Uživatel

Hledat

| Sign up

Mlynářského pacholka pracovat viděti – podvod.
(Štorchův snář)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Podhorní, Rouskův mlýn

Podhorní, Rouskův mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Černčice

PSČ

549 01

Okres

Náchod

Katastrální území

Černčice

GPS

50° 20' 24.8'', 16° 6' 3.8''

Mapová značka

MVE postavená na mlýništi bez mlýna

Stručný popis

Panský mlýn, připomínaný již v Deskách zemských k roku 1527, od roku 1760 v držení rodu Králů, ve 20. stol. Rousků.
Některé části areálu jsou dnes ve zříceninách, na místě mlýnice je nyní postavena MVE.

Poloha vůči obci

700 m od kostela v Černčicích

Vodní tok

Metuje

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)

1527 zápis v Deskách zemských: ves Černčice celá s mlýnem Podhorním pod touž vsí

1530 Pavel, mlynář Podhorní platil desátek s Nahořanskými k faře v Krčíně 2 čtvrtce žita, též ovsa nejsnáz z role, kterou od Nahořan užíval

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

Roku 1651 je Mlejn Podhorní uveden samostatně, mimo ves Černčice. Mlynářem je Václav Macháček (věk 47 let) a spolu s manželkou Dorotou (34 let) mají 6 dcer.

Prameny: výzkum Václava Černohouse - Soupis poddaných podle víry z roku 1651

1668 v urbáři není veden (jednalo se totiž o dominikál)

1737 Jakub Oulík koupil za 1000 zl. mlýn Podhorní o třech složeních, k tomuto mlýnu byly příslušny vsi Spyta, Nahořany, Dolsko, Černčice, Vršovka a sedm sedláků z Bohuslavic

1760 od Oulíka koupil Antonín Král

1764 převzal František Král

Přistavěl jedno složení jahelky a krupky

nadále v držení Králů

1840 Matěj Král

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

kol. 1910 převzal Jan Rousek

První republika (1919–1938)

1930 Jan Rousek

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

k mlýnu náleželo 12 ha pozemků, hlavně louky při Metuji

poslední mlynář Josef Rousek

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

1950 zastaven provoz

10. října 1966 Josef Rousek se zabil na motorce u Jaroměře

únor 1968 zemřel Jan Rousek

(historii doplnil jšk)

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Král
Rousek
Oulík
Macháček

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1530 mlynář Pavel

1651 Václav Macháček

1737-1760 Jajub Oulík

1760-1764 Antonín Král

1754- František Král

1840 Mathias Kral zapsaný na skice k cisářskému otisku. Totéž jméno mlynáře zmíněno již v r. 1822.

1910- Jan Rousek, majitel mlýna, též v r. 1939.

Josef Rousek

Pověst

Jeden z Králů zaplatil za obec Vršovku výpalné armádě (které a kdy?) a v zástavu obdržel svah (pozemky) u Vršovky, splátka Vršovky měla být vždy v určený den složena na zámku v Novém Městě nad Metují. Když se zástupci Vršovky v určený den na zámek nedostavili a splátku nesložili, přešly pozemky na "Pustince" do majetku mlynáře Krále, ten je před smrtí daroval obci Černčicím, tím pozemky v katastru obce Vršovky byly majetkem obce Černčic, což vedlo k častým sporům mezi oběma obcemi.

Mlýn je vyobrazen na:

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

neexistuje

Stav nemovitosti k datu

05 2012

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

Podlažnost

Dispozice, slohové zařazení – popis

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

1737 tři složení
1764 přistavěno jedno složení, jahelka a krupka
před uzavřením:
4 stolice

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

krupník
jahelka

Dochovaný

výroba elektrické energie

Doplňkové a další provozy – popis

2016 MVE

Cesta vody ke mlýnu

stavidlo
náhon
odtokový kanál
turbínový domek

Popis cesty vody ke mlýnu

Vodní motory

Typvodní kolo na spodní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popispůvodně vodní kola
V r. 1930 zde bylo 1 kolo na spodní vodu a 1 turbína Francis, průtok 2,35 m3/s, spád 1,5 m, výkon 31,5 k.

Typvodní kolo na spodní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popispůvodně vodní kola
V r. 1930 zde bylo 1 kolo na spodní vodu a 1 turbína Francis, průtok 2,35 m3/s, spád 1,5 m, výkon 31,5 k.

Typturbína Francisova

StavNezjištěn

PopisV r. 1930 zde bylo 1 kolo na spodní vodu a 1 turbína Francis, průtok 2,35 m3/s, spád 1,5 m, výkon 31,5 k.
2016 MVE Černčice
2015, 1 turbína Francisova, spád H = 2m , výkon P = 30kW