Kdybych byl věděl, že voda i žízeň hasí, řekl mlynář,
tak bych svůj mlýn ještě měl.
(německé přísloví)

Brejchovský, Rosenauerův mlýn, Papírna

Brejchovský, Rosenauerův mlýn, Papírna
28
Velké Hydčice
341 01
Klatovy
Velké Hydčice
49° 19' 5.9'', 13° 41' 58.3''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn s první písemnou zmínkou z roku 1378.
V objektu zřídil restituent soukromé muzeum mlynářství.
Otava
přístupný po domluvě

Obecná historie:

První historická zmínka o objektu se datuje z doby před rokem 1670, kdy objekt sloužil jako papírna. Po roce 1752 byla papírny přestavěna na ostrovní hostinec se střelnicí a kuželníky, avšak již v roce 1795 byla výroba ručního papíru znovu obnovena.

V roce 1807 papírnu koupil pro svého syna Josefa význačný český vodohospodář a lesní inženýr Josef Rosenauer. V roce 1834, tedy po 164 letech provozu, byla papírna přestavěna na mlýn, čímž proslavená výroba ručního papíru v Horažďovicích definitivně zanikla.

Mlynářská dynastie Rosenauerů pokračovala až do 50.let minulého století, kdy majitelům nebylo umožněno mlýn provozovat. Objekt využívaly státní statky, rybáři a armáda. Budova za jejich éry zchátrala a hrozila její úplná demolice. V 90.letech zříceninu zdědil dnešní majitel, přímý potomek Rosenauerů, který, jsa rovněž vodohospodářským inženýrem, rozhodl se zachránit objekt a zbytky jeho zařízení.

Mlýn dnes leží na katastru Velkých Hydčic na ostrově proti městu Horažďovice a nachází se v něm muzeum mlynářství a využití vodní energie. Zároveň je provozován jako malá vodní elektrárna.

 

×


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Rosenauerův mlýn patří mezi nejstarší horažďovické mlýny, jehož prvopočátky jsou zřejmě spjaty s existencí předlokační vsi na pravém břehu řeky Otavy, o čemž svědčí i jakési výjimečné postavení mlýna v rámci sedmi městských mlýnů registrovaných ve výčtech mlýnských plateb v listinách z poloviny 15. a počátku 16. století.

Vůbec nejstarší zpráva o mlýně pochází z roku 1378, kdy Bavor IV. ze Strakonic, majitel horažďovického panství, prodal mlýn i s ostrovem a 5 vodními koly Janu Lydmanovi za 30 kop grošů míšeňských a roční plat 52 grošů. Nedostatek pramenů pro toto nejstarší období nám neumožňuje říci, zda se tou dobou jednalo o klasický obilní mlýn či nikoliv.

listina Racka Kocovského z Kocova vydaná 27. září 1463: ,,...u mlýnů také přináležejících a k jmenovanému mému městu příslušejících obyčejný úrok ...ze dvou mlýnů pobočných proti sobě ustanoveno toliko 3 loty zlata..., mně a mým budoucím po všecka léta platiti budou.“ Tento stav setrval minimálně po dalších padesát let.

Půta Švihovský v roce 1503 potvrdil platy z mlýnů ve stejné výši jako Racek z Kocova, ale navíc ještě obci uložil jednorázový plat 6 kop grošů na sv. Michala za užívání těchto mlýnů a upravil i úrok, jenž má mlynář odvádět městu: ,,. ze sedmého 52 grošů.“

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

seznam o placení hromničného z roku 1662: ,,... ze sedmého Brejchovského či papírny 1 zl. 22 gr.“

Poněkud konkrétnější zprávy máme až z poloviny 17. století, kdy se ve mlýně vyráběl papír. Tou dobou jej vlastnil papírník Mikuláš Templ, který byl ve městě známou a váženou osobou.

Templovi na mlýně, který tehdy nesl název Brejchovský, vystřídal další výrobce papíru Jan Kieswetter a následně Michal Fiker, který definitivně zanevřel na papírenství a soustředil se na výnosné pohostinství, když ve mlýně provozoval hostinec a hernu. Ani Fikerův nápad se však neukázal jako příliš šťatný, a tak těsně před koncem 18. století obnovuje tradiční papírenskou výrobu Adam Tauer, od něj pak za pár let mlýn odkoupil zřejmě nejznámější majitel, jehož jméno nese mlýn dodnes, a tím byl Josef Rosenauer, syn stejnojmenného významného vodohospodáře.

Josefův syn Petr se rozhodl v roce 1834 využívat vodní energii k tradičnímu mletí obilí a výrobu papíru ve mlýně zastavit. Právě z této doby také pochází dochované mlýnské zařízení, které je dodnes ve mlýně k vidění.

1930 František Rozenauer

Dnes je mlýn částečně přestavěn k obytným účelům a v bývalých mlýnských prostorách funguje malé muzeum mlynářství a využití vodní energie. Ostrov, na němž se mlýn nachází, slouží zároveň jako vodácké tábořiště. 

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Rosenauer
  • Rozenauer
  • Lydman

Historie mlýna také obsahuje:

1378 Jan Lydman

1650 Mikuláš Templ

Jan Kieswetter

Michal Fiker

1795 Adam Tauer,

1807 Josef Rosenauer

1834 Petr Rosenauer

1930 František Rozenauer

1939 - Vladislav Rosenauer (RR)


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        zděná
        jednopatrový
        Mlýn středověkého založení, později přeměněný na papírnu. Součástí areálu je mlýnice s obytnou částí, původně průjezdné patrové hospodářské stavení a stodola nad náhonem. V interiéru mlýnice dochováno vnitřní zařízení z 20.století


        1) mlýnice s obytnou částí 2) hospodářský objekt 3) stodola s torzem býv. kolny 4) vjezdová brána 5) tarasní zeď se sklípky Areál mlýna, se nalézá na předměstí Horažďovic, územní příslušností však náleží k Velkým Hydčicím. Leží jižně od historického jádra na protilehlém (pravém) břehu řeky Otavy, v úzce vymezeném prostoru mezi starou cestou a mlýnským náhonem. Asi 300 metrů dlouhý náhon vytváří na řece Otavě ostrůvek, na kterém se rozkládá louka. Přístup k areálu je od východu prašnou cestou a od západu vraty do zadního dvora. Mlýn leží nedaleko ocelového železničního mostu a ocelového příhradového mostu, nyní využívaného jako lávka pro pěší, přes řeku Otavu. 1. Mlýnice s obytnou částí Zděný patrový objekt na obdélném půdorysu, jižní průčelí sledující dvorek je lehce zalomeno. Ve východní části objektu se nalézá mlýnice, západní část je obytná. Střecha sedlová s dvojicí volských ok na jižní straně, krytina nad mlýnicí na jižní straně z tašek bobrovek, na severní straně eternitové šablony. Obytná část má novou pálenou krytinu z drážkových tašek, přilehlý západní přístavek s pultovou střechou také s drážkovými taškami. Zdivo smíšené, omítané, ve spodní části zdiva patrný kámen, výše (především ve štítech) cihla. Fasády jsou hladké, členěné pouze plochou kordonovou římsou, v horní části skosenou a profilovanou římsou korunní. Východní štítové průčelí dvouosé s obdélnými dřevěnými okny na kříž v přízemí i v patře, dvě podkrovní obdélná okénka blíže k ose průčelí se segmentovými suprafenestrami, ve vrcholu štítu kruhové okénko. Jižní průčelí s osmi osami, za klenutou bránou směrem západním je jedna osa. Okna původně dvojitá, šestitabulková na kříž, postupně vyměňována za nová shodného řešení. Ve 4. ose zleva v přízemí obdélný vchod v kamenném ostění s proskleným nadsvětlíkem bez ostění (dnes s již novodobými dveřmi). V patře nad vstupem původně umístěny dřevěné diagonálně skládané dveře se zdobným středem, v současnosti nahrazeny oknem. Za branou vpravo drobný zděný přístavek (spižírna). Mezi výše položenou cestou před jižním průčelím a krajním oknem mlýnice při východním nároží byla obnovena dřevěná lávka. Severní průčelí směrem k náhonu s osmi osami analogické s jižním průčelím, vstup do chodby lemován kamenným ostěním, v přízemí mlýnice dvě osy vlevo mají kamenné ostění. Přes náhon k hospodářskému dvoru je dřevěná lávka. K severnímu průčelí mlýnice přiléhá zděná lednice. Západní průčelí s pultovým štítem v patře s devítitabulkovým, novodobým oknem, v přízemí vpravo vstup v kamenném ostění. Asi uprostřed dispozice je plochostropá, průchozí chodba s kamennými dlaždicemi. Volný prostor mlýnice je přístupný z chodby, po několika schodech uvnitř je zvýšená dřevěná podlaha, zde vnitřní zařízení mlýna. Trámový dřevěný strop. Vlevo z chodby vstup do síně, vlevo proti vstupu dřevěné schodiště do obytného patra. Vpravo průchod do dalších hospodářsky užívaných místností přízemí. Ve dvou místnostech v severozápadním nárožní je dochovalý strop klenutý plackou do středního, částečně zazděného pilíře, s lunetami. Ostatní stropy novodobé, plochostropé. Budova v relativně dobrém stavebně - technickém stavu. 2. Chlév Dále do dvora západním směrem, vlevo od obytného domu byla zaklenutými vraty s patou klenby při zemi přístupna budova s hospodářským využitím. Přední část se asi v roce 1995 (dříve?) zřítila, průčelí zabezpečeno zazděním otvorů nad vjezdem a rovným zakončením stěny. Jižní stěna stodoly s pozůstatky zaklenutí stropu je v troskách. Z původního objektu se zachovaly chlévy v západní části. Obdélný půdorys se sedlovou střechou. Jižní stěna je opěrka směrem do svahu. Východní štítové průčelí v ose se vstupem v kamenném ostění, štít dozděn a v horní části zabedněn svisle kladenými prkny. Severní průčelí je otevřeno do zadního dvora, přístupného zbytkem stěny stololy s vjezdem se stlačeným obloukem, nad ním drobná okénka. V levé části průčelí jsou dvě okna, vpravo vstupní vrata. Podlaha západní třetiny zvýšena, prostor sloužil k ustájení koní, v levé části se u jižní stěny dochovaly kamenné žlaby pro krmení krav. Zastropení třemi poli pruských kleneb a dvěma pasy - ve směru sever - jih. Sedlová střecha s bobrovkami. 3. Velká stodola Je postavená nad náhonem. V současná době se dochovala pouze západní část, vně dvora. Obdélná budova se sedlovou střechou, nad náhonem zaklenut kamenný mostek. Z části směrem do dvora zůstaly pouze trosky za náhonem - severní stěna a cihelné pilířky u náhonu. 4. Sklepy Nachází se v tarasní zdi protilehlé jižnímu průčelí mlýnice. Vstup u mlýmice s kamenným ostěním, proti vstupu do domu bez ostění, s půlkruhovým zaklenutím nově zpevněným. 5. Zadní brána Ukončuje v západní části zadní dvůr mlýna. V cihelné zdi stlačeným obloukem zaklenuta brána s dvoukřídlými, dřevěnými vraty.
            • existující torzo uměleckého složení
            Žádná položka není vyplněna
            Zaniklý
            • papírna
            • jez
            • stavidlo
            • náhon
            Typturbína Francisova
            StavDochovaný
            PopisU mlýna leží demontovaná Francisova kašnová vertikální turbína.
            1930: 1 turbína Francis, hltnost 1,6 m3/s. spád 1,06 m, výkon 16 HP
            Typturbína Francisova
            StavDochovaný
            PopisU mlýna leží demontovaná Francisova kašnová vertikální turbína.
            1930: 1 turbína Francis, hltnost 1,6 m3/s. spád 1,06 m, výkon 16 HP
            Typvodní kolo na spodní vodu
            StavZaniklý
            Popis
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            Autor
            Název
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttp://rosenauer.unas.cz/mlyn.htm
            Datum citace internetového zdroje18. srpna 2014
            Autor
            Název
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttp://rosenauer.unas.cz/mlyn.htm
            Datum citace internetového zdroje18. srpna 2014
            AutorKarel Němec
            NázevDějiny města Horažďovic
            Rok vydání1936
            Místo vydáníHoražďovice
            Další upřesnění
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorŠumava.cz
            NázevRosenauerův mlýn, Velké Hydčice
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttp://www.sumava.cz/objekt_az/1065-rosenaueruv-mlyn-velke-hydcice/
            Datum citace internetového zdroje18.10.2015
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 11 (Plzeň), s. 14
            AutorKarel Němec
            NázevZ dějin horažďovických mlýnů
            Rok vydání1923
            Místo vydáníHoražďovice
            Další upřesněníHoražďovický obzor, 10. 2. 1923, roč. 3, č. 2, s. 11.
            AutorJaroslava Škudrnová
            NázevMlynářství v Horažďovicích
            Rok vydání2012
            Místo vydáníPlzeň
            Další upřesněníBakalářská práce na Západočeské univerzitě v Plzni
            Odkazhttps://dspace5.zcu.cz/handle/11025/5473
            Datum citace internetového zdroje11 2023

            Místo uloženíSOkA Klatovy
            Název fonduArchiv města Horažďovice
            Název archiválieListina Bavora ze Strakonic o prodeji Brejchovského mlýna
            Evidenční jednotka
            Inventární číslo, signaturaL30
            Místo uloženíSOkA Klatovy
            Název fonduArchiv města Horažďovice
            Název archiválieListina Bavora ze Strakonic o prodeji Brejchovského mlýna
            Evidenční jednotka
            Inventární číslo, signaturaL30

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - interiér

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Ostatní

            Vytvořeno

            14.8.2014 12:56 uživatelem nefertiti

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 10.9.2017 18:18
            Radomír Roup (Radomír Roup) 23.6.2018 16:56
            doxa (Jan Škoda) 12.2.2025 00:02
            Franklyn (Lukáš Racocha) 18.10.2015 19:03