Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
V 16. století byl Rohozec součástí rytířského statku Vojnín. S ním pak byl 30. 4. 1547 připojen k panství Vintířov pod Albrechta Šlika, nejvyššího hejtmana českého vojska. Šlikové vybírali již předtím, v roce 1545, cestné clo. Z toho by mohlo vyplývat, že zde vlastnili majetky již před koupí. V roce 1573 se připomíná mlýn v Rohozci. Byl odhadnut na 837 kop míšeňských grošů a zřejmě vyměněn s Annou Marií Šlikovou za vrchnostenský mlýn v Radonicích.
V roce 1756 měla ves pětadvacet domů -- z toho jeden mlýn -- a přes sto obyvatel.
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Po roce 1945 přicházeli po odsunu Němců noví obyvatelé, ponejvíce ze středních a jižních Čech, ale i z Moravy a Slovenska.
V roce 1969 byl Kadaňský Rohozec zařazen mezi sídliště „dočasného významu“.
V obci se nachází tzv. Vintířovský kanál, probíhající od Kadaňského Rohozce na Žďov až do Vintířova. Jeho funkcí bylo napájet vodou několik vodních mlýnů (odtud německý název der Grosse Mühlbach).
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Seidel
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
