Trhové Sviny čp. 229, GPS: 48°49'45.238"N, 14°37'27.428"E
Názvy
Dříve se mlýn označoval také jako "Na Valše", "Valchářův" (Louženský-Reitinger, Z jihočeských mlýnů)
III. voj. mapování, 1877-1880 (Čechy), 1 : 25 000 - "Walcha M", též mapa 1895, 1:25 000
mapa ČSR 1929, 1:75 000 - "Valcha", stejně tak Bělohlavova mapa 1:75 000
Z historie
Už název samotný teoreticky naznačuje, že zdejší místo mělo možná kdysi něco společného s praním textilií. Valcha byla obecně také provozovna na zplsťování sukna. Valchováním se docilovalo jeho homogenní struktury a současně docházelo k odmašťování a vypírání nečistot, které surové sukno obsahovalo. Je pravděpodobné, že zdejší mlýn vznikl právě ze zařízení takového druhu nebo zde byla podobná přidružená výroba.
1780 - Matyáš Procházka mlynář z Valchy
Se zdejším mlýnem je spojen také zajímavý příběh Eduarda Peclinovského (uvádí se i Pecinovský, zvaný též Eda Pecina), který přímo z tohoto mlýna pocházel. Byl to po celých jižních Čechách známý krajánek (což byli mlynářští učedníci, kteří neměli práci, nebo mlynáři, kteří nějakým způsobem ztratili svůj mlýn a byli tak nuceni putovat po mlýnech, kde za práci nebo zajímavé povídání, bavení chasy a mlynáře dostávali jídlo a nocleh a tzv. "fedruňk" v podobě pár drobných na cestu). Měl pocházet ze šlechtického rodu (Pecina sám se prý tím nikdy neopomněl pochlubit), údajně byl jeho předek popraven r. 1621 na Staroměstském náměstí (Peclinovský z Pecinova). Jako krajánek působil celkem 14 let. Měl pět sourozenců, bratr Lojza byl nucen se stát krajánkem také, poté co na Valše stal mlynářem jejich nejstarší bratr Emanuel Peclinovský (srv. Chytilův adresář 1915 - zde zmíněn ještě Peclinovský Jan). Ostatním tak nezbylo nic jiného. Celkem úsměvně až sarkasticky působí pak zmínka pamětníka, totiž že "zalíbilo se mu to mlynářský řemeslo, a to krajánkování a chození, že se od toho prostě nemohl odpoutat od svého vyučení až do své smrti byl mlýnu věrný". Pecina byl prý vždy vtipný a hovorný řečník. Prý také působil 3 roky jako stárek (zástupce mlynáře) ve mlýně v Rostově na Donu. Zemřel v 95 letech (uvádí se také 92 let) na Dobré Vodě u Českých Budějovic někdy kolem roku 1950. Utopil se prý pod jezem, když plul lodí přes řeku.
1827 Jan Čurda
Stav 1930 (Seznam vodních děl 1930) - TS čp. 229, Vilém Hnilička, výroba hraček, 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0,08 m3/s, spád 3,5m, výkon 2,4 HP
Zajímavost - Ozdravovna na Valše - žádost o pozemky (kronika TS, 1944, s. 119, digi.ceskearchivy.cz)
Jindy a to příznivě se rozhodla správní komise obce vyhověti žádosti fy. Ing. Janeček z Prahy o odprodeji vhodného pozemku na postavení rekreační chaty pro její zaměstnance. Bylo dohodnuto, že fi Ing. Janeček budou odprodány parcely č. kat. 1001 pastviny ve výměře 22,12a, pozemek č. kat. 1002, 1003 a 1005 - louka o výměře 15,65a, 1,26a a 36,51a, taktéž i č. kat. 1004 a 1006 za odhadní cenu 70 tisíc korun. Pozemky se nacházely při Mohuřickém potoku (pozn. Klenský, Dluhošťský p.) za jednotou Valcha. Z koupě sešlo, neboť zástupce firmy, který se jednání účastnil, uplatňoval přání na odprodej pozemků celého údolí od mohuřiscké silnice až k Buškovu hamru u Lnišť a obou strání nad potokem. Jednalo se o pozemky v rozsahu cca. 5ha, kde fa chtěla zříditi chatu pro 200 lidí, vybudovati koupaliště, tenisové hřiště apod. Počítalo se s nákladem několika milionů korun.