1731
Hans Paul Rieger Toto je nejstarší písemně doložené datum existence kundratického mlýna a jméno mlynáře, který na něm v té době působil. Dokládá to
zápis sňatku, při němž byl 26.11. 1733 v Poniklé potvrzen manželský svazek Petra Daudáčka "s Rozinou, vlastni dzerou Paula Rigera Minaře Kundratizkeho".
1 Ještě o dva roky před toto datum nás pak posune záznam svatby dalšího Pavlova potomka, syna Jana, který si 6.5. 1731 v Libštátě bere dceru Jiříka Devátého z Valdic.2 Hans Paul Rieger pochází z Rokytnice nad Jizerou. 18.11. 1708 se tam oženil s Annou Marií, dcerou Heinricha Peshka.3 Do Kundratic přišel mezi rokem 1719, v němž naposledy křtí své dítě, dceru Annu Kristinu, v Rokytnici4 a rokem 1731, v němž už je při svatbě svého syna Jana uveden jako obyvatel Kundratic. Mlynářské řemeslo si mohl osvojit ve Vítkovicích u Mehwaldů5, Kyttlerů6 či u svého jmenovce a nejspíš i příbuzného, Kašpara Riegra v Poniklé.7 Vzhledem k tomu, že manžel Pavlovy dcery Roziny pocházel z Poniklé a mladý pár pojmenoval své dítě Kašpar,8 je třetí verze nejpravděpodobnější. Otázkou je, na kterém ze dvou kundratických mlýnů se Hans Paul Rieger usadil. Pokud tehdy stál pouze jeden, tak to byl ten Horní. Nestálá voda Valdického potoka by totiž na pohon Dolního mlýna nestačila a náhon z Kundratického potoka vedl přes Horní mlýn.
Matriky.online/zamrsk: 1 (O) Poniklá 5085/ str. 32; 2 (O) Libštát 4952/ str. 228; 3 (O) Rokytnice 5105/ str. 312; 4 (N) Rokytnice 5105/ str. 129; 5 (N) Branná 4876/ str.25; 6 (N) Branná 4877/str. 398; 7 (O) Štěpanice 4898/ str. 357; 8 (N) Jilemnice 4919/ str. 30.
1765
Hans Paul Rieger byl prvorozeným synem svého stejnojmenného otce. Narodil se 21.11. 1709 v Rokytnici nad Jizerou.1 Mlýna se určitě ujal dříve než v uvedeném roce. Požárem zničené jilemnické matriky však zahalují léta 1723 až 1764 tajemstvím, takže nevíme, kdy přesně k předání došlo. V nově založených matrikách Pavel Rieger od počátku figuruje jako mlynář, je ženatý a jeho manželka se jmenuje Marie Anna. V roce 1766 se jim narodila dcera Marie,2 v roce 1767 dcera Anna.3 S oběma manželi se v matričních záznamech často setkáváme v roli svědků a kmotrů.4 1.11. 1772 si v mříčenském kostele bere Pavlův syn Josef Annu Makovičkovou z Kundratic čp. 41. Syn jeho zemřelého nejasným způsobem příbuzného Kristiána Riegera, rovněž Josef, si téhož dne bere Marii Holubcovou, také z Kundratic. V zápisech sňatků jsou poprvé uvedena čísla popisná. U Pavlova Josefa je čp. 63, u Kristiánova Josefa čp. 60.5 Horní mlýn byl v tu dobu obsazen Kryštofovým starším synem Janem s manželkou Alžbětou6 a rodinou.7 Jeho bratr Josef s manželkou Marií proto začali v Kundraticích hospodařit a usadili se na čp. 67.8 Dolní mlýn byl obsazen Pavlem, který ještě dva roky před Josefovou svatbou zplodil s Marií Annou syna Františka.9 I jeho syn Josef s manželkou Annou proto začali v Kundraticích hospodařit. Po smrti pětačtyřicetiletého Jana 10 se však Horního mlýna neujímá Janův bratr, ale Pavlův syn. Došlo k tomu v polovině roku 1773. Pavel Rieger zemřel 17.8. 1789 v osmdesáti letech na "sešlost stářím".11 Jeho manželka Marie Anna se dožila rovněž osmdesáti let a zemřela roku 1797. Oba v Kundraticích na výminku v čp. 64. 12 Vzhledem k věkovému rozdílu a tomu, že jméno Pavel nese až syn narozený v roce 1762 (a zesnulý o 23 let později),13 je pravděpodobné, že Marie Anna byla Pavlovou druhou ženou.
Matriky.online/zamrsk: 1(N) Rokytnice 5105/ str. 74; 2(N) Jilemnice 4919/ str. 15; 3(N) Jilemnice 4919/ str. 35; 4(O) Jilemnice 4920/ str. 14; 5(O) Mříčná 5048/ str. 20; 6(N) Mříčná 5047/ str. 45; 7(N) Jilemnice 4919/ str. 44; 8(O)Mříčná 5061/ str. 7; 9(N) Mříčná 5047/ str. 45; 10(Z) Mříčná 5062/ str. 6; 11(Z) Mříčná 5062/ str. 17; 12(Z) Mříčná 5062/ str. 22; 13(Z)Mříčná 5062/ str. 15.
1783
Jakub Rieger Byl synem Hanse Paula Riegera a mladším bratrem Josefovým. Roku 1778 se oženil s Rosinou Janatovou z Kundratic čp. 56. 1 Nejprve dílem hospodařil,2 dílem pomáhal v rodinných mlýnech jako "mlynářský tovaryš".3 Po čtyřech letech je však při křtu své dcery už nazýván mlynářem. 4 Do Dolního mlýna se nastěhoval roku 1792.5 Pobýval zde s rodinou pět let. Roku 1796, po smrti bratra Josefa, odtud odešel do uprázdněného Horního mlýna.6 Tam ho postihlo neštěstí, když se mu v mlýnském náhonu utopila tříletá dcera Anna. 7 Manželku Rozinu pochoval roku 1809, v šedesáti letech. 8 Na Dolní mlýn se už Jakub Rieger nevrátil a neučinil tak ani jeho syn Josef. Ten se roku 1803 ve 22 letech oženil s Marií Machytkovou z Kundratic čp. 48 9 a kolem roku 1814 převzal Horní mlýn po otci.10 Dolní mlýn tak Jakubovým odchodem Riegrovi definitivně opouštějí. Horní mlýn drží ještě 24 let a odcházejí z něj roku 1820. Střídá je na něm vítkovický mlynářský rod Kyttlerů.11 Z Kundratic Riegerovi sice mizí, v druhé polovině 18. a v 19. století je však nalézáme na mlýnech v širokém okolí. V Košťálově, Libštátě, Bystré, Tamplích, Štěpanicích, Nové Vsi, Semilech, Turnově... A ve své ženské linii byli pod jinými jmény přítomni na mnoha dalších místech. Dcery z Riegerova rodu si totiž s oblibou braly za muže mlynáře.
Matriky.online/zamrsk: 1(O) Mříčná 5048/ str. 25; 2(N) Mříčná 5047/ str. 57; 3(N) Mříčná 5047/str. 61; 4(N) Mříčná 5059/ str. 6; 5(N) Mříčná 5059/ str. 12; 6(N) Mříčná 5059/ str. 20; 7(Z) 5062/ str. 23; 8(Z) Mříčná 5062/ str. 28; 9 (O) Mříčná 5061/ str. 10; 10 (Z) Mříčná 5062/str. 33; 11 (N) Mříčná 5059/ str. 66, str. 73.
1796
Václav Josef Mehwald Čtyřicetiletý vystřídal na Dolním mlýně Jakuba Riegera. Jeho jméno s přípisem "mlynář z Kundratic 63" poprvé nalézáme v křestní matrice v roli kmotra. Jeho jméno je potvrzeno třemi křížky.1 Mehwaldové byli stejně jako Riegerovi starým mlynářským rodem. Roku 1773 prodali Riegerům mlýn v Semilech, který vlastnili od roku 1701.2 Václav Mehwald se narodil v Křížlicích jako syn domkaře. 21.9. 1775 si vzal dvacetiletou Veroniku Apolenu3, dceru Kašpara Jerie z Mrklova.4 Do Kundratic s nimi přišly přinejmenším tři jejich odrůstající dcery. Devatenáctiletá Anna se zde roku 1798 vdala za Jozefa Vydru z Kundratic čp. 56.5 Barbora se roku 1808 zapsala do matriky nemanželským dítětem.6 Pro další předávání mlynářské živnosti bylo ovšem důležité, že dcera Veronika, se roku 1803 dvacetiletá provdala za Jana Josefa Poláčka, syna sedláka z Kundratic čp. 33.7 Ten sice musel po svatbě ještě sedm let na rodném statku sedlačit, pak jej však předal svému mladšímu bratrovi8 a po Václavu Mehwaldovi převzal Dolní mlýn.9
Matriky.online/zamrsk: 1(N) Mříčná 5059/ str. 20; 2(N) Semily 5210/ str. 77; 3(N) Štěpanice 4898/235; 4(O) Štěpanice 4898/ str. 491; 5(O) Mříčná 5061/ str. 8; 6(N) Mříčná 5059/ str. 41; 7(O) Mříčná 5061/ str. 10; 8(N) Mříčná 5059/ str. 44; 9(N) Mříčná 5059/ str. 46.
1810
Jan Josef Poláček Vedle rodinné vazby k Mehwaldovi a zralému věku 34 let nahrával Poláčkovi k získání mlynářské živnosti úzký příbuzenský vztah s Marií Machytkovou z Kundratic čp. 48. Ta se totiž provdala za Josefa Riegera, mlynáře z Horního mlýna.1 Ten pravděpodobně stále zůstával vlastníkem Dolního mlýna,2 spojeného s Horním nejen rodinným sentimentem, ale i náhonem. Z mapy Stabilního katastru je patrné, že voda odtékající z pod mlýnského kola Horního mlýna, pokračovala náhonem do nádržky Dolního mlýna. Ještě po roce 2000 odprodávali dědicové Dolního mlýna zapomenuté, ale katastrálním úřadem stále registrované pozemky někdejšího náhonu vlastníkům luk, po nichž kdysi náhon vedl. Poláček měl za svého působení na mlýně s manželkou Veronikou syna Jana 3 a dceru Anežku. Její křest konaný v srpnu 1813 4 je poslední stopou, kterou po sobě tito manželé zanechali.
Matriky.online/zamrsk: 1(O) Mříčná 5061/str. 10; 2(N) Mříčná 5059/ str.34; 3(N) Mříčná 5059/ str. 46; 4(N) Mříčná 5059/ str. 52.
1814
Jan Kučera Sedlák z Víchové, v době nástupu mu bylo 37 let.1 Z křestního zápisu jeho dcery Anny se dozvídáme, že byl luterán a jeho manželka "Kateřina dcera sedláka Adama Vejnara z Víchový Lhoty", byla helvetka. Dceru jim proto nekřtil mříčenský katolický farář, ale "Benjamin Kiss, pastor helveticus Liebstadii". Kateřina měla tehdy v Kundraticích provdanou sestru a na statku čp. 1 hospodařil její bratr Jan.2 Jeho manželka ji dokonce jako místní porodní bába odrozovala. 3 V uvedeném křestním zápise je u Kučery poznamenáno "1/2 mlynář". O svou funkci se tedy zřejmě s někým dělil. Buď se svým předchůdcem Poláčkem nebo ještě s Mehwaldem. Zajímavé je, že Kateřinin bratr Pavel byl rovněž mlynářem a roku 1826 se stal majitelem velkého mlýna v Hrabačově.4
Matriky.online/zamrsk: 1(O) Libštát R 14-6/ str. 14; 2(O) Jilemnice 4920/ str. 112; 3(N)
Mříčná 5059/ str. 60; 4(Z) Křížlice L 2-14/ str. 58.
1818
Josef Soukup Přišel z Horní Branné a na mlýn nastoupil ve 34 letech. Ještě týž rok se oženil s o čtrnáct let mladší Anežkou Říhovou, dcerou sedláka z čp. 37. 1 Ačkoli byl na mlýně poměrně dlouho, zanechal po sobě minimální společenskou stopu. Zřejmě i proto, že zůstal bezdětný. V roli kmotra se objevuje pouze dvakrát, vždy při křtu dítěte svého švagra.2 V druhém křestním zápise k jeho profesi mlynáře příslušný duchovní připsal "ze zadního mlejna". Z pozice Mříčné byl totiž Soukupův mlýn zcela na konci obce, tedy "vzadu". Pro libštátské matriky a kundratické obyvatele to však vždy byl mlýn "dolní". 3 Na stará kolena, přinejmenším od roku 1849, Soukupovi vypomáhal jako mládek podruh Petr Rydval.4 Soukup umírá roku 1853 "ze zápalu plic a slabosti těla". 5 Vzhledem k délce jeho působení a k tomu, že rod Riegerů brzo po jeho příchodu Horní mlýn opustil, je pravděpodobné, že Soukup Dolní mlýn neměl pouze v nájmu, ale vlastnil jej.
Matriky.online/zamrsk: 1(O) Mříčná 5061/ str. 17, (N) Mříčná 5059/ str. 70; 2(N) Mříčná 5059/ str. 10, (N) Mříčná 5060/ str. 15; 3(N) Libštát 4954/ str. 191; 4(O) Mříčná 5061/ str. 66; 5(Z) Mříčná 5749/ str. 26.
1853
František Těhník Pocházel z obce Bystrá čp. 2. ležící přes kopec od Dolního mlýna směrem k Jizeře. K místu mlynáře mu zřejmě dopomohla jeho matka Anna
rozená Říhová z Kundratic čp. 37. Ta byla totiž švagrovou bezdětného Soukupa. Na Dolní mlýn Těhník nastupoval mimořádně mladý, teprve šestnáctiletý. Ještě když si roku 1857 bral Anežku ze Záhoří u Semil, mu musel dát otec jako neplnoletému úředně stvrzené svolení k sňatku.1 S manželkou měl dceru Viktorii.2 Po ukončení svého působení odchází i s rodinou neznámo kam.
Matriky.online/zamrsk: 1(O) Semily 5204/ str. 234 ;2 (N) Mříčná 5060/ str. 142.
1862
Josef Machytka Na Dolní mlýn nastoupil ve 27 letech. Pocházel z místního selského rodu z čp. 48 příbuzensky spjatého s rodem Riegerovým. Dědeček Jiří měl za
ženu dceru mlynáře z Peřimova a býval v obci dlouhá léta rychtářem.1 Jeho dcera Marie si roku 1803 vzala Josefa Riegera, posledního mlynáře z Riegerova rodu v Kundraticích. Její sestra Anna si pak roku 1805 vdala za Josefa Riegera, mlynáře v Košťálově. 2 Machytkova matka pocházela z Bystré, odkud byl jeho předchůdce Těhník. S manželkou Marií z Jilmu měl Machytka čtyři děti.3 Po její smrti4 si vzal o 13 let mladší Annu Fišerovou, původem z Roztok. Ta mu porodila dalších sedm dětí. Poslední přišlo na svět rok před jeho smrtí. 5 Nutno ovšem říci, že většina dětí z obou manželství záhy zemřela. Machytka skonal v 51 letech o svátku Jana Husa roku 1886. Podle ohledacího listu se tak stalo na "zapálení plic".6
Matriky.online/zamrsk: 1(N) 5059/ str. 62; 2(O) Mříčná 5061/ str.10 ; 3(N) Mříčná 5748/ str. 27; 4(Z) Mříčná 5749/ str. 53; 5(N) Mříčná 5748/ str. 166; 6(Z) Mříčná 5749/ str.78.
1887
František Fejfar Tento třicetiletý pekař, syn domkaře z Libštátu, se půl roku po Machytkově smrti oženil s jeho ovdovělou manželkou Annou.1 Jeho půlroční působení na mlýně skončilo tragickou, tajemstvím zahalenou smrtí. Ohledací list přepsaný do knihy zemřelých ji opisuje takto: "Samovrah (?) Následkem domácích svárů a různic se svou opilství oddanou manželkou našli ho pod kolem mlýnským. Zemřel ochrnutím mozku." 2 Ohledávačův otazník naznačuje, že vedle sebevraždy přicházel v úvahu i jiný důvod smrti. Fejfara mohly samozřejmě trápit výčitky svědomí. Získal rychlým sňatkem dobré bydlo, otázkou ovšem bylo, čím za něj zaplatil. Charakteristika jeho ženy naznačuje možnost jejího nevypočitatelného a agresivního jednání. Tehdejší veřejné mínění se obracelo proti ní. Až do té míry, že chybějícího kmotra za rodinu matky musel při křtu pohrobka zastoupit "Jan Žálský hrobař ve Mříčné č. 4".3 Dítě ještě téhož roku zemřelo.
4 Vdova po obou mlynářích se pak vrátila ke svému dívčímu jménu a odstěhovala se do Libštátu. Zde se jí roku 1890 narodil nemanželský syn. I ten vzápětí zemřel.5
Matriky.online/zamrsk: 1(O) Mříčná 6827/ str.14; (N) Mříčná 5748/ str. 180; 2(Z) Mříčná 5749/ str.79; str. 80; 3(N) Mříčná 5748/ str. 180; 4(Z) Mříčná 5749/ str. 80; 5(N) Libštát 5735/ str. 52.
1887
Eduard Šáfer Tento "mlynářský stárek z Libštátu 45" zachraňoval po Fejfarově smrti sezónu a pak zajišťoval obsluhu mlýna do doby než děti zemřelého Josefa
Machytky rozhodnou, co bude s mlýnem dál. Šáferovi bylo 27 let a stejně jako jeho předchůdce měl pár měsíců po svatbě. Jeho manželka Marie rozená Vedralová pocházela z Mříčné.1 Před odchodem z mlýna se jim narodila dcera Františka.2
Matriky.online/zamrsk: 1 (O) Libštát 5737/ str. 106; 2 (N) Mříčná 6826/ str.107.
1890
František Vejnar Sedmatřicetiletý rodák z Kundratic čp. 65, helvet,1 ve čtvrté generaci přímý potomek Adama Vejnara z Víchovské Lhoty, jehož dcera byla manželkou někdejšího mlynáře Jana Kučery. S manželkou Annou, rovněž helvetkou,2 koupil roku 1890 mlýn od Františka Machytky, syna zemřelého Josefa Machytky. 3 Ve stavební dokumentaci z roku 1908 je mlýn popsán takto: Mlýnice, u které je chodba a dvě zděné místnosti. U mlýnice je zděný sklenutý chlév a nad ním roubená světnička, vše je pobito lepenkou."6 Roku 1896 při mlýnu František Vejnar zřídil tkalcovnu o šesti stavech pracujících na vodní pohon.4 Roku 1897 si přibral společníka Františka Machytku a na úvěr tkalcovnu rozšířili.5 Roku 1899 bylo v tkalcovně 12 stavů, roku 1908 jich bylo 28 a voda místo mlýnského kola poháněla turbínu.6 Po vybudování výrobních prostorů tkalcovny byla roku 1919 roubenka původního mlýna vestavěna do cihlového domu se čtyřmi byty a výminkem. Tkalcovna vyráběla do padesátých let. V nich byla znárodněna a textilní výrobu nahradila strojírenská. Ještě předtím ovšem Machytkovi ze spolku vystoupili. Po restituci v devadesátých letech potomci čtyř synů Františka Vejnara nemovitost prodali. Noví majitelé využívají tovární prostory, obytný dům však kolem roku 2010 strhli. Budovu původního mlýna po masivních terénních úpravách, včetně odbagrování nádržky i obou náhonů, už nic nepřipomíná. Proto
vznikla alespoň tato vzpomínka.
Matriky.online/zamrsk: 1 (N) Libštát R 14-3/ str. 37; 2 (O) Libštát R 14-8/ str. 83; 3 Archiv autora: Smlouva trhová z 28.6.1890; 4 Archiv autora: Povolení Okresního hejtmanství v Jilemnici; 5 Archiv autora: Smlouva z 15.11. 1897; 6 Archiv autora: Popis a odhad mechanické tkalcovny z 23.10. 1908. Emanuel Vejnar, pravnuk Františka Vejnara
Prameny: Elektronická databáze: Matriky.online/zamrsk
Při hledání se do databáze uvede jméno původce matriky včetně příslušného kódu. V
matrice se vyhledá strana uvedená za lomítkem. Orientační značky: (N) - narození, (O)
- oddaní, (Z) - zemřelí.
