • Rosenberger
  • Eggert
  • Schneider
  • Gartner
  • Wamser
  • Heidl
  • Schüffl

Historie mlýna také obsahuje:

-1772 Jiří Rosenberger

1772-1785 Jan Eggert

1785 Josef Schneider

1869 Franz Gartner

1880 Johanna Gartnerová

1883 nájemce Anton Schüffl

1890 Alfred Windischgraetz, nájemci Anton Wamser a Ignaz Heidl

1921 Josef Heidl

Stefan Heidl

1930-1938 František Glasauer

-1945 Agnes Matylda Thun-Hohenstein

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    06 2014
      vrchnostenský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
      mlýnice je součástí dispozice domu
      • baroko do roku 1800
      • 1945 – současnost
      zděná
      přízemní
      Mlýn je přízemní s vysokými zdobenými štíty.
      1883: přízemní budova se vstupní síní, z níž byla přístupná černá kuchyně a pec na chleba, vedle níž se nacházela stáj. V lévé části kuchyně a obytná místnost, v pravé mlýnice.
      1883 při přestavbě na náklady Antona Schüffla ze Světců do bývalé stáje vestavěna sušárna na sušení a úpravu dřevěných forem, vytápěná parním kotlem.
      1927 přestavba na náklady majitele Alfréda III. Windischgraetze provedená firmou Andrae a Fellgner z Hrádku nad Nisou.
      Dnes uvnitř zcela přestavěný, zachováno jen obvodové zdivo.
      V sz průčelí 2 kamenné desky, zachycené na tomto místě již na nejstarších fotografiích:
      1) mezi okny kartuš s erbem Husmannů z Namedy
      2) pod ní obdélný kámen s letopočtem 1645, mezi číslicemi kruh se stylizovaným znamením Jana Filipa Husmanna. Patrně část překladu dveřního portálu.
      Zděný vodní mlýn zvaný zámecký, panský nebo též Husmannův. V štítovém průčelí znak J. F. Husmanna z Namedy tehdejšího majitele panství Tachov a pod ním datace do r. 1645. Příklad pozdně renesanční technické památky s pozdějšími úpravami.
      datován do r. 1645, po zabrání karmelitánům obnoven (patrně nově vystavěn) Janem Filipem Husmannem z Namedy, úpravy v 2. pol. 19. stol. a ve 20. stol. (pekárna)
      Ve svahu pod komunikací, volně stojící přízemní zděná omítaná budova o 3x5 osách, na obdélném půdorysu, cca orientovaná ve směru S-J. Střecha vysoká sedlová pokrytá esovkami, s okapní orientací ke komunikaci. Při severovýchodním nároží brána, souběžná se severním průčelím, tvořená dvěma hranolovými zděnými omítanými sloupky, v koruně zdiva kamenné desky se segmentovým vytažením ukončeným koulí. Vrata dvoukřídlá laťková, za nimi klesání pěti stupni. Vpravo brány v terénu vsazen drobný mlýnský kámen. Z východu a jihu ohrazení tvořeno pletivovým plotem mezi železnými trubkami na nízké podezdívce. Před severním průčelím nízký laťkový plůtek. Při západním průčelí u severního nároží mezi dvěma rovnoběžnými betonovými zídkami mlýnské kolo. Voda je k mlýnu přiváděna od severozápadu náhonem, vytékajícím z řeky Mže.
      Zděný vodní mlýn zvaný zámecký, panský nebo též Husmannův. V štítovém průčelí znak J. F. Husmanna z Namedy tehdejšího majitele panství Tachov a pod ním datace do r. 1645. Příklad pozdně renesanční technické památky s pozdějšími úpravami.
      datován do r. 1645, po zabrání karmelitánům obnoven (patrně nově vystavěn) Janem Filipem Husmannem z Namedy, úpravy v 2. pol. 19. stol. a ve 20. stol. (pekárna)
      Volně stojící přízemní zděná omítaná budova o 3x5 osách, na obdélném půdorysu, cca orientovaná ve směru S-J. Střecha vysoká sedlová pokrytá esovkami, s okapní orientací ke komunikaci. Jižní štítové průčelí s hruběji omítaným soklem, o dvou okenních osách a s hladkým nárožním kvádrováním v omítce. Okna v osách po dvou sdružená, křížem členěná, za lícem zdiva, v kamenných ostěních s profilací při vnitřních stranách, s podokenními a odsazenými nadokenními přímými římsami. Průčelí ukončuje profilovaná korunní římsa. Sklon střechy maskuje volutový štít, o třech horizontálních pořadích oddělených profilovanými římsami, po obvodu hladké orámování, koruna štítu kryta plechem. Ve spodní části štítu dvě okenní osy, okna stejná jako v přízemí, ale menší. Ve střední části dvě segmentem ukončená okénka s hladkým orámováním a profilovanými nadokenními římsami. Ve třetím pořadí kruhový, hladce orámovaný, větrací otvor.
      Východní podélné průčelí s nízkým hruběji omítaným soklem, o pěti osách a s hladkým nárožním kvádrováním v omítce. Ve druhé ose od jihozápadního nároží obdélný vstup na dvou kamenných stupních, s kamenným ostěním s nadsvětlíkem a lištou po obvodu. Dveře novodobé jednokřídlé s diagonálně skládanými prkénky k svislé střední ose, nadsvětlík prosklený. Ve zbylých osách obdélná šestitabulková okna, za lícem zdiva, s kamenným ostěním a lištou po obvodu vyrůstajícím z kamenné podokenní římsy. Průčelí ukončeno hladkou skosenou korunní římsou. V pultu sedlové střechy čtyři zděné pultové vikýře kryté plechem. Vikýř ve druhé ose od jihu širší než ostatní, s obdélným podélným otvorem vyplněným třemi křížem členěnými okénky za lícem zdiva. V ostatních vikýřích po jednom obdélném podélném otvoru s křížem členěným okénkem za lícem. Boční stěny vikýřů zcela oplechovány.
      Severní průčelí o třech osách, s hladkým nárožním kvádrováním v omítce. Okna obdélná šestitabulková, za lícem zdiva, s kamenným ostěním a lištou po obvodu vyrůstajícím z kamenné podokenní římsy. V pravé krajní ose původně obdélný vstup do mlýnice. Nad nadpražím okna ve střední ose obdélná podélná kamenná deska, ve středu s reliéfem znaku Jana Filipa Hussmanna z Namedy, a s rytým letopočtem: /16/ /45/. Štít trojúhelný neoddělený od průčelí, s hladce orámovanými šikmými stranami a o dvou okenních osách. Okna obdélná šestitabulková, za lícem zdiva, s kamenným ostěním s lištou po obvodu vyrůstajícím z kamenné podokenní římsy. Mezi okny vsazena kamenná deska obdélného obrysu, stíněná profilovanou římsou, vespodu závěr s plastickým reliéfem andílčí hlavičky na stranách s akantovými listy a drobnými volutami. Deska po obvodu mírně profilovaná a s vloženým plastickým reliéfem štítového erbu se znakem Jana Filipa Hussmanna. Nad okny štítu dva malé obloukem ukončené větrací otvory.
      Západní podélné průčelí z návodní strany, s vysokým hruběji omítaným soklem, třemi nesymetricky umístěnými okenními osami, a s hladkým nárožním kvádrováním v omítce. U severního nároží mlýnské kolo. Okenní osy k jižnímu nároží. Okna v krajních osách sdružená, křížem členěná, za lícem zdiva, v kamenných ostěních s profilací při vnitřních stranách, s podokenními a odsazenými nadokenními přímými římsami. Průčelí ukončeno hladkou skosenou korunní římsou. V pultu sedlové střechy pět zděných pultových vikýřků krytých plechem. Ve vikýřích po jednom obdélném podélném otvoru s křížem členěným okénkem za lícem zdiva. Boční stěny vikýřů zcela oplechovány. V pultu střechy, u hřebene k jihu, prostý hranolový zděný omítaný komín s jednoduchou nízkou krycí deskou.
      Při západním průčelí u severního nároží mezi dvěma rovnoběžnými betonovými zídkami mlýnské kolo. Hřídel válcový, železný, uložený na točnicích na koruně zídek. Kolo železné konstrukce, s železnými přivařenými příčníky dřevěných lopatek. Hřídel nenapojena na mlýnské zařízení, pouze dekorativní funkce.
      Ve svahu pod cestou volně stojící přízemní budova o 3 x 6 oken. osách, krytá vysokou taškovou sedlovou střechou. Průčelí jsou hladká. ukončená profilovanou hlav. římsou. Okna ve štítových průčelích jsou vložena do kamenných rámů, okna bočních průčelí i oba portály mají ploché štikové rámování. Boční průčelí ukončuje na východě volutový, trojdílný štít, dělený horizontálními profilovanými římsami. Jeho hladké plochy člení jen sdružená okna v profil. rámech s nadokenními římsami. Střední okno západního průčelí štítového má ve vlysu znak a datum 1645, nad ním je ve štítu osazena kamenná obdélná deska, krytá římsou, se závěsem a reliefní hlavou anděla a stejným znakem stavebníka, Jana Fil. Husmana, štít je trojúhelný a hladce omítaný. Interiér je rozdělen ve dvě části, ve východní, přístupné síní, jsou obytné místnosti, v západní opatřené zvláštním vchodem je mlýnice a moderně upravená pekárna, krytá rovnými stropy. V mlýnici je ještě částečně zachováno zařízení.
      Postaven r. 1645 Janem Fil. Husmanem sv. p. z Namedy, upraven v 2. pol. 19. stol. a 20. stol. (pekárna)
      Celkem uspokojivý, užíván jako obytný dům.
      • zdobený zděný štít
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • kamenické prvky barokní a mladší
      • dveře
      • okno
      • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
        • existující torzo polouměleckého složení
        Částečně zachované zřízení mlýnice.
        Žádná položka není vyplněna
        1555: 3 složení
        1785: 2 moučná složení
        Před mlýnem je uložen mlecí kámen
        Zaniklý
        • pekárna
        Pekárna z 20. stol.
        • náhon
        • lednice
        1883 lednice rozšířena na 2 kola
        dnes lednice opravena
        Vodní dílo, přivádějící vodu k Zámeckému mlýnu. Náhon o délce takřka 600 m vytékající z řeky Mže. Nedílná součást vodního mlýna.
        Voda je k mlýnu přiváděna od severozápadu korytem náhonu o délce cca 600 m (parc.č. 351/5); náhon vytéká z řeky Mže, závěrečný úsek protéká pod komunikací při severním průčelí mlýna (parc.č. 3392), část vody je před vtokem svedena kolmým odpadem k jihu do řeky Mže. Vše novodobě upraveno. Odpad za mlýnským kolem ostře uhýbá doprava a podzemním potrubím se vrací do kolmého odpadu před podzemním vtokem náhonu.
        Typvodní kolo na spodní vodu
        StavDochovaný
        Popis1838: 1 kolo
        1883: lednice rozšířena na 2 vodní kola, oproti dosavadním dvojnásobné šířky
        1930: 1 kolo na spodní vodu. hltnost 0,66 m3/s, spád 1,4 m, výkon 5,2 HP
        obnoveno vodní kolo (replika)
        Typvodní kolo na spodní vodu
        StavDochovaný
        Popis1838: 1 kolo
        1883: lednice rozšířena na 2 vodní kola, oproti dosavadním dvojnásobné šířky
        1930: 1 kolo na spodní vodu. hltnost 0,66 m3/s, spád 1,4 m, výkon 5,2 HP
        obnoveno vodní kolo (replika)
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        • pískovcový kámen | Počet:
        • AutorInternet
          NázevHusmannův mlýn s obnoveným mlýnským kolem
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje17.8.2014
          AutorInternet
          NázevHusmannův mlýn s obnoveným mlýnským kolem
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje17.8.2014
          AutorInternet
          NázevHusmannův mlýn č.p. 308 - Tachov
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://www.nasceskyles.cz/cile/index.php?page=cil&id=9
          Datum citace internetového zdroje17.8.2014
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 05 (Cheb), s. 37
          AutorZdeněk Procházka
          NázevCestami krajánků aneb putování po mlýnech a vodních provozech na Tachovsku a Stříbrsku
          Rok vydání2018
          Místo vydáníDomažlice
          Další upřesněníDíl I. - Mže, s. 63-67
          AutorVladislava Valchářová
          NázevHusmannův mlýn
          Další upřesněníIndustriální topografie
          Odkazndustrialnitopografie.cz/karta.php?zaznam=V001956
          Datum citace internetového zdroje03 2025
          AutorNárodní památkový ústav - Památkový katalog
          NázevVodní mlýn
          Odkazhttps://www.pamatkovykatalog.cz/vodni-mlyn-15259332
          Datum citace internetového zdroje07 2025
          AutorLuděk Štěpán - Magda Křivanová
          NázevDílo a život mlynářů a sekerníků v Čechách
          Rok vydání2000
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 248

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Plány - stavební a konstrukční

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Vytvořeno

          17.8.2014 21:59 uživatelem Helena Špůrová

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 17.4.2017 16:28
          doxa (Jan Škoda) 27.8.2025 23:40