Historie
Obecná historie:
První historická zmínka o objektu se datuje z doby před rokem 1670, kdy objekt sloužil jako papírna. Po roce 1752 byla papírny přestavěna na ostrovní hostinec se střelnicí a kuželníky, avšak již v roce 1795 byla výroba ručního papíru znovu obnovena.
V roce 1807 papírnu koupil pro svého syna Josefa význačný český vodohospodář a lesní inženýr Josef Rosenauer. V roce 1834, tedy po 164 letech provozu, byla papírna přestavěna na mlýn, čímž proslavená výroba ručního papíru v Horažďovicích definitivně zanikla.
Mlynářská dynastie Rosenauerů pokračovala až do 50.let minulého století, kdy majitelům nebylo umožněno mlýn provozovat. Objekt využívaly státní statky, rybáři a armáda. Budova za jejich éry zchátrala a hrozila její úplná demolice. V 90.letech zříceninu zdědil dnešní majitel, přímý potomek Rosenauerů, který, jsa rovněž vodohospodářským inženýrem, rozhodl se zachránit objekt a zbytky jeho zařízení.
Mlýn dnes leží na katastru Velkých Hydčic na ostrově proti městu Horažďovice a nachází se v něm muzeum mlynářství a využití vodní energie. Zároveň je provozován jako malá vodní elektrárna.
×
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Rosenauerův mlýn patří mezi nejstarší horažďovické mlýny, jehož prvopočátky jsou zřejmě spjaty s existencí předlokační vsi na pravém břehu řeky Otavy, o čemž svědčí i jakési výjimečné postavení mlýna v rámci sedmi městských mlýnů registrovaných ve výčtech mlýnských plateb v listinách z poloviny 15. a počátku 16. století.
Vůbec nejstarší zpráva o mlýně pochází z roku 1378, kdy Bavor IV. ze Strakonic, majitel horažďovického panství, prodal mlýn i s ostrovem a 5 vodními koly Janu Lydmanovi za 30 kop grošů míšeňských a roční plat 52 grošů. Nedostatek pramenů pro toto nejstarší období nám neumožňuje říci, zda se tou dobou jednalo o klasický obilní mlýn či nikoliv.
listina Racka Kocovského z Kocova vydaná 27. září 1463: ,,...u mlýnů také přináležejících a k jmenovanému mému městu příslušejících obyčejný úrok ...ze dvou mlýnů pobočných proti sobě ustanoveno toliko 3 loty zlata..., mně a mým budoucím po všecka léta platiti budou.“ Tento stav setrval minimálně po dalších padesát let.
Půta Švihovský v roce 1503 potvrdil platy z mlýnů ve stejné výši jako Racek z Kocova, ale navíc ještě obci uložil jednorázový plat 6 kop grošů na sv. Michala za užívání těchto mlýnů a upravil i úrok, jenž má mlynář odvádět městu: ,,. ze sedmého 52 grošů.“
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
seznam o placení hromničného z roku 1662: ,,... ze sedmého Brejchovského či papírny 1 zl. 22 gr.“
Poněkud konkrétnější zprávy máme až z poloviny 17. století, kdy se ve mlýně vyráběl papír. Tou dobou jej vlastnil papírník Mikuláš Templ, který byl ve městě známou a váženou osobou.
Templovi na mlýně, který tehdy nesl název Brejchovský, vystřídal další výrobce papíru Jan Kieswetter a následně Michal Fiker, který definitivně zanevřel na papírenství a soustředil se na výnosné pohostinství, když ve mlýně provozoval hostinec a hernu. Ani Fikerův nápad se však neukázal jako příliš šťatný, a tak těsně před koncem 18. století obnovuje tradiční papírenskou výrobu Adam Tauer, od něj pak za pár let mlýn odkoupil zřejmě nejznámější majitel, jehož jméno nese mlýn dodnes, a tím byl Josef Rosenauer, syn stejnojmenného významného vodohospodáře.
Josefův syn Petr se rozhodl v roce 1834 využívat vodní energii k tradičnímu mletí obilí a výrobu papíru ve mlýně zastavit. Právě z této doby také pochází dochované mlýnské zařízení, které je dodnes ve mlýně k vidění.
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Dnes je mlýn částečně přestavěn k obytným účelům a v bývalých mlýnských prostorách funguje malé muzeum mlynářství a využití vodní energie. Ostrov, na němž se mlýn nachází, slouží zároveň jako vodácké tábořiště.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1378 Jan Lydman
1650 Mikuláš Templ
Jan Kieswetter
Michal Fiker
1795 Adam Tauer,
1807 Josef Rosenauer
1834 Petr Rosenauer
1930 František Rozenauer
1939 - Vladislav Rosenauer (RR)
Zobrazit více
Mlýn v místě doložen již v r. 1378 jako panský, tzv. Brejchovský mlýn (smlouva o prodeji mlýna majitelem panství Bavorem ze Strakonic Janu Lydmanovi), později se stal obecním majetkem, od r. 1605 opět v soukromých rukou (tehdy zmiňována u mlýna 4 kola a ostrov). Nejpozději kolem r. 1670 zde zřízena papírna, v závěru 18. století přechodně proměněna na ostrovní hostinec se střelnicí a kuželníky. Po r. 1795 obnovena papírna s poměrně velkou roční výrobou. V r. 1807 koupil horažďovickou papírnu Josef Rosenauer, syn stavitele Schwarzenberského a Vchynicko Tetovského kanálu Josefa Rosenauera který zde mimo jiné vyráběl ruční papír s vodní značkou „Rosenauer“. Starou papírnu provozoval až do r. 1834, kdy ji nechal přebudovat na mlýn. Od té doby je mlýn v držení rodiny Rosenaurů a jejich potomků.
xxxx
Střídavě v držení panstva byl i mlýn Brejchovský (později Rosenauerův, Velké Hydčice čp. 28), zmiňovaný v pramenech již roku 1378. Před rokem 1670 byl mlýn přestavěn na papírnu, kterou koupil roku 1807 stejnojmenný syn schwarzenberského stavitele Josefa Rosenauera (1735–1804) a vyráběl v ní ruční papír s vodoznakem Rosenauer. Roku 1834 byl mlýnský provoz obnoven, dnes je v budově, od roku 2008 navržené za kulturní památku, malá vodní elektrárna a muzeum mlynářství.
Skrýt
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: