Táhne tu jako v náhoně.
(německé rčení)

Valcha, Na Valše, Valchářův mlýn

Valcha, Na Valše, Valchářův mlýn
229
Trhové Sviny
374 01
České Budějovice
Trhové Sviny
48° 49' 45.1'', 14° 37' 27.6''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Objekt s romantickou polohou na NS Trhovosvinensko (zastávka č. 6 Valcha). Za šplouchání potoka můžete přemýšlet, jak to zde vypadalo asi kdysi. Není také jako mlýn zaznačen v dnešních mapách. Bývalý mlýn je spojen s mlynářskou rodinou Peclinovských. Dnes je hned vedle areál bývalé úpravny vody. Objekt sám se zdá velmi dobře udržovaný a stále obývaný.
1,5km JZ centra Trhových Svinů
Klenský potok
nepřístupný

Obecná historie:

Trhové Sviny čp. 229, GPS: 48°49'45.238"N, 14°37'27.428"E

Názvy

Dříve se mlýn označoval také jako "Na Valše", "Valchářův" (Louženský-Reitinger, Z jihočeských mlýnů)
III. voj. mapování, 1877-1880 (Čechy), 1 : 25 000 - "Walcha M", též mapa 1895, 1:25 000
mapa ČSR 1929, 1:75 000 - "Valcha", stejně tak Bělohlavova mapa 1:75 000

Z historie

Už název samotný teoreticky naznačuje, že zdejší místo mělo možná kdysi něco společného s praním textilií. Valcha byla obecně také provozovna na zplsťování sukna. Valchováním se docilovalo jeho homogenní struktury a současně docházelo k odmašťování a vypírání nečistot, které surové sukno obsahovalo. Je pravděpodobné, že zdejší mlýn vznikl právě ze zařízení takového druhu nebo zde byla podobná přidružená výroba.

1780 - Matyáš Procházka mlynář z Valchy

Se zdejším mlýnem je spojen také zajímavý příběh Eduarda Peclinovského (uvádí se i Pecinovský, zvaný též Eda Pecina), který přímo z tohoto mlýna pocházel. Byl to po celých jižních Čechách známý krajánek (což byli mlynářští učedníci, kteří neměli práci, nebo mlynáři, kteří nějakým způsobem ztratili svůj mlýn a byli tak nuceni putovat po mlýnech, kde za práci nebo zajímavé povídání, bavení chasy a mlynáře dostávali jídlo a nocleh a tzv. "fedruňk" v podobě pár drobných na cestu). Měl pocházet ze šlechtického rodu (Pecina sám se prý tím nikdy neopomněl pochlubit), údajně byl jeho předek popraven r. 1621 na Staroměstském náměstí (Peclinovský z Pecinova). Jako krajánek působil celkem 14 let. Měl pět sourozenců, bratr Lojza byl nucen se stát krajánkem také, poté co na Valše stal mlynářem jejich nejstarší bratr Emanuel Peclinovský (srv. Chytilův adresář 1915 - zde zmíněn ještě Peclinovský Jan). Ostatním tak nezbylo nic jiného. Celkem úsměvně až sarkasticky působí pak zmínka pamětníka, totiž že "zalíbilo se mu to mlynářský řemeslo, a to krajánkování a chození, že se od toho prostě nemohl odpoutat od svého vyučení až do své smrti byl mlýnu věrný". Pecina byl prý vždy vtipný a hovorný řečník. Prý také působil 3 roky jako stárek (zástupce mlynáře) ve mlýně v Rostově na Donu. Zemřel v 95 letech (uvádí se také 92 let) na Dobré Vodě u Českých Budějovic někdy kolem roku 1950. Utopil se prý pod jezem, když plul lodí přes řeku. 

1827 Jan Čurda

Stav 1930 (Seznam vodních děl 1930) - TS čp. 229, Vilém Hnilička, výroba hraček, 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0,08 m3/s, spád 3,5m, výkon 2,4 HP

Zajímavost - Ozdravovna na Valše - žádost o pozemky (kronika TS, 1944, s. 119, digi.ceskearchivy.cz)
Jindy a to příznivě se rozhodla správní komise obce vyhověti žádosti fy. Ing. Janeček z Prahy o odprodeji vhodného pozemku na postavení rekreační chaty pro její zaměstnance. Bylo dohodnuto, že fi Ing. Janeček budou odprodány parcely č. kat. 1001 pastviny ve výměře 22,12a, pozemek č. kat. 1002, 1003 a 1005 - louka o výměře 15,65a, 1,26a a 36,51a, taktéž i č. kat. 1004 a 1006 za odhadní cenu 70 tisíc korun. Pozemky se nacházely při Mohuřickém potoku (pozn. Klenský, Dluhošťský p.) za jednotou Valcha. Z koupě sešlo, neboť zástupce firmy, který se jednání účastnil, uplatňoval přání na odprodej pozemků celého údolí od mohuřiscké silnice až k Buškovu hamru u Lnišť a obou strání nad potokem. Jednalo se o pozemky v rozsahu cca. 5ha, kde fa chtěla zříditi chatu pro 200 lidí, vybudovati koupaliště, tenisové hřiště apod. Počítalo se s nákladem několika milionů korun.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1780 - Matyáš Procházka mlynář z Valchy

Se zdejším mlýnem je spojen také zajímavý příběh Eduarda Peclinovského (uvádí se i Pecinovský, zvaný též Eda Pecina), který přímo z tohoto mlýna pocházel. Byl to po celých jižních Čechách známý krajánek (což byli mlynářští učedníci, kteří neměli práci, nebo mlynáři, kteří nějakým způsobem ztratili svůj mlýn a byli tak nuceni putovat po mlýnech, kde za práci nebo zajímavé povídání, bavení chasy a mlynáře dostávali jídlo a nocleh a tzv. "fedruňk" v podobě pár drobných na cestu). Měl pocházet ze šlechtického rodu (Pecina sám se prý tím nikdy neopomněl pochlubit), údajně byl jeho předek popraven r. 1621 na Staroměstském náměstí (Peclinovský z Pecinova). Jako krajánek působil celkem 14 let. Měl pět sourozenců, bratr Lojza byl nucen se stát krajánkem také, poté co na Valše stal mlynářem jejich nejstarší bratr Emanuel Peclinovský (srv. Chytilův adresář 1915 - zde zmíněn ještě Peclinovský Jan). Ostatním tak nezbylo nic jiného. Celkem úsměvně až sarkasticky působí pak zmínka pamětníka, totiž že "zalíbilo se mu to mlynářský řemeslo, a to krajánkování a chození, že se od toho prostě nemohl odpoutat od svého vyučení až do své smrti byl mlýnu věrný". Pecina byl prý vždy vtipný a hovorný řečník. Prý také působil 3 roky jako stárek (zástupce mlynáře) ve mlýně v Rostově na Donu. Zemřel v 95 letech (uvádí se také 92 let) na Dobré Vodě u Českých Budějovic někdy kolem roku 1950. Utopil se prý pod jezem, když plul lodí přes řeku. 

1827 Jan Čurda

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem

Názvy

Dříve se mlýn označoval také jako "Na Valše", "Valchářův" (Louženský-Reitinger, Z jihočeských mlýnů)
III. voj. mapování, 1877-1880 (Čechy), 1 : 25 000 - "Walcha M", též mapa 1895, 1:25 000

sčítání lidu 1890
Valcha č.p. 229 - majitel bytu Jan Peclinovský (*20. 8. 1840, dtto níže), mlynářství a polní hospodářství
Emanuel Peclinovský - vojín ve službě
syn Jan Peclinovský (*26. 1. 1871) - mlynářský pomocník
dcera Anna Peclinovská (*1877)
syn Alois Peclinovský (*20. 6. 1879)
hovězího dobytka 5
(https://digi.ceskearchivy.cz/637860/1 a.n.)

sčítání lidu 1900
samota č.p. 229 - vlastník bytu Jan Peclinovský (*20. 6. 1840, Hoštice - Tábor), vdovec, mlynářství a polní hospodářství, zde od 1876
syn Emanuel Peclinovský (*20. 12. 1869, dtto), mlynářský pomocník
hovězího dobytka 7, slepic 24
(https://digi.ceskearchivy.cz/638354/1 a.n.)

mapa ČSR 1929, 1:75 000 - "Valcha", stejně tak Bělohlavova mapa 1:75 000

Už název samotný teoreticky naznačuje, že zdejší místo mělo možná kdysi něco společného s praním textilií. Valcha byla obecně také provozovna na zplsťování sukna. Valchováním se docilovalo jeho homogenní struktury a současně docházelo k odmašťování a vypírání nečistot, které surové sukno obsahovalo. Je pravděpodobné, že zdejší mlýn vznikl právě ze zařízení takového druhu nebo zde byla podobná přidružená výroba.

Stav 1930 (Seznam vodních děl 1930) - TS čp. 229, Vilém Hnilička, výroba hraček, 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0,08 m3/s, spád 3,5m, výkon 2,4 HP

Zajímavost - Ozdravovna na Valše - žádost o pozemky (kronika TS, 1944, s. 119, digi.ceskearchivy.cz)
Jindy a to příznivě se rozhodla správní komise obce vyhověti žádosti fy. Ing. Janeček z Prahy o odprodeji vhodného pozemku na postavení rekreační chaty pro její zaměstnance. Bylo dohodnuto, že fi Ing. Janeček budou odprodány parcely č. kat. 1001 pastviny ve výměře 22,12a, pozemek č. kat. 1002, 1003 a 1005 - louka o výměře 15,65a, 1,26a a 36,51a, taktéž i č. kat. 1004 a 1006 za odhadní cenu 70 tisíc korun. Pozemky se nacházely při Mohuřickém potoku (pozn. Klenský, Dluhošťský p.) za jednotou Valcha. Z koupě sešlo, neboť zástupce firmy, který se jednání účastnil, uplatňoval přání na odprodej pozemků celého údolí od mohuřiscké silnice až k Buškovu hamru u Lnišť a obou strání nad potokem. Jednalo se o pozemky v rozsahu cca. 5ha, kde fa chtěla zříditi chatu pro 200 lidí, vybudovati koupaliště, tenisové hřiště apod. Počítalo se s nákladem několika milionů korun.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Procházka
  • Peclinovský
  • Hnilička
  • Čurda

Historie mlýna také obsahuje:

1827 Jan Čurda

1930 Vilém Hnilička

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        zděná
        jednopatrový
        Objekt se sice označuje jako mlýn, ale dle otisku stabilního katastru (1826 - 1843, 1:2 880) nevede k objektu žádný náhon ani nic podobného. Je možné, že tehdy ani později zde žádný mlýn nebyl a že objekt sloužil jen k uvedenému účelu valchy. Nebo je i ta možnost, že náhon byl zbudován až po polovině 19. století. Rybníček jihovýchodně od objektu mohl dost dobře sloužit jako retenční. Je také možné, že se z objektu stal mlýn později.

        Otisk stab. katastru ukazuje, jak objekt vypadal v 1. pol. 19. století. Příjezdová cesta k objektu směřovala od Svinů ze severu a Klenský potok zřejmě překračovala brodem (není vyznačen žádný most). Kolem objektu byly pastviny. Komplex tehdy tvořily 4 objekty (2 kamenné-obytné a 2 dřevěné-hospodářské). Z východní strany vše bylo zřejmě otevřené a ze západu byl vjezd bránou (?, je zde vyznačena pouze zeď).

        Mapa z roku 1895 ukazuje evidentně proměněnou situaci. Původní příjezdová cesta byla zřejmě již prodloužena směrem na Mohuřice. Navíc k Valše směřuje zdá se polní cesta, která odbočuje z polní cesty směřující od Svinů k Trajerovu mlýnu.

        Zajímavé jsou prvky opěrných sloupů na jižní části objektu. Ta je o patro převýšena a zřejmě to je právě bývalá mlýnice. Brána v západní zdi je momentálně zaslepena kamením. Zajímavé jsou také trojúhelníkové průduchy ve štítu severní části komplexu.
        • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
        • kamenické prvky barokní a mladší
        • dveře
            těžko říci vzhledem nepřístupnosti ?

            Žádná položka není vyplněna
            Zaniklý
            • valcha
            dříve valcha
            30. léta - výroba hraček
            • náhon
            • rybník
            Poměrně nedaleko mlýna asi cca. 150m je zajímavě řešený jez, který vzdouvá vodu do poměrně krátkého náhonu, který směřuje do retenčního rybníka. Převýšení náhonu v místě jezu je cca. 1m. Množství vody v náhonu lze dnes regulovat pomocí betonové hráze s vyjmutelnými dřevěnými šoupaty. Evidentně je toto zařízení stále používáno nynějšími majiteli. Po pár krocích a pohledu zpět je vidět už opravdu poměrně velké převýšení náhonu. Po stranách náhonu vidíme i kamenné mezníčky vymezující pozemek. Po chvíli těsně za dřevěným můstkem se náhon vlévá do rybníka. Bohužel se již nepodařilo zjistit, jak náhon pokračoval z rybníka přímo k mlýnu.
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1930 doloženo 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0,08 m3/s, spád 3,5m, výkon 2,4 HP
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1930 doloženo 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0,08 m3/s, spád 3,5m, výkon 2,4 HP
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorJiří Louženský - František Reitinger
            NázevZ jihočeských mlýnů
            Rok vydání1985
            Místo vydáníČeské Budějovice
            Další upřesnění
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorJiří Louženský - František Reitinger
            NázevZ jihočeských mlýnů
            Rok vydání1985
            Místo vydáníČeské Budějovice
            Další upřesnění
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            Autor
            Název
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesněnídefinice pojmu
            Odkazhttp://mve.energetika.cz/uvod/valcha.htm
            Datum citace internetového zdroje24. 10. 2014
            Autor
            Název
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesněnílokalita Valcha na digiarchivu SOA Třeboň
            Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/DA?id=28471&doctree=1zv&menu=4
            Datum citace internetového zdroje24. 10. 2014

            Žádná položka není vyplněna

            mapové podklady klacicky
            archiv.cbvk.cz/historicke_mapy/
            archivnimapy.cuzk.cz
            mapy.opevneni.cz/

            články

            http://www.pkmodely.estranky.cz/clanky/trhovosvinensko--i-vojenska-historie---/vodni-stavby-na-trhovosvinensku-iv.---trajerovy-mlyny-a-valcha.html

            http://www.pkmodely.estranky.cz/clanky/trhovosvinensko--i-vojenska-historie---/vodni-stavby-na-trhovosvinensku-ix.---poznamky-k-blizkemu-okoli-ts.html

            foto stav květen 2012 a únor 2013

            http://peterth.rajce.idnes.cz/Trajerovy_mlyny_a_Valcha_stav_kveten_2012/

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - vodní dílo

            Vytvořeno

            24.10.2014 08:55 uživatelem pkhistory (Petr Kozel)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 21.8.2017 21:18
            doxa (Jan Škoda) 12.12.2023 07:04