Gahmühle

Rozlehlý uzavřený čtvercový dvorec egerlandského (chebského či franckého) typu se skládá z obytného stavení s mlýnicí, kolny, chléva, stodoly a špýcharu. Jednotlivé objekty usedlosti uzavírají přibližně čtvercový dvůr. V nárožích k sobě nepřiléhají, prostor mezi nimi se zahrazoval pouze ploty. Hlavní vjezd do dvora je veden dřevěnou branou v severovýchodním nároží, původně opatřenou plnými vraty a menší plnou brankou na zápraží obytné budovy. Dvorec je nejstarší stavbou v Salajně a představuje charakteristický a velmi hodnotný příklad lidové architektury Chebska.

Východní část dvora zaujímá pozdně barokní patrové obytné stavení s mlýnicí z roku 1760 na obdélném půdorysu, kryté původně šindelovou sedlovou střechou s menšími vikýři, dnes pokrytou pálenými drážkovými taškami. Nad severním štítem je situována dřevěná otevřená sloupková zvonička, završená oplechovanou cibulovou bání s makovicí na vrcholu. V pravé části obytného stavení je situována mlýnice s dochovaným zbytkem vybavení, avšak bez funkčního vodního motoru.

Přízemí objektu bývalo původně roubené z hraněných trámů. Na počátku 20. století byla východní a severní stěna vyzděna z cihel a prolomena obdélnými okny. Podél dvorního západního průčelí objektu bývalo původně situováno zápraží kryté proti dešti rozšířeným patrem, které končilo schody stoupajícími ke vchodu do mlýnice. V levé části je připojena mladší zděná krytá veranda. Valeně klenutý sklep pod obytnou částí a spodní část mlýnice jsou vystavěny z kamene. Místnost vedle mlýnice má novější plochý strop, nesený ocelovými kolejnicemi. Při východní stěně objektu je zachována lednice, vyzděná z opracovaných žulových bloků. Vodní kolo mlýna mělo průměr asi 340 cm a šířku téměř 2 metry. Zhruba 500 metrů dlouhý náhon byl veden od jezu na Šitbořském potoce pod dvorem čp. 10.

Nad přízemím objektu je nad roubeným věncem vyneseno hrázděné polopatro, na dvorní straně částečně rozšířené. Trojosé severní a jižní průčelí jsou završena bohatě členěnými zdobenými hrázděnými štíty se složitým šachováním s barevně kontrastními dřevěnými konstrukcemi a styčnými body trámů a bíle omítanými výplněmi. Ve štítech jsou situována menší čtvercová okénka s dřevěnými trojúhelníkovými štíty, doplněná původně dřevěnými okenicemi. Na severním štítu býval původně osazen velký dřevěný kříž s lidovou plastikou Ukřižovaného Ježíše Krista a stříškou. Dnes je menší krucifix osazen na jižním štítu.

Po pravé straně obytného stavení kolmo navazuje zděná kolna z roku 1778 z lomového kamene na obdélném půdorysu, krytá sedlovou střechou s pálenými drážkovými taškami a vikýři, která je posazena na roubeném věnci. Východní průčelí kolny je završeno bohatě členěným zdobeným hrázděným štítem se složitým šachováním s barevně kontrastními dřevěnými konstrukcemi a styčnými body trámů a bíle omítanými výplněmi. Západní hrázděný štít je překryt bedněním. Objekt je směrem do dvora otevřený dvěma arkádami nesenými zděným sloupem. Na jednom ze sloupů kolny je datace 1778.

Naproti obytnému stavení se nachází stodola z roku 1764 obdélného půdorysu, krytá sedlovou střechou s pálenými drážkovými taškami. Stodola je tvořena rámovou konstrukcí z vnější strany obedněnou širokými prkny. Šířka jednotlivých prken se mírně liší. Prkna bednění osazená na dvorním průčelí jsou zakončena do špice. Vnitřní prostor stodoly je členěn na dvě postranní perny a dva průjezdné mlaty, které jsou situované uprostřed.

Na severní straně dvora se nachází neomítaný polopatrový zděný klasicistní objekt chlévů z roku 1848 z lomového kamene na podélném obdélném půdorysu, krytý sedlovou střechou původně s pálenými bobrovkami, dnes pálenými drážkovými taškami. Na hřebeni střechy bývaly původně osazeny dva dřevěné větrací komínky. Jižní dvorní stěna objektu je prolomena čtyřmi obdélnými vstupními otvory. Ve štítech jsou situována menší elipsovitá okénka, ve východním štítu pak dvě patrně novější obdélná okna. V nitřní prostor chlévů je členěn na tři oddíly, v postraních částech jsou plackové klenby, prostřední díl je zaklenut do traverz.

Jihozápadní stranu dvora v prostoru mezi stodolou a kolnou původně uzavíral velký dřevěný špýchar na obdélném půdorysu, krytý sedlovou střechou s menšími vikýři. Původní špýchar bal během druhé poloviny 20. století odstraněn a na jeho místě postaven špýchar přenesený z obce Milíkov. Mešní přízemní hrázděný špýchar na obdélném půdorysu, krytý sedlovou střechou s pálenými drážkovými taškami, která je posazena na roubeném věnci. Směrem do dvora je objekt otevřený.

zdroj: Památky a příroda Karlovarska
(Jaroslav Vyčichlo, 2016)

Vodní mlýn Gahmühle spolu s hospodářským dvorem byl založen v 17. století na břehu Šitbořského potoka uprostřed vsi Salajna. Současná podoba objektů s hrázděnými štíty pochází ze 2. poloviny 18. století. Později vznikla u mlýna pila s katrem.
Jedná se o typický chebský uzavřený hrázděný statek franckého typu.
Jeden z nejhezčích a nejstarších uzavřených chebských statků. Významná památka lidové architektury.
Obytné stavení je patrové, s převážně zděným, resp. novodobě přezděným přízemím, dřevěným patrem a hrázděnými štíty. Původní roubení v přízemí je dochováno na části dvorní stěny, patro tu předstupuje na profilovaných koncích vysunutých stropních trámů. V předním štítu otočeném na SV od svahu, k lesu jsou v hrázděné diagonále skládaná pole, pod okny podkroví je hustší síťování. Ve štítech se projevuje skladba krovu - nad obytnou částí ležaté stolice, nad mlýnicí stojaté stolice. Ojedinělou skladbu má hrázdění na dvorní straně nad světnicí, mezi okny je tu delší diagonálně skládané pole. Okna ve štítu mají profilované římsy a frontony. Ve štítě k silnici je osazen dřevěný Kristus, který byl původně ve štítě směrem k lesu. Na sedlové střeše je zvonička.
Z lomového kamene vyzděná budova chlévů s datací 1848.
Chlévy jsou zděné, přízemní s úložným polopatrem, se sedlovou střechou na fabionové římse. Ve dvou krajních užších polích jsou pozdní plackové klenby, ve středním dílu klenbičky do travers. Na dvorní straně jsou dochována klasicistní okénka, jedno s nápisem a datováním 18 GAS 48.
Zděný špýchar s kolnou z počátku 19. století.
Špýchar je obdélná budova se sedlovou střechou, východní část je zděná. V přízemí je kola kolna se dvěma otevřenými půlkruhovými vjezdy. Sedlovou střechu nese roubený věnec, předsazený na dvorní straně. Východní štít je hrázděný, bohatě zdobený. Trojice oken ve štítu má profilované parapetní římsy.
Stodola je podle datace na sloupku z roku 1764, jedná se tak o nejstarší objekt usedlosti.
Velká stodola je rámové konstrukce se čtyřmi půdorysnými díly z plochou sedlovou střechou na výrazném bedněném zvýšení. U přepážek jsou obvyklá pole s ondřejskými kříži.
Dřevěná brána symetrické skladby se středním vjezdem, jehož oblouk je vybraný v páskách z překladu. Krajní díly měly původně hrázděné a bedněné výplně, u domu s brankou. Výška brány je neodstupněná, se sedlovou střechou.
Bývalý mlýn s hospodářstvím, skládající se z obytného stavení, kůlny, chlévů a stodoly. Patrové obytné stavení má zděné přízemi o 3 okenních osách v průčelí; hrázděné patro na roubeném věnci má bohatě členěnou konstrukci a je kryto sedlovou taškovou střechou. Oba štíty domu jsou bohatě členěny; průčelní, do stráně obrácený štít má v ose mezi okny zavěšen krucifix se sochou Bol. P. Marie a ukončuje ho zvonička s nízkou plechovou stanovou stříškou. Okna v patře domu mají původní dřevěné rámy s trojúhelníkovými římsami v nadpraží. K domu připojena dřevěná původní vrata. V pravém úhlu k obytnému stavení směrem k potoku je situována budova zděných chlévů s bohatými hrázděnými štíty, spočívajícími na roubeném věnci; střechu sedlovou kryjí tašky. Hrázděná, do dvora otevřená kůlna je podepřena dřevěnými trámy a krytá sedlovou střechou. Mlýnské zařízení zničeno.
Stavení datováno v rokokové kartuši, umístěné pod křížem: "Errichtet im Jahre 1760 - erneuert im Jahre 1922 von F.Sommer“; kůlna datována na sloupu do r. 1778
Uzavřený chebský statek s jedním z nejstarších datovaných
V poměrně dobrém stavu
1959 - dr. Šamánková
1976 - Obytné budovy silně zchátralé, odbourána část kůlny