Parkánský mlýn

Ostatní stavební etapy byly střeny při přestavbě mlýna.
Mlýn je od Vltavy dvoupatrový, z ulice Parkán jednopatrový.
Dvoupatrový dům čp. 119 s polovalbovou střechou je na konci ulice Parkán. Vstupní jižní průčelí se obrací do ulice, zadní k řece. Dům sloužil v minulosti jako mlýn. První zmínka je z roku 1519. Renesanční přestavbu dokládají zbytky zachovaných sgrafit.
První zmínka o domu je z roku 1519. Objekt sloužil v minulosti převážně jako mlýn. Renesanční přestavbu dokládají zbytky zachovaných sgrafit. Nynější podoba je výsledkem přestavby v 80. letech 19. století, kdy byl dům rozšířen směrem k řece. V roce 1985 byl dům rekonstruován. V roce 1986 byly na jižním průčelí zrestaurovány zlomky nástěnných maleb – sv. Šebestián a sv. Florián, zbytky sgrafit. Dům byl v přízemí zasažen povodní v roce 2002, pak vyklizen a opraven.
Dvoupatrový dům s polovalbovou střechou se nalézá na konci ulice Parkán v řadě domů na břehu Vltavy. Vstupní jižní průčelí se obrací do ulice, zadní pak k řece, směrem k Latránu. Šestiosé průčelí domu s historizující fasádou dělí dvě výrazné kordónové římsy na jednotlivá podlaží. Okna v profilovaných šambránách jsou rozmístěna v rytmu 4 + 2. Zadní nečleněné průčelí má stejný počet okenních os a v každém patře pak ještě balkón nesený kovovými volutovými konzolami. Při obnovách fasády bylo zopakováno řešení z konce 80. let, dva odstíny okrové barevnosti. Starší šedý sokl byl nahrazen v barevnosti tmavého okru. Technologie nátěru - patrně silikátový nátěr. Dvorní průčelí ze starší růžové barevnosti sjednoceno s uliční fasádou. Dvorní průčelí: bílo okrové. Na konci 80. let byl restaurován nástěnný obraz sv. Floriána, analyticky bylo prezentováno jedno pole sgrafita. Ze střechy kryté pálenou drážkovou krytinou vystupují na jižní straně tři a na severní dva nové vikýře. V přízemí je vpravo od vstupu mezi okny odhalena část proškrabávaného renesančního sgrafita, která i přes jeho výraznou klasicistní úpravu potvrzuje vysoké stáří domu. V patře, vpravo od pohledové osy průčelí, je mezi okny segmentově uzavřené pole lemované štukovým rámem. V této kartuši byla nalezena a v roce 1986 obnovena z části zachovaná nástěnná malba. V jejím spodním dílu se z větší části zachovaly figury sv. Šebestiána a sv. Floriána. Dvorní fasáda k řece je pohledově značně exponovaná, postrádá plastické členění. Západní štít byl zvalben. Nejvýraznějším člencím prvkem průčelí jsou nekryté pavlače s dřevěným zábradlím, ve středu předělené s bočními samostatnými vstupy. Pozoruhodné jsou litinové konzoly vynášející pavlače.
Měšťanský dům odpovídá pojetí kulturní památky podle § 2 a 42 zákona č. 20/ 1987 Sb. O státní památkové péči. Dům je díky stavební úpravě z konce 19. století významným příkladem městského nájemního domu s hodnotnými historickými prvky – segmentové klenby sklepů a přízemí, balkóny na volutových konzolách. Rekonstrukce domu v roce 1986 a nálezy sgrafit na fasádě potvrzují nejméně raně novověký původ domu v 16. století. Vzhledem k poloze a situaci je velmi pravděpodobné, že některé stavební konstrukce v přízemí by mohly mít ještě středověký původ. Dům čp. 119 spolu s kolmo navazující budovou bývalého mlýna čp. 120 tvoří hmotově vyvážený blok, který při pohledu z Latránu zakončuje typickou zástavbu Parkánu a zároveň je významnou protiváhou budovy městského muzea (Horní ulice, čp.152) ve svahu nad ním.