Každý rád na svůj mlýn
nahání vody.
(české přísloví)

Mlýn u Forků, Denků

Mlýn u Forků, Denků
26
Krašlovice
389 01
Strakonice
Krašlovice
49° 9' 22.6'', 14° 8' 21.6''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
V zatáčce u Krašlovické cesty ční velký mlýn Forků, jehož posledním majitelem byla rodina Denků.
Blanický potok
nepřístupný

Obecná historie:

Mlýn Forků – poslední mlynářští byla rodina Denků
V ostré zatáčce cesty mezi Vodňany a Krašlovicemi není ani vidět zásluhou přebujelé lebedy, kopřiv a náletu. Natož abyste poznali, že je zde mlýn.Využil jsem možnosti a zvolil cestu ze zadní jižní strany, obešel jsem závoru – a proti mně pán se psem. Omluvil jsem se, a na dotaz, jsemli rybář, jsem odvětil, že ne, že fotím mlýny pro Vodňanské noviny.
Majitelem je, jak jsem se dozvěděl, pan Pospíšil z Českých Budějovic a pobývá zde od velké vody v roce 2002. Po Denků rodině zde byly vodňanské Pletárny, pozdější majitel tady prováděl i nekalou činnost podnikání. Pan Pospíšil začal s úpravami přízemí čtyřpodlažní budovy a další poschodí se opravuje, což dokládají nejen nová okna. Pan Pospíšil chce uvést do provozu turbinu, stav vypadá uspokojivě, z velké části zakonzervovaně. Přejeme, aby se to podařilo. Využití vodní energie je ekologicky čisté a poslouží jako zdroj výroby elektrického proudu alespoň pro vlastní potřebu.
Pana Denka jsem velmi dobře znal a vím, že to byl vážený a hodný pán, do uzavření mlýna zde bydlel a nevěřil tomu klidu. Dosluhoval na vrátnici podniku Šumavan, dnešní Jolava. I takto končili šikovní, poctiví a zruční mlynáři, o kterých jsem se zmiňoval v úvodních článcích o mlýnech. Poválečná doba jim nepřála jak po stránce životní, tak profesní, nebo socialistické mlýny tuto tradici pokořily.

http://www.infocentrumvodnany.cz/infocentrum/subj/31-tipy-na-vylet/texty/102-nemelem,-nemelem-%28serial%29/texty/4-expozice-muzea/texty/102-nemelem,-nemelem-%28serial%29/texty/40-nemelem-nemelem-11.-dil


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1474 Léva Malovec z Libějic získal Heřmaň a další grunty, mj. i mlýn zvaný Forkův

1491 Ezechietl Příbram budoval v sousedství rybník Příbramovský, uzavřena smlouva ohledně cesty ku mlýnu, 1494 město rybník vykoupilo

1496-1499 v sousedství budován rybník Nový, přerušovány cesty do mlýna

1500 Jiří z Písku

1510 syn Jan

16.1.1604 stížnost na mlynářku Dorotu Forkovou (podrobnosti neznáme)

1620 libějické panství konfiskováno Petrovi ze Švamberka a odevzdáno Karlu hraběti Buquoyovi

15.6.1623 libějické panství koupilo prostřednictvím hejtmana Jana Chrysostoma z Pratenberka se schválením vrchního regenta Filipa ze Strassu k ruce hraběnky Buquoyové Kohoutovský mlýn nad Řepišem s 2 koly, stoupami a starou pustou pilou od Havla Horky (Forky?) za 550 kop

1649 Jakub Forka

1716 u mlýna budována nová pila, proti čemuž protestovalo město, že služebnost je již dávno promlčená a pila na ozemcích městských nemá oprávnění, kdežto hejtman Felix Lintner 22.5.1716 oponoval, že panství si na svých gruntech může stavět co chce, 1.7.1717 uzavřen smír mezi Karlem Kajetánem de Longueval hrabětem z Buqouy a purkmistrem a městskou radou, že pila bude ponechána, ale bude ročně odevzdávat městu 30 prken

1756 Josef Ziegloser (Cigloser) s manž. Alžbětou

1758 přikoupil 2 jitra orné půdy pod Blyšticí za 160 zl.

1759 přikoupil 2 jitra orné půdy nad Novým rybníkem za 150 zl. od Jana Václava Fetterleho, královského rychtáře a poštmistra

1770 mlynář Radoš či Radáš s manž. Magdalenou, hodlá pořídit 2. složení

1771 velkou vodou způsobena strž, kterou nedbale spravili mlynář Radoš a tesařský mistr Tomášek Dvořák, v únoru velká voda a ledy opět jez strhla, proto podniknuta důkladná oprava rozpočtená na 444 zl., na jahly a kůly navezeno 15 kmenů, na srub o délce 20 sáhů po 6 kmenech s kráčaty bylo spotřebováno 45 kmenů, kamene a země navezeno 300 sáhů.

1779 pila zrušena

1830 Vojtěch Šebele s manž. Annou

1838 vyměnil Forkovský mlýn za Podskalský v Milenovicích s Josefem Řežábkem a jeho manž. Alžbětou, dc. Františka Bělohlávka

1846 pachtýř Jan Kouba, o několik let později se přesunul po proudu řeky do Kohoutovského (Martinců) mlýna

1848 Josef Denk (1814-24.9.1895), syn Matěje, mlynáře z Velkého Zdíkova na Prachaticku s manž. Františkou (1817-23.8.1895), dc. sedláka Ondřeje Železného z Velkého Zdíkova

1874 3 obyčejná složení na spodní vodu, nejvíce se mlelo žito

30.10.1878 se oženil a mlýn převzal syn Jan Denk (1845-1897), vyučený mlynář s Annou Říhovou (1856-1891) z Těšínova

28.12.1886 mu byla udělena mlynářská koncese od ledna 1887

1890 stárek Karel Šrmák z Maldějovic, mládek Alois Trojan z Malého Zdíkova, 2 služky a čeledín, chovají zde 3 koně, 10 ks hov. dobytka a 10 úrasat

1892 po smrti Anny se znovu oženil s Marií Vandalovou (1860)

1897 po smri Jana mlýn vede vdova Marie Denková, na mlýn si pozvala ještě svoji matku Eleonoru roz. Kohoutovou z Vodňan

1899 mlýn přepsán na nezl. syna Josefa Denka, mlynářského pomocníka

1900 mládek Jan Valík, čeledín a služka, chovají 3 koně, 7 ks hov. a 4 prasata

květen 1908 Josef Denk se oženil s Josefou Chmelcovou z Drahonic

10.7.1916 zažádáno o povolení zřídit Francisovu turbínu

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

27.6.1919 kolaudována Francisova turbína

1920-1924 mlýn přestavěn na třípatrovou moderní budovu, zřízena pekárna

březen 1928 ve dražbě zakoupili od Občanské záložny ve Vodňanech sousední Karáskův (Zelenkův) mlýn, u Denků se pak mlela pšenice, u Karásků žito, v obou mlýnech pak zaměstnáno 12 lidí (4 mlynářští, 3 služky, pekař, kočí, 2 čeledínové později i účetní). Chleba rozváželi s koňmi, později nákladním autem.

1930 Josef Denk

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

26.7.1945 se syn Josef Denk oženil s Miloslavou Vaňatovou, dc. největšího sedláka v Chvaleticích

1947 převzali mlýn, staří se přestěhovali na výměnek do Zelenkova mlýna

1948 mlýn znárodněn

od 1948 zde Jihočeské mlýny ještě několik let mlely

mlynářskému při nahazování za chodu zachytil řemen nohu a rozdrtil mu ji

poté zastaveno mletí a ponechán jako záložní

nakonec předán Vodňanským pletárnám jako sklad, zařízení zlikvidováno

Denkovi zde směli i nadále bydlet

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

v 90. letech se vdova Miloslava Denková odstěhovala

2002 zakoupila Marie Hodná z Českých Budějovic

2002 za velké povodně zaplavena obytná část do půlmetrové výšky

postupně probíhá rekonstrukce - odkryta dlažba dvora, výměna 86 oken v celém objektu, zavedeno topení do 1. oatra, připravuje se obnova turbány a zřízení MVE

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Denk
  • Kouba
  • Forka
  • Horka
  • Ziegloser
  • Cigloser
  • Radoš
  • Radáš
  • Šebele
  • Řežábek

Historie mlýna také obsahuje:

1474 Léva Malovec z Libějic

1500 Jiří z Písku

1510 Jan

1604 Dorota Forková

-1623 Havel Horka (Forka?)

1623- libějické panství - hraběnka Buquoyová

1649-1756 Jakub Forka

1756 Josef Ziegloser (Cigloser)

1770-1771 Radoš či Radáš

1830-1838 Vojtěch Šebele

1838- Josef Řežábek

1846 Jan Kouba (nájemce)

1848-1878 Josef Denk

1878-1897 Jan Denk

1897-1899 Marie Denková

1899-1947 Josef Denk

1947-1948 Josef Denk ml.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • Hlavičkový (firemní) papír
dochován bez větších přestaveb
05 2012
    venkovský
    mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
    • secesní
    zděná
    vícepodlažní
    1920-1924 přestavěn do současné podoby, třípatrový
    • zdobený zděný štít
    • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
    • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
    • vrata, brána
        Žádná položka není vyplněna
        1623 2 složení, stoupy a stará pustá pila
        1770 Radoš zamýšlel pořídit 2. složení
        1920-1924 mlýn přestavěn a moderně zařízen
        Zaniklý
        • pila
        • pekárna
        • stoupa
        Dochovaný
        • výroba elektrické energie
        1623 stoupy a stará pustá pila
        1716 u mlýna budována nová pila, proti čemuž protestovalo město, že služebnost je již dávno promlčená a pila na pozemcích městských nemá oprávnění, kdežto hejtman Felix Lintner 22.5.1716 oponoval, že panství si na svých gruntech může stavět co chce
        1.7.1717 uzavřen smír mezi Karlem Kajetánem de Longueval hrabětem z Buqouy a purkmistrem a městskou radou, že pila bude ponechána, ale bude ročně odevzdávat městu 30 prken
        1779 pila zrušena
        1924 zřízena pekárna
        2011 připravováno zřízení MVE
        • náhon
        • rybník
        1771 velkou vodou způsobena strž, kterou nedbale spravili mlynář Radoš a tesařský mistr Tomášek Dvořák, v únoru velká voda a ledy opět jez strhla, proto podniknuta důkladná oprava rozpočtená na 444 zl., na jahly a kůly navezeno 15 kmenů, na srub o délce 20 sáhů po 6 kmenech s kráčaty bylo spotřebováno 45 kmenů, kamene a země navezeno 300 sáhů.
        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        Popis10.7.1916 zažádáno o povolení zřídit Francisovu turbínu
        27.6.1919 Francisova turbína kolaudována pro hltnost 1,6 m3/s, spád 1,5 m a výkon na hřídeli 24 HP
        1930: 1 turbína Francis, hltnost 1,396 m3/s, spád 1,2 m, výkon 16,14 HP
        Kašnová Francisova turbína je v provozu od roku 1983.
        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        Popis10.7.1916 zažádáno o povolení zřídit Francisovu turbínu
        27.6.1919 Francisova turbína kolaudována pro hltnost 1,6 m3/s, spád 1,5 m a výkon na hřídeli 24 HP
        1930: 1 turbína Francis, hltnost 1,396 m3/s, spád 1,2 m, výkon 16,14 HP
        Kašnová Francisova turbína je v provozu od roku 1983.
        Typvodní kolo na spodní vodu
        StavZaniklý
        Popis1623, 1913: 2 kola na spodní vodu
        1919 nahrazena turbínou
        Typdynamo
        StavDochovaný
        Popis
        Typdynamo
        StavDochovaný
        Popis
        Historické technologické prvky
        • transmisní hřídele s řemenicemi (výrobek průmyslový i řemeslný)
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 12 (Tábor), s. 41
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 12 (Tábor), s. 41
        AutorJaroslava Pixová
        NázevNa břehu Blanice - Vodňansko
        Rok vydání2011
        Místo vydáníPutim
        Další upřesněnís. 178-191

        Místo uložení
        Název fondu
        Název archiválie
        Evidenční jednotka
        Inventární číslo, signatura
        Místo uložení
        Název fondu
        Název archiválie
        Evidenční jednotka
        Inventární číslo, signatura

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Plány - stavební a konstrukční

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - technologické vybavení

        Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

        Ostatní

        Vytvořeno

        14.1.2015 18:35 uživatelem No.666

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 28.8.2017 12:52
        Radomír Roup (Radomír Roup) 12.6.2018 19:39
        doxa (Jan Škoda) 7.2.2023 09:57
        rodopis.valenta (Jan Valenta) 3.7.2019 23:11